Jaký je současný mediální svět v České Republice? Jak média ovlivňují vnímání lidí? Jak vypadá běžný pracovní den novináře? Co pro nás znamená pojem soukromí?
Archiv autora: Život trochu jinak
Romeo a Julie byli dnes ráno nalezeni mrtví v zamčeném hotelovém pokoji. Všude na podlaze byla voda a střepy…
Koncem srpna se nedaleko Lelekovic u Brna konal integrační zážitkový kurz ZAOSTŘENO 2012. Občanské sdružení ŽIVOT TROCHU JINAK tentokrát pojalo svou nabídku netradičně…
Sdílení světa „nekoukavých“ (těžce zrakově postižených) a „koukavých“ mladých lidí…
Silvestrovský čas může mnohé lákat k bujarým oslavám na počest uplynulého či nadcházejícího roku, avšak na sklonku roku 2011 se našli i takoví, kteří jej chtěli strávit trochu jinak.
Ve dnech 28.12. – 1.1. a letech 2010 – 2011 se uskutečnil vědecký experiment mající za cíl držet skupinu zhruba dvou desítek jedinců v nezvyklých podmínkách a pozorovat jejich reakce. Tento pokus dostal krycí podnázev Silvestr jinak alias Do dna. V nepříliš sterilním prostředí skautské základny v Červeném Hrádku u Sedlčan vznikla navzdory nepříznivým podmínkám laboratoř, v níž se po několik dní mísily různé lidské povahy a osobnosti.
Nejprve si prohlédněte si plakát s upoutávkou na tento zážitkový kurz!
Cože? Vy nic nevidíte? Opravdu nic? Zkuste to ještě jednou! Pořád žádný plakát? A co takhle vnitřní zrak? Trošku vám pomůžeme.
Kolem hospodského stolu sedí skupinka mladých lidí. Mají poměrně ztrhané tváře. Zřejmě už mají něco upito. Co chvíli někdo z nich zvedne skleničku a bublina nad ním hlásá „do dna!“. Digitální hodiny na zdi hostince ukazují 23.55. Je 31. prosince, svátek má Silvestr.
V dolní části plakátu stojí napsáno:
„Je v pořádku, že chcete Silvestra strávit odlišně. My ze Života trochu jinak také. A proto…
Sdružení Život trochu jinak pořádá již třetím rokem víkendovky, výpravy a tábory pro mladé lidi z celé republiky. Nejsou to ale akce obyčejné – novodobý slovník by je zařadil jako „integrační“. Bývá na nich totiž většinou víc než polovina mladých lidí s nějakým handicapem – se sníženou pohyblivostí, vozíčkáři, nevidomí, a to nejen mezi účastníky, ale i mezi organizátory. Sami to ale moc do světa nevytrubují – jsou skromní a nadšení. A tak to na ně musíme „prásknout“ my. Poznáte to jen z fotek… (-mkr-, redakce Adama)
„Tak, a je to tady. Nastává den D!“ honilo se hlavou pěti organizátorů při přípravě prostor, které za pár hodin ožijí hlasy a skutky táborníků.
Každý z nás by si měl občas udělat čas na to, aby vyrazil za kulturou. Člověk si rozšíří obzory, odbourá stereotyp a mnohdy si užije i spoustu zábavy. Jsme si toho vědomi, a tak jsme uspořádali na začátku prázdnin kulturně-historickou exkurzi do našeho hlavního města – Prahy.
Naneštěstí zájem není natolik rozsáhlý, jak jsme očekávali, a tak nakonec vyrážíme ve čtyřech lidech.
Když se řekne „Velikonoce“, valné většině z nás vyvstane na mysli pomlázka upletená z proutí, které trčí ze země, v níž se nacházejí jeho kořeny. A právě k těmto a také k mnoha dalším se v průběhu letošních velikonočních prázdnin navrátilo dvanáct členů občanského sdružení Život trochu jinak. Namísto sezení doma vyrazili výše zmínění do Chválkova poblíž Kamenice nad Lipou a na pionýrské základně si užívali zážitky nabitý program, jejž připravilo organizátorské trio Zdenda, Zbyňa a Romča.