Jelen evropský, jedno z našich největších divokých zvířat, žije během turistické sezony jinak než po zbytek roku. Příčinou je to, že v oblíbených lokalitách se pohybuje daleko více lidí než dříve. Několik návštěvníků mu život nenaruší, před houfy turistů ale nemá kam utéct. Kdyby patřil k těm, kteří žijí v klidném lese na jihu Čech, může se pást a procházet krajinou. Jelikož jsou jeho domovem Krkonoše, v letních dnech spí a ukrývá se v houští… Nedělat hluk, neodhazovat odpadky nebo netrhat vzácné rostliny. Většina z nás tuší, že právě tohle jsou základní pravidla, která by se v přírodě měla dodržovat. Málokdo ale…
Archiv autora: -red-
Spáleniště v národním parku České Švýcarsko dva roky od obřího požáru připomínají už jen ohořelá torza stromů. Pionýrské dřeviny takřka pohltily veškerou volnou plochu. Pod nimi začnou postupně růst stromy, které zformují budoucí les. V hustém březovém porostu bohatém na úkryty se daří i zvěři. Zároveň jí až dvoumetrové stromky poskytují dostatek potravy. Uvedli to botanička Ivana Marková a zoolog Martin Valášek. „Ve stínu bříz můžou klíčit dřeviny budoucího lesa, které bývají často stínomilné. Tady původně převládaly jedlo-bukové lesy a jedle i buk potřebují klíčit ve stínu,“ vysvětlila botanička. https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-spaleniste-v-ceskem-svycarsku-pohltily-pionyrske-dreviny-40481138
Petera Wohllebena po celém světě proslavil bestseller Tajný život stromů (česky Kazda 2016), v němž se zaměřuje na to, jak spolu stromy komunikují a co cítí. Jeho další česky vydaná kniha Než stromům dojde dech (Kazda 2021) se pak zabývá stromy ve vztahu ke změnám klimatu. Rozhovor nad oběma knihami se věnuje fascinujícím objevům současné biologie, ale i mezím lidského porozumění lesním ekosystémům najdete zde: https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-o-tajnem-zivote-stromu-rozhovor-s-nemeckym-spisovatelem-a-lesnikem-peterem-wohllebenem-40411798
Horkých dnů a bouřek přibývá, hlavně v posledních dekádách. Jsou intenzivnější a delší. Změny klimatu, které zažívají lidé v posledních desetiletích, nemají podle klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu Radima Tolasze v historii obdoby. „Máme na adaptování se méně času,“ řekl v rozhovoru pro Právo a Novinky. Celý článek najdete zde: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-klimatolog-letni-vedra-budou-castejsi-a-delsi-40479979
Prestižní juniorský grant pro mladé vědce převzal v uplynulých dnech ve španělském Madridu Václav Šeda z výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Obdržel jej na kongresu Evropské hematologické asociace (EHA). Grant významně pomůže provedení jeho výzkumu v oblasti akutní myeloidní leukemie (AML). Výzkum by mohl vést k vývoji nových léčebných metod. Grant je jedním z nejvýznamnějších ocenění v oblasti hematologického výzkumu a zpráva o jeho získání potvrzuje, že česká věda má významné postavení na mezinárodní úrovni. https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-mlady-vedec-z-brnenskeho-institutu-ziskal-prestizni-evropsky-grant-na-vyzkum-leukemie-40476997
Ivana Jančářová žije už 47 let v australském Melbourne, kde postupem času nasbírala zhruba 100 českých a slovenských lidových krojů. V minulosti u protinožců vedla folklórní soubor a vloni v Austrálii zorganizovala výstavu krojů, jež přitáhla pozornost mnoha módních návrhářů. „Kroj je jisté napojení na domov,“ říká o své vášni. Celý článek a fotky najdete zde: https://www.novinky.cz/clanek/lifestyle-kroj-je-napojeni-na-domov-rika-ceska-zijici-v-australii-jeji-sbirka-nadchla-i-modni-navrhare-40479055
V Česku začalo v pondělí 15. 7. 2024 letní kolo prvního ročníku celostátního sčítání denních motýlů za účasti veřejnosti. Cílem akce nazvané Motýlí půlhodinka je zlepšit ochranu motýlů, kteří z přírody rychle mizí. Potrvá do neděle 21. července 2024. Sčitatelé si za vhodného počasí vyčlení půl hodiny na sledování motýlů, do akce se zapojují nejen jednotlivci, ale i organizace. Data získaná ze sčítání budou sloužit vědcům.Výsledky pozorování mohou lidé vkládat do formuláře dostupného na webu, on-line formulář lze použít i rovnou, uvedli organizátoři. Podle nich se k pozorování nejlépe hodí přírodní zahrady, louky, parky, meze, ale třeba i hřbitovy, okolí železničních…
Přírodní lokality jsou domov chráněných živočichů. Zároveň jsou oblíbeným místem lidské rekreace. Nepřekvapí, že ochrana přírody a lidské aktivity mohou jít i v tomto případě proti sobě. Vědci nyní přímo v terénu změřili, jak přesně na lidmi vytvářený hluk různá divoká zvířata reagují. A co je plaší nejvíce. Výzkumníci rozmístili v chráněné lesní oblasti Bridger-Teton National Forest ve Wyomingu kamery a reproduktory a sledovali reakce několika druhů savců. Vysílané zvuky napodobovaly různě velké skupiny lidí i různé druhy rekreace… Díky kamerám se podařilo zaznamenat jak okamžité reakce divokých zvířat na tyto zvuky. Schválně, tipněte si, jak moc to zvěř plašilo? Více si o…
Krajinné prvky jako jsou stromy, keře, remízky nebo mokřady vždy byly součástí zemědělské půdy a je potřeba je tam znovu vracet. Zabraňují erozi, podporují biodiverzitu a přispívají k celkové odolnosti krajiny. Zemědělci budou moct od podzimu žádat o podporu na vytváření remízků nebo stromořadí na orné půdě. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na zakládání nových krajinných prvků vyčlení půl miliardy korun. Úřad o tom informoval ve společné tiskové zprávě s ministerstvem zemědělství. Cílem podpory je zvýšit odolnost zemědělské krajiny ke změnám klimatu a podporovat biodiverzitu. Jednodušší vytváření krajinných prvků v hospodářské krajině má podle ministerstev umožnit také novela o ochraně zemědělského půdního fondu.…
Varuj dušu na dolině, volá Vladimíra Křenková na turisty, kteří nadšeně pozorují stádečko ovcí, jak se řítí mezi Ovčárnou a Petrovými kameny ze svahu dolů. „Ovce nemají kudy projít,“ vysvětluje členka spolku Stránské ze Stránského u Rýmařova, který spolu s ochranáři vrátil zpět po 80 letech do Jeseníků volně se pasoucí ovce. Článek si můžete dočíst zde: https://www.novinky.cz/clanek/lifestyle-pod-pradedem-se-usadili-ovcaci-jejich-ovce-pomahaji-zachranit-vzacne-druhy-rostlin-40477933