Skaut-odbojář a někdejší politický vězeň, publicista, překladatel a čestný občan Prahy 6 Jiří Navrátil má od 11. září 2023 na domě, kde dlouhá léta žil, pamětní desku. Slavnostní odhalení plakety v Zelené ulici v pražských Dejvicích se uskutečnilo u příležitosti jeho nedožitých stých narozenin a zúčastnily se ho desítky lidí. Jejich pozornost v horkém zářijovém odpoledni upoutali krátkými proslovy starosta MČ Praha 6 Jakub Stárek, starosta Junáka – českého skauta Josef Výprachtický a syn Jiřího Navrátila Tomáš. Mezi přítomnými nechyběli ani zástupci České rady dětí a mládeže, Asociace turistických oddílů mládeže, jakož i některých dalších organizací.
„Byl duší a tělem skautem. Byl členem protinacistického odboje a aktivně se v květnu 1945 podílel na Pražském povstání. V roce 1949 se účastnil spolu s dalšími skauty nepodařeného pokusu o protikomunistický převrat a byl odsouzen za velezradu na dvacet let odnětí svobody,“ připomněl Jakub Stárek. Jiří Navrátil strávil léta v jáchymovských uranových dolech. Propuštěn byl na amnestii v r. 1960.
Starosta šestého pražského obvodu dále rekapituloval, že již v roce 1968 se Jiří Navrátil podílel na znovuobnovení skautingu v Československu a v při třetí obnově v roce 1989 se stal členem Ústřední rady Junáka, v r. 1992 byl zvolen starostou a později byl prvním místostarostou Junáka – českého skauta. V roce 1989 byl zakládajícím členem Masarykova demokratického hnutí a až do své smrti členem jeho předsednictva.
Jakub Stárek upozornil, že Jiří Navrátil byl nositelem mnoha českých i zahraničních skautských vyznamenání včetně toho vůbec nejvyššího – Bronzového vlka. Byl též nositelem Zlaté lípy, vyznamenání Ministerstva obrany ČR za svoji činnost ve druhém a třetím odboji. „Jeho úctyhodný život – život, který se podle mě málokomu podaří naplnit stejně jako Jiřímu Navrátilovi – je úzce spjat s Prahou 6 a s domem, kde dnes stojíme. A právě proto jsme velmi rádi, že dnes tady můžeme být svědky odhalení jeho pamětní desky,“ shrnul Jakub Stárek.
Za velmi dobrodružný a také velmi inspirativní označil život Jiřího Navrátila Josef Výprachtický, starosta organizace Junák – český skaut. Připomněl, že Jiří Navrátil začínal jako skaut ve Foglarově Dvojce i to, že si pak založil vlastní oddíl. Josef Výprachtický v tom spatřuje důležitou pomoc skautské organizaci, kde výchova dětí je součástí poslání: přispívat k tomu, aby byl svět lepší. „Jiří také díky svému skautství se potom zapletl do téměř světových, ale určitě událostí tohoto státu, které ho poznamenaly na dlouhých jedenáct let, které strávil ve vězení. A musím říct, že když se vrátil a když já jsem měl možnost ho poznat – až po roce 1990 – tak to, co na něm bylo nejcennější, bylo, že on vyšel z toho vězení psychicky nezlomen. Spousta lidí to tam vydržela, ale odnesla si vlastně nenávist a takovou zapšklost vůči světu. Jiří Navrátil se držel skautského zákona ‚Skaut je veselé mysli‘ – a přes všechny hrůzy, které zažil, tak dokázal nám, tehdy mladým, předávat to skautské poselství s úsměvem, radostí a důvěrou,“ vypíchl Josef Výprachtický.
Tomáš Navrátil míní, že místo vybrané ve spolupráci s SVJ pro umístění pamětní desky jeho otci asi nebude „úplně jednoduché“, neboť čárky na přilehlých stěnách dávají tušit, že se tam dělají graffiti. Ta podle něj obvykle vymezují působnost nějakého místního gangu, podobně asi jako když pejsci na ulicích počurávají rohy domů. „A já si myslím, že tady to demokratické počurávání rohů děláme málo. A proto jsem obzvlášť nadšený z toho, že se Praha 6 byla schopná nejdřív vzepřít nedemokratickému počurávání rohů v soše maršála Koněva – a teď, abych tatínka trošku připozdvihl, tady vyzdobil svým vlastním gariffiti i tuto naši abych tak řekl bojovou zónu. Prostě toto je místo, které není jednoduché – a jsem opravdu nadšený, že k tomu měli (úředníci z radnice šestého pražského obvodu) odvahu,“ řekl Tomáš Navrátil. Konstatoval rovněž, že všichni, kdo se na desce podíleli, museli překonat spoustu překážek, a vyjádřil jim svůj dík.
„Táta se dostal k neuvěřitelném množství různých oficiálních příležitostí reprezentovat skauty, reprezentoval Českou republiku na mnoha místech, odhaloval několik desek. A myslím si, že to byla jeho oblíbená činnost, protože při tom mohl říct i něco trošku legačního. A zároveň: na pozvánce jsem si přečetl, že byl filozof. Nejprve mě to trochu překvapilo, ale potom jsem si řekl, že to je naprosto přesné. Filozofický rozměr, který přidával do běžného pouličního rozměru, byl myslím nezpochybnitelný,“ přitakal textu pozvánky na odhalení pamětní desky svému otci Tomáš Navrátil.
Tři skauti – on, Josef Výprachtický a Jakub Stárek – pak za mnohahlasého zpěvu skautské hymny Junáci vzhůru, volá den svorně stáhli látku, která až do té doby zakrývala plaketu, jejímiž autory jsou Radko Šťastný a Jan Dvořák. „Účastník II. a III. odboje a pochodu studentů na Pražský hrad 25. února 1948 / vězeň komunistického režimu / překladatel a novinář / držitel nejvyššího světového skautského vyznamenání Bronzový vlk,“ hlásá od nynějška nápis na pamětní desce připojený pod jméno s životopisnými daty Jiřího Navrátila.
Zařadil: -maj-
