řekl mi sběratel hlavolamů Jaroslav Flejberk. Právě si pohrával s kovovým ježkem v kleci. A tak jsem se zeptal, jestli ho taky umí z klece vyndat. Každý hlavolam, který zařadím do své sbírky musím znát, takže ho umím vyndat. A dokonce ho umím dát také zpátky do klece.
Archiv autora: Slávek Hrzal
…říká v rozhovoru pro server Adam Veronika Součková. Bambiriáda 2005 už klepe na dveře. Možná se vám to bude zdát předčasné, ale je to tak. Sotva se podařilo zhodnotit letošní Bambiriádu, už se chystá ta další. Ze zápisu představenstva ČRDM, které rozesílá kacelář všem členským sdružením, jste si mohli přečíst, že se na přípravách už začalo pracovat. Garantem příští Bambiriády je právě Veronika Součková.
Bohužel jen některá sdružení nás zásobují tiskovými zprávami a informacemi o svých akcích. K těm nejaktivnějším zcela určitě patří Folklorní sdružení České republiky. Během prázdnin snad obden přišla buď tisková zpráva nebo pozvánka. Není divu, pro folkloristy nejsou prázdniny okurkovou sezónou, ale naopak obdobím, kdy se koná značná část z celkového počtu 52 festivalů. A potěšitelné je, že na každém z nich dostávají velký prostor ukázat své umění i děti. Nejinak tomu bylo poslední srpnový týden ve Strakonicích při mezinárodním dudáckém festivalu.
Přes padesát folklorních festivalů každoročně zastřešuje Folklorní sdružení České republiky. Žádný z nich se však dosud nekonal v Praze. Píšu v minulém čase, protože letos už to neplatí. Konečně! I hlavní město má od roku 2004 svůj folklorní festival a dokonce mezinárodní. Navíc se letos Pražanům a turistům představí v Obecním domě jeden z našich nejlepších folklorních souborů Ondráš z Brna a v Kongresovém centru zase výherci dětských folklorních soutěží Zpěváček a Slávik (to není překlep, jde o soutěž slovenskou). Takže se dá říct, že se letos s folklórem v Praze roztrhl pytel…
Než se začtete, měli byste si přečíst článek Ministerská přepadovka (ZDE). Toto je totiž jeho volné pokračování – pokračujeme v reportáži z jednoho kontrolního dne odboru mládeže MŠMT na letních táborech. V předchozím článku jsem vám slíbil, že prozradím ministerské hodnocení tábora ČTU Trampské osady Modrá legie. Samozřejmě to zveřejním, ale ještě vydržte. Nejdříve se podíváme společně s Evou Hampejsovou z MŠMT a Dr. Slávkou Vackovou z IDM MŠMT ještě na jeden tábor. Je úplně jiný, než ten předchozí. Už na první pohled.
Fotodokumentace viz ZDE.
Když dva dělají totéž, není to totéž. Tuhle starou moudrost znám velmi dobře. Přesto jsem téměř pokaždé překvapen tím, jak se v praxi potvrzuje. Zrovna minulý týden jsem byl v pondělí v pražské restauraci U trumpety, abych si dal něco malého k jídlu. Podle jídelníčku mi přišel vhod salát s orestovaným kuřecím masem. Čtyři sta gramů. Dostal jsem přesnídávkový talířek s rozkrájeným rajčetem, trochou salátové okurky, zelenou pálivou papriku a to orestované kuřecí jsem taky občas dohledal. Zaplatil jsem 127 korun českých a nepochutnal jsem si. V sobotu jsem si dal totéž na okraji Turnova v restauraci Šetřilovsko. Byla toho celá mísa, zeleniny víc druhů, nepálilo to a chutnalo po nějakém dobrém koření. Kuřecí jsem našel téměř v každém nabraném soustu. Za 87 korun českých jsem si pošmákl. Prostě restauraci si musí člověk umět vybrat. Nebo si nechat poradit od těch, kteří už mají vlastní zkušenost. Stejně je tomu v mnoha dalších případech. Ani dva dětské tábory nemohou být totožné, ani dva úředníci vyřizující stejnou záležitost nepostupují stejně a stává se, že nedojdou k témuž závěru, totožní nemohou být ani dva šéfové atd. O tom všem bych taky mohl psát, ale to by pak už nebyl sloupek, nýbrž sloup. Tak někdy příště.
„Vědí o nás?“ ptám se na úzké lesní cestě lemované tokem řeky Jizery Evy Hampejsové z odboru mládeže MŠMT. „Kdepak,“ zakroutí hlavou. „Nikdy se předem neohlašujeme,“ doplňuje Dr. Slávka Vacková z IDM MŠMT. A tak jdu společně s nimi na neohlášenou kontrolu do Letního tábora ČTU s názvem Trampská osada Modrá legie. Je čtvrtek 5. srpna 2004, krátce po deváté ráno. Začíná jeden z krásných letních dnů.
Fotodokumentace viz ZDE.
V polovině prázdnin byste děti asi hledali na letních táborech, s rodiči na rekreaci či u prarodičů. Jsou však i výjimky, které toto pravidlo potvrzují. Přesně v polovině prázdnin jsem potkal řadu dětí v lidových krojích na folklorním festivalu Jánošíkův dukát v Rožnově pod Radhoštěm. Mezi diváky, pochopitelně, ale především mezi účinkujícími. Takže žádné prázdninové lenošení.
Fotogalerie z Jánošíkova dukátu a rozhovory viz ZDE.
„Prázdninové peklo pro vaše děti. Nabízíme drahý tábor s nudou, uklízením u koní, bez jídla a pití. Čtrnáct dnů se o vaše děti nebude nikdo starat, naši vedoucí jsou nezkušení feťáci, se sklony k tyranii, vydírání a agresivitě. Neváhejte, poslední volná místa. Volejte na …..“ Asi těžko by se na takový tábor někdo chytil. Jenomže stačí negativní výrazy nahradit jejich opaky a máte před sebou inzerát, kterých je zvláště ve městech před prázdninami, ale i v jejich průběhu, plno. Výjimkou bohužel nejsou ani rodiče, kteří si číslo opíšou, zavolají a dítě na takový tábor přihlásí. Nic nevědí o organizátorech, o programu, o jiných dětech, které tam jedou. Když se pak stane něco podobného, jako na táboře, kde se praktikanti opili, porvali a zničili veškeré táborové zařízení a děti jely v šoku domů o tři dny dříve, volají po přísném trestu pro provinilce i hlavního vedoucího. Nezlobte se na mě, ale já bych přísně potrestal také rodiče. Aby příště potomka neodložili na levný a neznámý tábor k neznámým lidem. Rodiče přece odpovídají za výchovu svého dítěte. Oni přece musí vědět, kdo s ním bude, kde a co s ním bude dělat. A když to nevědí, zanedbávají výchovu a porušují zákony! A kdo porušuje zákony, měl by být potrestán!
Asi si budu muset víc všímat kalendáře. Hlavně volných dnů. Ne sobot a nedělí, ty jsou jasné. Ale svátků. Můj kamarád Mirek je má pěkně v evidenci a vyplatí se mu to. Dlouho dopředu ví, na který den připadne volno. Je mu jedno, jestli se slaví svátek práce nebo nějaký svatý či je úplně jiný důvod. Hlavní co ho zajímá je, že má čtyřiadvacet hodin volna a že připadnou na všední den. Dovede si podle toho vypočítat, kdy si vzít dovolenou, jak naplánovat služební cestu či navštívit svého lékaře a onemocnět. Obvykle bývá spokojen, pokud volný den navazuje na víkend. Proto si pochvaloval i tento týden. Pondělí a úterý volné. Bezvadné! Lépe to vyjít nemohlo. Celé čtyři dny volna v jednom kuse a nepadne na to ani jeden den z dovolené. Navíc se mu podařilo podle plánu poslat děti prvního července na tábor. Nadšeně vyprávěl, jak si svobodu vychutná. No není to nádherné, ptal se mě. Je, odpověděl jsem. Taky mi sváteční dny ušetřily dva dny z dovolené. A když jsme se loučili, slíbil jsem mu, že i v ty volné dny se o jeho děti na táboře dobře postarám – svátek nesvátek. Jako kterýkoli jiný den.