Rok 2023 je pro Tamjdem, o.p.s. rokem jubilejním. Má za sebou dekádu obrovského kusu práce na poli rozvoje dobrovolnictví a neziskových organizací s různorodým posláním po celém Česku. Je čas se s radostí ohlédnout a přečíst si více o tom jak, komu a kde s dobrovolníky za 10 let existence pomohl.
Tamjdem vznikl v roce 2013, když jeho zakladatelé cítili potřebu přiložit ruku k dílu tam, kde to má smysl a viděli kolem sebe spoustu skvělých neziskových organizací, jejichž úžasnou činnost brzdily úkony manuálního charakteru.
OCHRANA PŘÍRODY A SEDM DALŠÍCH ZAMĚŘENÍ
Například v takové Valdštejnské lodžii, krásné barokní památce na dohled od Jičína, chtěl nový kastelán a správce naplnit její velký potenciál pro kulturní i občanské dění. Musel se ale potýkat s tím, v jakém stavu památku do péče dostal, a tak bylo nutné odstartovat veškeré plány naprosto přízemně, a to od chodníků. Dobrovolníci z Tamjdemu tu vytvořili kamenné cesty, díky kterým návštěvníci nenosili na svých botách bahno do památky a přístup se stal bezbariérovým. V následujícím desetiletí pomohli ještě s nespočtem dalších důležitých úkolů.
„Před pěti lety byli dobrovolníci dokonce zapojeni do obnovy barokních kletovaných* omítek, takže i takto odbornější část rekonstrukce byla v jejich rukách,“ říká již zmiňovaný Jiří Vydra, ředitel organizace Valdštejnské kulturní imaginárium a kastelán Valdštejnské lodžie. Práci dobrovolníků si nemůže vynachválit a nezapomíná zmínit, že „nespočet hodin strávili při různém uklízení a velmi důležitém přesouvání věcí z místa na místo.“ Podle něj dobrovolníci pomáhají k nastartování prací, které by bylo jinak celkem složité rozhýbat.
Tamjdem se ale za svých 10 let působení rozhodně nespecializoval jen na historické památky či kulturní organizace. Naopak, jeho záběr byl velice široký. Dobrovolníci vyjeli do 95 různorodých organizací, které se věnují ochraně přírody, osobnímu rozvoji, dětem a mládeži, záchranným stanicím a útulkům pro zvířata, komunitním domům pro lidi s hendikepem a různým dalším občanským iniciativám právě včetně těch, které se podílí na rozvoji kulturního života nebo obnově zchátralých památek. Vyrazili do všech koutů České republiky, křížem krážem od západu po východ a od severu na jih.
Nejvíce organizací, kterým Tamjdem pomohl, se věnovalo ochraně přírody. Od roku 2013 propojil dobrovolníky s 34 neziskovkami s tímto posláním. A jaký region byl nejnavštěvovanější? Tipněte si, nebo víte co? Rovnou se podívejte na naši mapu!
Prohlédněte si, jaká místa přivítala dobrovolnickou pomoc Tamjdemu.
VIDĚLI JSME, JAK NÁM ORGANIZACE ROSTLY POD RUKAMA
„Zpočátku jsme vyjížděli na deset dobrovolnických akcí ročně, ale postupně jsme se dostali až na třicet sedm v jednom roce. Zhruba do jedné třetiny neziskovek jsme se opakovaně vraceli a viděli jsme, jak nám vlastně rostly pod rukama,“ říká ředitelka Markéta Marques, která je s Tamjdemem od počátku.
Její vzpomínky se vážou např. i k tomu, jak bylo nutné vybírat neziskové organizace s ohledem na jistý komfort dobrovolníků, aby měli kde přespat, dostali teplé jídlo a hlavně se na místo dopravili vlakem či autobusem a popisuje i dobrodružnější, nezapomenutelné chvíle: „Naučili jsme se mnoho o úžasné síti veřejné hromadné dopravy v naší zemi. Například posezením ve špatném vagonu správného vlaku prostě odjedete v nějakou fázi cesty úplně jinam, než jste chtěli. S batohem na zádech a ve tmě se dá překonat kdejaký lesní svah, nebo dokonce přeplout na kanoi řeka. A už víme, že spánek se vlastně přeceňuje a noc se dá strávit na hliněné podlaze historické tvrze, nebo i ve stodole na slámě. Ve stanech s podsadou jsme se vrátili do dětských let a asi nejluxusněji se nám spalo v roubence na peci.“
Během 10 let fungování Tamjdem zdánlivě malými kroky zásadně pomohl neziskovkám v jejich rozvoji či přímo v nastartování jejich činnosti. „Zanechali jsme za sebou postavené zdi, nové záhony i chodníky, natřená okna, uklizené areály, naskládané dříví na otop, vysázené stromy a mnoho, mnoho dalšího. Díky naší práci tak organizace ušetřily svůj čas, peníze a pracovní sílu a mohly se o to více věnovat tomu, z jakého důvodu byly založeny,“ dodává ředitelka Tamjdemu a slova Petra Jakubíčka z organizace Propolis, která v Chříči provozuje pivovar a základní školu na principu montessori metody to jenom potvrzují: „Dobrovolníci tu vždycky dělali takovou tu těžkou manuální otročinu, kdy je potřeba něco vyklidit, připravit, otlouct omítku… Podíleli se na budování školy, vyklízení pivovaru, na otevření Muzea každodennosti, jednoduše je za nimi vidět velký kus práce.“
PÁNI, TO JE ODVAHA
Mapa ukazuje 95 organizací, kde dobrovolníci přiložili ruku k dílu a do jejich příběhů otiskli i kus sebe, aby tato úžasná místa mohla růst a naplňovat svoje poslání. I kdyby Tamjdemem podpořených českých neziskovek byla za těch 10 let jen polovina, stále by to byla skvěle odvedená práce. Jak podotkla Hana Dvořáková z organizace Ryzáček na Olomoucku: „Vaše mise nebyla určitě nijak lehká, v dnešním světě propagovat a organizovat dobrovolnickou pomoc…. Teda páni, to je odvaha!“
Děkujeme všem dobrovolníkům za pomoc a organizacím přejeme mnoho úspěchů.
* Pozn.: Hlazené (kletované) omítky: Po nanesení štukové malty se povrch zhutňuje dřevěným hladítkem tak, aby se voda částečně vytlačila na povrch. Povrchová vrstva se zaprašuje mramorovou moučkou, křídou, nebo směsí těchto složek a přitom se vyhlazuje kovovým hladítkem. Vzniklá pevná vrstva na povrchu se napouští včelím voskem, fermeží nebo dalšími látkami, které zvyšují tvrdost a lesk povrchu. (https://www.chatar-chalupar.cz/historicke-techniky-omitani)
