Pomologická komise pracující v rámci programu Oživení starých odrůd, který koordinuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP), vyhlásí starou odrůdou pro rok 2025 hrušeň Solanku. Stane se tak u příležitosti zahájení Výstavy starých odrůd letních jádrovin a slivoní v pražském Domě ochránců přírody. Výstava začne 15.8. 2024, potrvá tři dny a je doplněna bohatým doprovodným programem. Návštěvníci výstavy budou mít možnost si plody Solanky nejen prohlédnout, ale i ochutnat. Jde o letní odrůdu, která se konzumuje hned po sklizni a nedá se uskladnit. Proto jí v obchodech nikdy neuvidíte. Solanka je letní odrůda hrušně, která právě nyní dozrává. Patří k nejlepším…
Archiv autora: Český svaz ochránců přírody
Před 20 lety začal Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v rámci veřejné sbírky Místo pro přírodu s výkupy bělokarpatského lesa Ščůrnica. V současnosti zde vlastní už 41 ha horského lesa. Nynější průzkumy místního hmyzu potvrdily, že se skutečně jedná o prales, který zde v téměř nezměněné podobě setrvává stovky let. O komplexu jedlobukových a jedlových lesů Ščůrnica v Bílých Karpatech se od samého počátku kampaně na jeho záchranu hovořilo jako o pralese. Ale teprve entomologické výzkumy v letech 2023–2024, které pro ČSOP provedl RNDr. Ondřej Konvička, potvrdily, že zde žijí vzácní brouci považovaní za pralesní relikty. Jde například o druhy…
Ve čtvrtek 11. července, začíná v pražském Domě ochránců přírody výstava starých odrůd letního ovoce – pozdních třešní, višní, meruněk a prvních letních hrušek, které již nejsou běžně k mání. Součástí pátečního doprovodného programu jsou domácí metody zpracování ovoce – kandování, skvělé ovocné pendreky a překvapí i slané a sladké zelené ořechy. Ve čtvrtek a v sobotu dopoledne se můžete těšit na oblíbené pěstitelské a odrůdově zaměřené přednášky. Během nich se dozvíte, jak vyzrát na ochranu v ovocných sadech biologickou cestou, jaké jsou choroby a škůdci peckovin a blíže se seznámíte s genofondem meruněk i s letními odrůdami hrušní. Součástí…
Srnoseč je v plném proudu. Myslivci a další dobrovolníci se usilovně snaží bezmocná srnčata před sekačkami zachraňovat. Přesto jich stovky zahynou krutou smrtí. Na druhou stranu se ovšem myslivci usilovně snaží zachovat tradici úmyslného zabíjení bezmocných liščat. Zákon o myslivosti, který nyní míří do sněmovny, stále totiž zachovává krutý atavismus zvaný norování, při kterém každoročně zahynou tisíce liščat. Proč někteří lidé takto nadřazují druh srnec evropský nad druhem liška obecná i přesto, že jim srnky způsobují o několik řádů vyšší ekonomické škody než lišky? Srnčí mámy nechávají svá mláďata několik dnů po porodu o samotě. Po většinu času, vrací se…
Ve čtvrtek 13. června začíná v pražském Domě ochránců přírody (Michelská 48/5) první letošní výstava plodů starých odrůd – raných třešní. Pořadatelem je Český svaz ochránců přírody. Součástí doprovodného programu jsou dopolední přednášky. Ve čtvrtek se blíže seznámíte s méně známým ovocem – moruší a také získáte přehled, jak v sadech podpořit biodiverzitu. Pátky věnujeme tradičnímu zpracování ovoce. Tentokrát se zaměříme na ovocné pálenky. V sobotu dopoledne pak podrobně představíme ty nejzajímavější staré odrůdy třešní. Volné prohlídky výstavy jsou pak vždy v odpoledních hodinách. Výstava potrvá jen do soboty 15. června 2024. Letošní rok je na ovoce skoupý. Jaro se…
Záchranné stanice v loňském roce přijaly 8 204 ptáčat volně žijících druhů. Letos to zřejmě bude více. Národní síť záchranných stanic přijímá nyní okolo stovky ptáčat denně. Mnohdy jde o mláďata, která lidé seberou rodičům přímo před zobákem. Jenom proto, že netuší, jak se v případě nalezeného ptáčete zachovat. Přesně v této době ptáčata opouštějí hnízda. To ovšem neznamená, že se děje něco nepřirozeného. Mláďata mnoha druhů prostě opustí hnízdo dříve, než se naučí létat. Rozptýlí se po okolí, ale jsou nadále pod dohledem rodičů. Ti je krmí a postupně učí létat. Nemá smysl, aby lidé při nálezu ptáčete reagovali…
Český svaz ochránců přírody vyzývá všechny, co vlastní zahrady: sledujte, co na nich létá a běhá. Máte na ní motýly, čmeláky, ještěrky, žáby, ptáky? Je vaše zahrada živá, nebo mrtvá? To zjistíte v soutěži, kterou požádá již 22 let Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Přidejte se k stovkám soutěžících zahrad! Jarní kolo pozorování začíná pro školy již v pondělí 20. května, pro ostatní zahrady od pátku 24. května (www.zivazahrada.cz). Byť se to na první pohled nezdá, i zahrady mohou být velmi zajímavými a cennými kousky přírody. Pokud se o ně ovšem vlastník vhodně stará. Cílem kampaně Živá zahrada je podnítit…
Český svaz ochránců přírody považuje záměr na vybudování obrovského průmyslového parku na orné půdě na k.ú. Dolní Lutyně z hlediska zájmů ochrany přírody, krajiny a ochrany zemědělského půdního fondu za velmi nešťastný a nesouhlasí s ním. Vybudování tak rozsáhlé investice (250 ha) v přímém sousedství ptačí oblasti Natura 2000 „Heřmanický stav-Odra-Poolší“ ohrožuje smysl a poslání tohoto evropsky chráněného území. Chráněná území nejsou a nemohou být izolované oblasti. Předmětná ptačí oblast společně s přilehlými zemědělskými pozemky představuje nesmírně cenné a nenahraditelné refugium pro biologickou rozmanitost. Záměr vybudování této průmyslové zóny je tak v rozporu s přijatými závazky ČR na ochranu biodiverzity.…
Český svaz ochránců přírody přivítal rozhodnutí ministra zemědělství Marka Výborného vypustit v chystané novele zákona o myslivosti změny týkající se schvalování mysliveckých obor a režimu v nich. Na to, že přijetí těchto změn by de facto mělo za následky znepřístupnění krajiny, a došlo by tak k omezení ústavního práva občanů na svobodu pohybu, upozornil Český svaz ochránců přírody již v polovině minulého roku. Následně se zvedla vlna odporu vůči tomuto ustanovení nejen od ochránců přírody ale i od turistů, a dokonce i některých myslivců. O podmínkách zpřístupnění obor tak budou rozhodovat i nadále nikoliv jejich vlastníci, jak původně chtělo MZe,…
Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové. Drobné vodní plochy o velikosti jednotek, desítek či nižších stovek metrů čtverečních jsou prvkem, který z naší krajiny v nedávné minulosti velmi ubyl. Dříve to byly třeba vývraty, různé zatopené selské lůmky (malé lomy, pozn. red.) a pískovny, terénní prohlubně dotované vodou při pravidelných jarních záplavách, nebo třeba i…