V České republice se ve vaječném průmyslu každoročně usmrtí 12 milionů jednodenních kohoutků – jenom proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný zákaz už přijalo Německo. Jenže tito kohoutci jsou dnes hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Léčené poštolky, oba druhy kání, puštíci, kalousi i další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují 3 milióny. V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem 2 milióny. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami,…
Archiv autora: Petr Stýblo
Rorýs obecný už dávno vyměnil štěrbiny ve skalách za dutiny ve stěnách panelových domů. Ve městech se mu daří dobře. Dokud nenastanou vedra. Pak se dutiny v domech často rozpálí tak, že mladí rorýsi z nich radši vyskáčou, než by se upekli. Pokud mají štěstí, přežijí pád na zem a skončí v záchranných stanicích. V loňském roce přijaly záchranné stanice 436 mláďat chráněných rorýsů. V tomto roce zatím 34, ale teď nastává smršť! A péče o malé rorýse je velmi náročná… Pokud najdete na zemi malého rorýse, vždy ihned volejte záchrannou stanici (www.zvirevnouzi.cz) či dispečink Národní sítě záchranných stanic (774…
Je u nás zvykem, že kácení dřevin se povoluje „do konce března“. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) upozorňuje, že termíny kácení dřevin (když už je to opravdu nezbytné) by se měly odvíjet od reálného stavu přírody a možného ohrožení jejích hodnot, ne od nějakých předem daných, mnohdy i nesmyslných, dat. V České republice se traduje, že kácení dřevin v tzv. vegetační sezóně je zakázané. Vegetační sezóna se obvykle definuje rozmezím počátek listopadu (vzácněji října) až konec března. Tato představa je mylná hned z několika důvodů – legislativního, biologického i obecně „ochranářského“. Co přesně praví legislativa? Ve vyhlášce č. 189/2013 Sb., která podrobně řeší…
V přírodě se rodí první mláďata. Není to žádný důsledek oteplování, je to zcela přirozený proces. V záchranné stanici v Huslíku přijali na začátku února hned dva zaječí novorozence, v Bartošovicích jednoho. Ve všech případech je lidé ukradli jejich mámám. Rovněž ke dvěma selátkům prasete divokého nyní vyjížděla Pražská zvířecí záchranka, jedno pruhované prtě přijali ve stanici v Makově. Na rozdíl od zajíčků se selata mámám opravdu ztratila a bez pomoci odborníků by určitě nepřežila. „Malí zajíčci se nezachraňují, naši pomoc nepotřebují. Když klidně leží, jsou v pohodě a čekají na mámu, která k nim přijde až po setmění,“ desítky…
Předběžné výsledky vánočního kola programu Živá zahrada, ve kterém Český svaz ochránců přírody (ČSOP) spolu s veřejností už od roku 2004 sleduje divoká zvířata na zahradách, ukazují, že nejčastěji pozorovaným druhem je kos černý. Vrátil se tak na první místo poprvé od roku 2017, kdy ho předstihla sýkora koňadra. Zároveň pokračuje úbytek dříve běžného zvonka zeleného. Celkově se ptačích druhů na zahradách vyskytlo méně, než bývalo obvyklé. Zimní kola soutěže Živá zahrada probíhají tradičně během vánočních svátků a jsou (na rozdíl od květnových kol) zaměřená výhradně na ptáky. Lidé na svých zahradách v předepsaných dnech zapisují výskyt jednotlivých druhů ptáků. Na konci…
Celkem 20 412 zvířat, která se ocitla v nouzi a potřebovala pomoc odborníků, zatím v tomto roce přijaly záchranné stanice Národní sítě záchranných stanic. Tu koordinuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Z tohoto počtu bylo 7229 zraněných, přičemž jako nejčastější příčinu zranění identifikovaly záchranné stanice nikoliv střet s dopravním prostředkem, jak tomu bývalo dříve, nýbrž pokousání! Za prvních 8 měsíců tohoto roku přijaly záchranné stanice Národní sítě celkem 2045 pokousaných divokých zvířat. Pro srovnání – zvířat zraněných veřejnou dopravou přijaly 1141, ptáků zraněných nárazem na většinou skleněnou překážku přijaly 1441, ptáků zraněných na elektrických zařízeních pak 427. Pokousání, resp. poškození…
Dalším z úspěšných výsledků spolupráce mezi Českým svazem ochránců přírody a Nadačním fondem Veolia je obnova mokřadu Rybníky ve Valašském Meziříčí. Dnes se již z tůní ozývají silně ohrožení skokani zelení, ve vodě uvidíme spoustu pulců skokanů štíhlých i vodních bezobratlých živočichů, nad hladinou tůněk poletují vážky. Mokřadní lokalita zvaná Rybníky, nacházející se při severozápadním okraji Hrachovce (dnes součást Valašského Meziříčí), patří k významným mokřadním lokalitám Valašskomeziříčska. Žije zde řada vzácných a ohrožených druhů živočichů, ať již jde o protahující mokřadní druhy ptáků, obojživelníky (v průběhu let zde bylo zjištěno několik druhů skokanů, rosničky, ropuchy obecné i zelené, kuňky žlutobřiché)…
Málokdo věřil, že se vrátí na nebe – popálený a následně autem sražený orel mořský se léčil v záchranné stanici Falco na Litoměřicku. Dle vedoucího stanice, Václava Tomšovského, se tento majestátní dravec v péči záchranné stanice Falco objevil vůbec poprvé. Po intenzivní léčbě se vrací na svobodu opatřen vysílačkou. Dne 28. září loňského roku zveřejnila záchranná stanice Falco na svém facebookovém profilu oznámení: „Poslední dnešní výjezd a odchyt nám do péče zavál tohoto popáleného a vysíleného krasavce, orla mořského (Haliaeetus albicilla). Zranění jsou starší a orel je velice hubený. Po ošetření a ubytování se nám ho podařilo nakrmit, tak držte…
Záchranné stanice letos ošetřily více než 31 000 divokých zvířat. Mezi nejzávažnější příčiny jejich poranění patří auta a elektrické vedení. Nejméně 70 milionů Kč budou potřebovat v roce 2022 na svůj provoz záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Přibližně 17 milionů jim přispěje stát, dalších 53 milionů musí získat od dárců. Získat 53 milionů Kč je v této době velmi složitý úkol. Většina této částky přitom míří na nezbytné krmivo pro zvířata, veterinární péči i pohonné hmoty do aut záchranářů, kteří vyjíždějí za poraněnými či jinak ohroženými zvířaty. „V roce 2021 jsme poskytli pomoc více než 31 tisícům bezprostředně ohrožených živočichů. Většinu…
Záchranné stanice jsou letos zaplaveny příjmem ježků. Svatý František z Assisi (Světový den zvířat připadá na 4. října, na svátek sv. Františka z Assisi – ochránce a patrona zvířat, pozn. red.) by z jejich obětavosti měl radost. Záchranné stanice ze vzniklé situace mnoho radosti nemají. Mnoho ježků se k nim totiž dostává úplně zbytečně a péče o ně je finančně i časově náročná. Pomáhat ježkům by měli lidé přímo v terénu a nikoliv tím, že je seberou a odnesou záchranářům. Záchranné stanice jsou tedy letos zaplaveny příjmem ježků. Je jich o 20 procent více než loni. Některé ale přivezou nálezci…