Oblíbené šprochy

„Vrať se, volá národ, který by ji rád viděl na filmovém plátně. Lidé už jí prominuli, ale proč se nevrací, to nechápou.“ „Peníze na to by se jistě našly.“ „Jeho budoucnost je značně nejistá, šušká se v kuloárech.“ „Nezvládl to, tvrdí zdroje z jeho blízkosti.“ „Diváci si stěžují, řekli nám lidé ze zákulisí pořadu.“ To jsou citace z jednoho jediného vydání bulvárního deníku. A mohl bych v nich ještě pokračovat. Taky se dá občas číst třeba: …jakoby říkal její pohled nebo …tvrdí ti, co ho znají. Přímo kouzelná je větička Jak nám sdělil zdroj, který nechce být jmenován. Výhodně lze využívat třetí osobu středního rodu – dělá se, hodí se, najde se, šlo by, jistě by se podařilo atd. Takže když si výše jmenované shrneme, jednou volá národ, jindy nejmenovaný zdroj, pak zase jako by říkal… Nic konkrétního, nic, co by šlo nějak ověřit, zkontrolovat. Obvykle se takovému jednání říká pomlouvání. V tisku se to nazývá vznešeněji – třeba ochranou informátorů. Ale důležité je, že takové zprávy a informace řada lidí hltá a co víc, věří jim. Ne nadarmo se říká, že na každém šprochu je pravdy trochu. A ruku na srdce, nezdá se vám někdy, že takové „šprochy“ neprodukuje pouze bulvární tisk?