V Čechách, které mají pověst neateističtějšího státu EU, mají Velikonoce takový neslaný nemastný průběh – alespoň navenek. Lidové tradice se udržují jen regionálně, v pátek je pracovní den, víkend jako každý jiný, a ten jeden den „svátku“ navíc vlastně nestojí za řeč. Snažím se pro sebe s takovým pojetím bojovat a vytvářet si vlastní prostor pro jiné prožití tohoto času, mimo jiné tím, že si posledních pár let beru na Velký pátek dovolenou.
Jsou Velikonoce, se svým příběhem o osamění, bolesti a smrti, který přesto nemá špatný konec, většině českých obyvatel skutečně tak vzdálené a cizí?
Archiv autora: Michaela Přílepková
Formální vzdělání je pořád vstupenkou do zaměstnání. Říkají to některá novější šetření, ale třeba to pozorujete sami. Obliba akademických titulů je jedním z kulturních jevů zemí českých – až si budete dělat pořádek ve vizitkáři, zkuste porovnt, kolik firem je ochotno uvádět na vizitkách osoby bez nich.
Publikace Proč ubližuju sám sobě? autorek Zory Duškové, Evy Vaníčkové a Jany Votavové patří mezi ty, které…
Už to zase začíná – běsnění v nákupních galeriích a supermarketech před vánoci. Mnohoznačné české úsloví „vyznat se v tlačenici“ získává v tomto rozměru čistě praktický ráz. Materiálno ve veřejném prostoru, občanském a politickém, materiálno nápadně nenápadně také v soukromém prostoru?
Bývá to právě každoroční přetlak projevů našeho hmatatelného světa, který mě v adventním období pokaždé donutí si uvědomit, že existují duchovní hodnoty…
Na táboře se dají dělat kouzla všelijaká – i s časem. Malí táborníci většinou s sebou nemají hodinky, a tak se dá čas třeba posunout či zavést speciální kalendář. Někteří si dokonce neváhají sestrojit stroj času a v rámci celotáborové hry jej pořádně využít.
Čas je fyzikální jednotka, kterou si většina lidí přepečlivě měří a váží.
Kromě toho je ale vnímání času kulturním fenoménem. Patříme k civilizaci, která je postavena na tzv. lineárním pojetí času – od stvoření světa, od našeho letopočtu, od…
…dokončení textu
Oslava výročí a prezentace projektů na německém velvyslanectví v Praze 6. května 2011
Získat mladé z obou zemí pro česko-německý dialog a dát jim prostor rozvinout vlastní nápady – to je nyní už deset let cílem Česko-německého fóra mládeže.
6. května 2011 oslavilo Fórum své výročí na německém velvyslanectví v Praze. Pod patronátem velvyslanectví se současní i bývalí členové Fóra, např. exministr školství Ondřej Liška ohlédli za dekádou společné přeshraniční práce. Fórum pracuje ve dvouletých obdobích, kdy je aktivní vždy čtyřicet mladých Čechů a Němců. Celkem tak zasáhla tato ojedinělá aktivita dvě stě mladých lidí v obou zemích.
Na začátku května jsme vstoupili konečně do EU! Že jste si toho nevšimli?
Pro mě bylo zrušení ochranných opatření pracovního trhu, namířených proti českým zájemcům o práci v Německu, tou poslední viditelnou známkou desetiletí pěstovaného strachu ze země za železnou oponou. Vstup do EU v roce 2004 jsem slavila právě s mladými Němci v ovzduší euforie. Čerstvě jsem měla v paměti kafkoidní proceduru získání víza do SRN. Trvalo ale ještě řádku let, než jsme se stali právně „rovný s rovným“.
Je tohle „ostrý střih“ – úplný konec jedné etapy? Ráda bych tomu věřila, ale nejspíš ještě máme v sousedských vztazích co vylepšovat. Sdílím názor, který na nedávné oslavě desátého jubilea fungování Česko-německého fóra mládeže vyslovil jeden z patronů Fóra, Josef Zieleniec: o česko-německé vztahy je třeba pořád pečovat.
Vždyť váš soused, to je někdo, komu vidíte do talíře, on o vás také ví jistě více, než by se vám líbilo. A během dlouhého soužití narůstá také množství příležitostí ke konfliktům.
Ale na druhou stranu, znáte jistě četné případy, že ten, kdo žije vedle vás a máte s ním hodně společného, může být bližší než vlastní příbuzní.
Vstoupili jsme do EU. Nezačínáme tam úplně od začátku, bereme si s sebou svou minulost a vztahy. Ovšem o tom, jak se bude dál vyvíjet „životopis“ České republiky v Evropě, ještě rozhodnuto není. Nemusí o tom nutně rozhodovat jen politici, obrovskou roli tady mají jednotlivci a skupinky jednotlivců. Vztahy se sousedy jsou totiž postavené právě na interakci člověka s člověkem.
Michaela Přílepková
Překládání je jedna z činností, kterou považuji za obohacující. Uvědomíte si, že nejde jen o to, jak se které slovo přesně přeloží do jiného jazyka, ale co vlastně pro danou skupinu lidí znamená. Význam leží někde v mlze historie, vývoji společnosti, a také ve vzorech, které aktuálně společnost uznává.
Němčina nabízí dva zcela různé výrazy pro dobrovolnictví. Může nám to připadat jako přebytečné. Výhoda spočívá v tom, že existují jazykově plnohodnotně vedle sebe dvě kategorie a nelze je zaměňovat nebo umenšovat ani ve skutečnosti. V češtině známe díky zákonu č. 198/2002 Sb. pojem dobrovolnická služba, Freiwilliger Dienst. Na dnešní dobu možná trochu starosvětské spojení, evokující nám službu vlasti…
Dokončení textu…
– volby do čela organizace a velký lobbying pro aktualizaci vládního dokumentu pro děti a mládež
O Bavorském kruhu mládeže se na Adamu nepíše poprvé, je vedle Rady mládeže Slovenska jedním z nejdlouhodobějších zahraničních partnerů České rady dětí a mládeže. Tzv. střecha dětských a mládežnických organizací v sousedním Bavorsku má za sebou od roku 1947 (!) neuvěřitelný kus práce a zajímavých výsledků či právě realizovaných projektů, na které stojí za to se podívat a případně inspirovat. V roce 2008 tak proběhl přenos základního konceptu pro projekt s tématikou prevence sexuálního zneužívání, který se vyvinul do projektu ČRDM Nás se to týká. V uplynulém podzimu se zase Bavorský kruh mládeže zapojil do výměnného projektu ČRDM se SRN a Izraelem, kde byl spoluhostitelem německé části v Mnichově.
Většina z členských sdružení ČRDM před nedávnem dokončila vyúčtování státních dotací, čímž se finančně i myšlenkově rozloučila s uplynulým rokem. Pro ČRDM neskončil jen jeden rok, ale celé období, které obsahovala Strategie ČRDM na léta 2006-2010. Jak její schválení a diskuse k němu probíhala, si mohou tehdy přítomní osvěžit a nepřítomní se poinformovat ze zápisu z 5. Kongresu ČRDM.
Zreflektovat a vyhodnotit, co přineslo uplynulých pět let do vývoje jediné reprezentativní platformy občanských sdružení dětí a mládeže v ČR, je jistě velkým úkolem. Neméně velkým úkolem bude druhý krok – vytvořit v pracovní skupině návrh Strategie na další období.