Makat na důležitém

Chtěla jsem dnes provádět jarní úklid v účtech, ale pročítám své školní slohové práce. Snad každý z nás tvořil literární elaborát na známé téma – Čím budu. Tak já na základní škole přemýšlela o úspěšné dráze kosmonauta. Druhý stupeň otočil mé ambice na stranu hodné paní učitelky. Když přišly „odvážné chvíle puberty“ odevzdala jsem slohovou práci v několika větách. Budu úspěšná, bohatá, mladá žena. S velkým domem, krásnou zahradou, drahým autem a modrým bazénem. Budu strašně šťastná a spokojená. Moudrý profesor svou červenou tužkou dopsal – nejvíce sil Vám přeji k poslední větě, to bude totiž ta největší makačka. Nelétám vesmírem, ale náš syn má malou raketu. Neučím děti za lavicemi správně psát a číst, ale učitelskou trpělivost potřebuji každý den. Snad jen ta stará škodovka nezklamala, začíná býti skutečně „drahé auto“. Občas bývám nešťastná a stále nespokojená. Je to prostě makačka, hledat na půdě staré chaty bazének s kytičkami a hlasitě řvát: „jsem šťastná“. Tak makejte – stojí TO za to…