Mezi stovku mladých lidí, kteří se na třetí dubnový víkend vypravili do Čelákovic u Prahy, aby se tam aktivně zúčastnili 6. česko-německého setkání mládeže „generation.EUrope 2009“, patřila i čtyřiadvacetiletá Teresa Gnaser. Původem Rakušanka nyní žijící v německém Düsseldorfu (Severní Porýní-Vestfálsko) se k cestě do České republiky rozhodla díky informacím získaným v rámci projektu Mládež v akci.
Krátce před začátkem jednoho ze seminářů, které v čelákovickém konferenčním centru absolvovala, si udělala čas na zodpovězení několika otázek.
Archiv autora: Jiří Majer
Informační kampaň „Opravdu dobrý tábor“, spuštěná v roce 2005 sdružením Pionýr, slaví pět let své existence. Osmero obecných kritérií, zformulované pro potřeby rodičů hledajících vhodný dětský tábor a zveřejněné na internetové stránce www.dobrytabor.cz, se osvědčilo. Tato kritéria platí a jsou vodítkem pro posouzení kvality jakéhokoliv dětského tábora pořádaného libovolným organizátorem. Zástupci sdružení Pionýr to řekli na tiskové konferenci uspořádané 16. dubna 2009 v salonku kina Mat v centru Prahy.
„Ať se nám to líbí, nebo ne, žijeme ve světě, kde i slovo fundraising je potřeba znát. Díky němu můžeme získat prostředky pro práci s dětmi a jim vysvětlovat, že peníze mají svou cenu, ale že to nikdy nebyla, není a nebude cena nejvyšší,“ uzavírá Marie Molková-Hromča ve druhém čísle zpravodaje Archa svůj úvodník nazvaný Všechno má svou cenu. Poněkud cize znějící výraz fundraising je v nové Arše ostatně skloňován docela často, hlavně ten oddílový fundraising. A jak připomíná ve stejnojmenném textu Jan Burda, i když jsou finanční dary stále nejžádanější, nemusí při něm jít nutně vždy jen o peníze, ale především o získávání prostředků na činnost.
Na 30. Valném shromáždění České rady dětí a mládeže (ČRDM), konaném 9. dubna 2009, byly mezi členská sdružení České rady přijaty tři nové organizace – Tercia Volta, SPEKTRUM – rada dětí a mládeže Zlínského kraje a Erasmus Student Network Česká republika, o. s. Počet členských sdružení ČRDM se tím zvýšil na nynějších 96, včetně osmi krajských mládežnických rad.
Jubilejnímu Valnému shromáždění bezprostředně předcházel 6. Kongres ČRDM, na němž byla mj. zvolena pro další období aktuální sestava Revizní komise.
„Deset členů českobudějovické skupiny Programu EDIE se vypravilo druhý lednový víkend do tuhé zimy na 8. ročník zimního táboření v Novohradských horách. Tradiční náplní akce je horská túra a přenocování ve stanu. Letos byl přechod hor obzvlášť náročný. Edíci urazili během víkendu v mrazivém počasí 30 kilometrů zasněženým terénem a strávili noc ve stanu. V noc byl mráz mínus šestnáct stupňů,“ popisuje Dana Dvořáková v prvním čísle letošního ročníku Archy zimní aktivity jednoho z členských sdružení ČRDM – Ceny vévody z Edinburghu (zkráceně Program EDIE).
Důstojnou oslavou konanou v přátelské atmosféře si časopis Turista a lidé “kolem něj“ připomněli, že tomuto periodiku přibyl pomyslný dvanáctý křížek – od jeho založení uplynulo 120 let. V Zrcadlové kapli Klementina v Národní knihovně proto 26. ledna 2009 desítky jeho příznivců vyslechly kromě zasvěceného exkurzu do historie časopisu i několikeré laudatio pronesené osobnostmi tak či onak spjatými s jeho vydáváním. Tříčlenný tým tvůrců spřáteleného pořadu České televize Toulavá kamera se pak v závěru oslavy zhostil role novodobých „kmotrů“ Turisty.
„Myslím si, že velkou výhodou malých organizací je určitá diverzita výchovných a vzdělávacích metod, zaměření apod., patrná vedle jednotných systémů organizací velkých, třeba té skautské, byť i tam určitá pestrost samozřejmě existuje. Čím víc drobných organizací, čím víc způsobů vedení, názorové rozmanitosti, tím líp. Být malý znamená být nezávislý, a to je asi hlavní důvod, proč ani naše organizace nepřešla pod nějakou střechu. Malé organizace zkrátka znamenají pestrost, méně unifikace, a to je jejich výhodou,“ říká člen představenstva ČRDM Martin Kříž v rozhovoru pro osmé číslo letošního ročníku Archy. Jaké to je, být malou organizací, zkoumalo jeho ústřední téma.
„Neříkejme tomu kraje, to zní až moc úřednicky. Vzniknou mikrosvěty, ve kterých nebude vzácnost mít opravdového kamaráda. V nejlepším případě ukážeme dětem, že musí být samy sebou, aby mohly žít s druhými na stejném území,“ přibližuje Marie Molková – Hromča v úvodníku nazvaném „Vnímání“ téma sedmého čísla Archy: jsou jím krajské rady dětí a mládeže. Kolik jich je a kde všude fungují? V Arše najdete jejich přehled spolu s potřebnými odkazy na internetové stránky a většinou i se základními kontaktními údaji. U těch krajských rad, které jsou členkami národní „střešní“ organizace – České rady dětí a mládeže (ČRDM) – je připojeno o každé z nich i pár odstavců navíc.
…„S opadajícím posametovým entuziasmem přestávala být starost o správu věcí veřejných dominantním tématem a s přicházející konkurencí jiných forem aktivního trávení volného času postupně opadl zájem mladých lidí angažovat se ve správě věcí veřejných. Politicky orientované mládežnické organizace jako naše jsou tak postaveny před úkol tento vývoj reflektovat a přizpůsobit mu svoji aktivitu.“ Citovaná část odpovědi předsedy Politologického klubu Mladých konzervativců Matěje Trávníčka na jednu ze tří anketních otázek časopisu Archa naznačuje, o čem bude v jeho šestém čísle řeč.
Vesmírná. Komorní. Dvě možná až příliš nesourodá slova, a přece se podařilo je spojit: pro Celostátní vzájemnou výměnu zkušeností (CVVZ) 2008, konanou v Přerově ve dnech 24. až 28. října, totiž platí obě. Této dobrovolné akci, při níž se v nejrůznějších oblastech vzdělávají a dále zdokonalují vedoucí malých i velkých organizací pracujících s dětmi a mládeží, dali sami její organizátoři přízvisko „univerzální“, odvozené z latinského výrazu pro vesmír. „Univerzální“ CVVZ navštívilo podle jejího náčelníka Jaroslava Biolka – Mussura přibližně 500 lidí.