Vchod do vzdělávacího Centra Maryam provozovaného šestým rokem Charitou Ázerbájdžán na okraji Baku připomíná spíš vrata od garáže, za kterými se partička teenagerů učí hrát na kytaru. Sprejem postříkané dveře se otvírají veřejnosti pět dní v týdnu a do centra přicházejí mladí Bakuanci, aby dohnali to, co jim škola nenabízí.
Chceš vzdělání? Zaplať!
„Historie Ázerbájdžánu, matematika, fyzika, počítače“, vyjmenovává otec Štefan, ředitel Centra Maryam, nejžádanější předměty. Jejich zvládnutí je nezbytné pro přijetí na vysokou školu. Státní školství je sice pro děti povinné, jeho kvalita se však pohybuje na nízké úrovni. Ti „drsnější“ do školy nechodí vůbec a na konci roku si vysvědčení prostě koupí.
Archiv autora: Kateřina Zezulková
A kde jsou postele? A viděli jste ty záchody? Jsem v šoku!“, ozvaly se unisono hlasy dospívajících Armének poté, co společně s dalšími v České republice trvale usazenými cizinci navštívily jeden ze čtyř letních táborů, které se staly jejich hostitelskými domovy po dobu týdenního fotografického tábora „Putování“. Tábor v rámci kampaně „All different, All equal“ realizovala Česká rada dětí a mládeže.
„Máš, cos´ chtěla!“, říkala jsem si ve dnech, kdy se dohromady mísil nedostatek času s údivem nad naprosto novými informacemi nezbytnými k zajištění hladkého průběhu tábora.
Jste mladí cizinci, kteří by rádi poznali, jak tráví léto ostatní mladí lidé stejného věku? Jaké to je pobývat daleko od civilizace a denních starostí? Mýt se v potoce, vařit v kotlíku, večer koukat na hvězdy? Chtěli byste poznat zlomek života, na který se každý táborník těší od rozkvětu prvních sněženek? Poznat nové lidi a dát příležitost pro vznik nového přátelství? Pak čtěte dál…
V rámci kampaně All different, all equal zahajujeme
Jaké je to být uprchlíkem?
Jaké národnosti byste chtěli být, kdybyste si mohli vybrat?
…nebo se zkuste vžít do role, kdy jste jediný, kterého ostatní do svého kolektivu nepřijali…
Takové a mnohé další interaktivní hry s tématy lidských práv a multikulturní společnosti sestavila, přeložila a upravila Michaela Čakrtová. Svým obsahem je manuál směřovaný zejména na sdružení pracující s mládeží.
Lítost – cit, který nemám ráda. Symbolizuje u mě bezbrannost, bezvládnost, závislost…
Snažím se jí vyhýbat – necítit ji k ostatním a už vůbec ne k sobě samotné, když si pomyslím, že bych na ni měla právo. Někdy se však přeci objeví a je pro mě znamením, že je situace vážná.
Na workshopu o lidech, kteří ztratili jeden z nejcennějších smyslů – zrak, a o důležitosti jejich psích průvodců, se však nebylo ničeho podobného třeba obávat. Naopak. Troufám si říct, že ten, kdo daný interaktivní seminář navštívil, z něj odcházel přinejmenším příjemně udivený nad pestrým životem, který lidé bez zraku mohou žít.
Kampaň „Každý jsme jiný, všichni rovnoprávní“ je ve spolupráci s MŠMT realizovaná Českou radou dětí a mládeže. 
Rádi bychom v jejím omezeném čase využili a inspirovali jednotlivá členská sdružení tímto tématem a dali jim možnost se na kampani spolupodílet.
Pořádáme proto pro VÁS, členská sdružení ČRDM –
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ KAMPANĚ!