Archiv autora: Jiří Majer

Bylo to někdy na konci čtvrťáku, na gymplu, maturita už už brala za kliku. Měli jsme tenkrát hodinu biologie, poslední. Vyučoval nás ji pan profesor Vaníček, přísný a spravedlivý, skvělý pedagog. Všichni jsme už byli ze všeho dávno vyzkoušeni. Zbývalo nám vespolek už jenom pár chvil.
„Dám vám teď, studenti, možnost se mě na cokoli zeptat. Nemyslím jen z biologie. Prostě tak, vůbec. A budu-li moci, po pravdě vám na vaše otázky odpovím. Hádám, že podobnou šanci máte možná naposledy – později vám ji totiž už nejspíš nikdo nedá… Nuže, zajímalo by vás něco?“
Rozhlížím se po třídě: Žádný les rukou se nezvedá – jak by se také zvedal, ve čtvrtém járu je přece každému vše jasné.
Nebo že by…?
Spolužačka Y: „Pane profesore, mohl byste nám prosím říct, co je smyslem života?“
Profesor Vaníček znal latinské názvy rostlin, zvířecích druhů i anatomických částí těla; vyprávěl nám o tom, jak se chytají do rukou úhoři při adrenalinovém nočním lovu, jak potkal v lese vzteklého jezevce i jak má komár rodu Anopheles při sání krve frajersky zvednutou nožičku.
Co poví teď?
Nekonečná chvíle soustředěného čištění dioptrických skel lemem laboratorního pláště. Pak si brýle znovu nasadil a tajemně se pousmál.
…„To máte za domácí úkol.“

Jiří Majer

„Rádi a pravidelně zařazujeme do programu tábora pro děti v kategorii 9 – 15 let mezidružinové klání. Tábor Radost totiž žije družinovým duchem, „klučičí“ a „holčičí“ družiny tvoří ideálně osm dětí různého věku v čele s táborníkem – rádcem nebo rádkyní. Část programu probíhá po družinách a právě mezidružinové klání je ideální příležitostí pro to, aby družina ukázala, jak se její členové dosud stihli poznat a sžít,“ popisuje Marie Lukasová, jak to chodí o prázdninách ve Středisku Radost. A nejspíš nejen tam. Právě táborové hry – náměty a praxe jsou ústředním tématem třetího čísla letošního ročníku časopisu Archa.

Jakkoliv jsou tři nové publikace, vydané Českou radou dětí a mládeže (ČRDM), obsahově cílené na potřebu vedoucích dětských sdružení, jejich uplatnění může být přece jen širší. Vyplývá to z vyjádření autorů, kteří zmíněné knížky představili na křtu konaném 29. dubna t. r. v prostorách Národního informačního centra pro mládež. Dvě z publikací, a to Paragrafy vedoucího dětského kolektivu a Hranice bezpečí se tak či onak týkají problematiky bezpečnosti při práci s mládeží, třetí, nazvaná Město dětem, se zabývá vztahem dětských sdružení a místní samosprávy, možností podpory spolkové činnosti a jejím přínosem obci.

Nácvik první pomoci, ekologické hříčky, horolezecké stěny, výtvarné dílny, lanové aktivity, lukostřelba, deskové hry, folklor, ukázky z činnosti radioamatérů… Programová nabídka letošního, v pořadí již 12. ročníku známé Bambiriády, pořádané Českou radou dětí a mládeže (ČRDM), pokrývá neobyčejně rozmanitou oblast zájmové činnosti. Vyplývá to z informací, které zazněly při prezentačním setkání zástupců 13 bambiriádních měst (a čtyř jejich poboček) se zástupci ministerstva školství, jakož i z údajů zveřejněných na webové stránce www.bambiriada.cz.

„Mně se pracovalo dobře, byla jsme skoro celá umazaná, malovala jsem rukama, nohama, obličejem, kolenama a míchala jsem tam všechny možné barvy,“ popsala osmiletá Kačka svůj dojem z malování jednoho z obrazů vystavených v rámci expozice nazvané Tajemství barev. Pořádající sdružení Letní dům ji instalovalo ve čtyřech pražských kavárnách, kde je k vidění až do 10. května. Výtvarné práce dětí z dětských domovů zdobí interiéry těchto podniků: Café Technika v Praze 6, Mamacoffee, Café Kafíčko a Mlýnská kavárna v Praze 1.

Mezi organizace zastřešované Českou radou dětí a mládeže bylo přijato další sdružení, čímž se počet členských spolků ČRDM zvýšil na 99. Benjaminkem České rady je sdružení Život trochu jinak, se sídlem ve Slavičíně. 32. Valné shromáždění, konané 15. dubna 2010, zároveň jmenovalo do Představenstva ČRDM dva nové členy, a sice Michaelu Humlovou ze sdružení ELSA a Miroslava Jungwirtha, kandidujícího za Pionýr.

Tři až čtyři stovky dotazů – elektronických i telefonických – přicházejí organizátorům informační kampaně Opravdu dobrý tábor v průběhu každého jejího ročníku. Nejinak tomu bude zřejmě i letos, v právě odstartovaném šestém běhu zmíněného osvětového projektu. Podle jeho pořadatelů ze sdružení Pionýr jde především o tematické dotazy ze strany rodičů, ale například i táborových vedoucích. „Na ty dotazy odpovídáme, což je vlastně také hlavním smyslem celé kampaně,“ podtrhl na tiskové konferenci konané 14. dubna 2010 v salonku pražského kina MAT koordinátor projektu Jakub Kořínek. Zopakoval zároveň internetové stránky kampaně www.dobrytabor.cz, zahrnující mj. i kontakty na táborovou poradnu.

„Je mylné se domnívat, že dětské neziskovky jsou vzájemnými konkurenty a že každá nová organizace zabývající se programy pro děti je nežádoucí. Tento způsob uvažování funguje v ekonomickém světě, kde si firmy hlídají své teritorium a připravují strategie, jak své konkurenty vyřadit ze hry. V oblasti, ve které se pohybujeme my, jsou trošku jiná pravidla. Záleží však na nás, jak je nastavíme,“ píše Eva Fruhwirtová v úvodníku Archy č. 2/2010. Jejím tématem je spolupráce dětských neziskovek na místní úrovni.

„Je to pořád dokola: Maluju, zároveň hraju s kapelou, zároveň jezdím na tramp, zároveň lyžuju, zároveň jezdím na řeku a zároveň mám sroubek v brdskejch lesích – a to se pořád takhle všelijak motá,“ říká o svém životním stylu Marko Čermák, kreslíř kultovních Rychlých šípů – ale zdaleka ne jen jich – spoluzakladatel country skupiny Greenhorns, textař, průkopník hry na pětistrunné banjo, ryzí tramp a vodák. Na retrospektivní výstavu k jeho nedávným 70. narozeninám se můžete jít podívat až do 6. července 2010 do Muzea Karlova mostu na Křížovnickém náměstí v Praze 1. Expozice nese název „Marko Čermák – Poslední romantik.“

Celkem 32 laureátů a laureátek obdrželo medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající pedagogickou činnost. Resortní ocenění prvého a druhého stupně jim 9. dubna 2010 předali ministryně školství Miroslava Kopicová a Petr Špirhanzl, náměstek ministryně, který řídí skupinu všeobecného, odborného a dalšího vzdělávání. Drtivou většinu oceněných lidí tvořili učitelé; jedinou výjimku představoval Vladislav Sobol z Duhy – sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi. Vladislav Sobol obdržel medaili MŠMT druhého stupně za dlouhodobou dobrovolnou práci v oblasti volnočasových aktivit ve prospěch dětí a mládeže z dětských domovů, pro které mj. vydává několik let časopis Zámeček.