Společenství Romů na Moravě bylo založeno v roce 1991 jako romská nevládní organizace, mající za cíl podporovat integraci Romů do společnosti. Během své činnosti se SRNM soustředilo zejména na oblast výchovy a vzdělávání romských dětí v mimoškolní oblasti, podporu romské kultury, vydávání romského čtrnáctideníku Romano hangos, či sociálně právního poradenství v návaznosti na ochranu lidských práv a v souvislosti s ní také terénní práce v lokalitách romských komunit. Hlavním cílem bylo také vytvořit protiváhu ze strany občanské-romské vůči samosprávným institucím ve městech a státu jako celku v otázkách zabývajících se soužitím menšiny s majoritou.
Koncem roku 2003 změnilo SRNM svůj právní statut a transformovalo se z občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost.
Společenství Romů na Moravě má ústřední sídlo v Brně, působí však v dalších 6 městech Moravy a Slezska. Regionální centra sídlí v Olomouci, Šternberku, Novém Jičíně, Frýdku-Místku, Ostravě a Bruntále. V každé z těchto poboček má SRNM své komunitní centrum, ve kterém celodenně probíhají aktivity pro děti, mládež i dospělé.
V Hodoníně a Rožnově pod Radhoštěm, místech kde žije větší množství romských rodin, působí naši terénní sociální pracovníci. Pracují s dětmi, navštěvují romské rodiny a řeší s nimi veškeré problémy týkající se sociálních či bytových otázek. Jsou výraznou podporou pro ty, pro které je orientace v oblastech státní sféry (povinná školní docházka pro děti, nárok na státní sociální podporu, veškerá komunikace s úřady, …) velmi obtížná.
SRNM Brno
Výchova a vzdělání dětí a mládeže v mimoškolní oblasti znamená mj. pravidelnou činnost v kroužcích – hudebních, divadelních, tanečních i sportovních. Důležitou roli hraje rovněž příprava žáků na přijímací zkoušky a doučování přímo v romských rodinách (na doučování romských dětí se podílejí především studenti pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kteří chodí i několikrát týdně do romské rodiny a s dítětem se učí, dělají úkoly a připravují je na další výuku). Patří sem i šíření informací o vzdělávání, třeba formou přednášek či besed; poradenství se zaměřuje na možnosti studia na středních školách a na otázky spjaté s přijímacím řízením. V neposlední řadě sem patří i pořádání táborů a rekreačních pobytů.
Jednodenní akce pro romské děti a mládež v roce 2004 zahrnovaly např. výlet na brněnskou přehradu v rámci Dne dětí, výlet do Moravského Krasu či poznávací zájezd do Prahy. Nechyběl ani výlet na safari do Dvora Králové nad Labem nebo vánoční a mikulášská besídka…
Sociálně právní poradna a terénní sociální práce obsahují sociální poradenství, v jehož rámci se řeší především bytové záležitosti, sociální dávky a pomoc v nouzi. Právní poradenství zase spočívá v zastupování a pomoci ve věcech právní povahy. Do této oblasti spadá i monitoring a terénní sociální práce – jde například o návštěvy přímo v romských rodinách, jednání na úřadech, monitoring řešení bytové a sociální problematiky.
Čtrnáctideník Romano hangos (Romský hlas) vznikl v roce 1999 jako dvojjazyčný zpravodajský čtrnáctideník. Věnuje se problematice lidských práv, kultuře a sociálním otázkám.
Kulturní akce v roce 2004 tvořil kromě jiných Benefiční koncert O Roma le Romenge (Romové Romům). V dubnu uspořádalo SRNM benefiční koncert a sbírku ošacení a obuvi na podporu Romů žijících ve východním Slovensku v osadě Kojatice. Koncert byl uspořádán v době, kdy došlo na Slovensku k rapidnímu snížení dávek státní sociální podpory, a v jeho důsledku k poklesu životní úrovně místních rodin. 
Na brněnském koncertu vystoupily přední romské kapely Gulo čar, Kandráči, Terne čhave, Bengas, Trio Mikulov a další. Za výtěžek byly nakoupeny potraviny a hygienické potřeby, které byly spolu se sbírkou šatstva odvezeny na Slovensko. Ke kulturním akcím patřil též Djangofest – 27. října 2004 se konal třetí ročník zmíněného multikulturního festivalu. Jeho cílem bylo propojit v jednom prostoru mladou generaci talentovaných dětí a mládeže se zavedenými a již populárními umělci, prezentovat romskou i českou hudbu a podpořit a motivovat mladé začínající romské hudební kapely. V letošním programu se představila kapela Bongo Boys (žáci a jejich učitelé ze ZŠ Křenová Brno), hudebníci z volného sdružení Zkušebna, jejichž činnost SRNM dlouhodobě podporuje a umožňuje jim hrát a zkoušet ve vlastní zkušebně, jazzové trio studentů z JAMU Na jednu noc, držitel hudební ceny Anděl v kategorii world music romská funková kapela Gulo čar, Matúš Bagár, pražská rocková kapela Garage a další významné romské hudební osobnosti.
Přehlídka romského divadla proběhla 27. října 2004 ve známém brněnském hudebním klubu Fléda. Na přehlídce vystoupilo pět tanečních a divadelních souborů. V odpoledním programu zazněl mj. i první dětský romský muzikál v podání soborů Čhavorikani Luma a Amaro Dživipen. V dubnu se uskutečnily oslavy Mezinárodního dne Romů.
Pobočky SRNM
Ve všech šesti komunitních centrech v pobočkách Společenství Romů na Moravě funguje v dopoledních hodinách mateřská školka pro romské i neromské děti, které rodiče z různých, většinou finančních, důvodů nepřihlásí do běžné mateřské školy. Činnost je založena na osnovách mateřské školy s cílem připravit děti na vstup do ZŠ, naučit je základním znalostem, schopnostem, hygienickým návykům a sociálním dovednostem.
V odpoledních hodinách pak probíhají v komunitním centru či jeho přilehlém okolí jednotlivé kroužky (výtvarný, hudební, taneční,divadelní, fotbalový, posilovna, doučování,…). V programu jednotlivých center nechybí také výlety, zájezdy, mikulášské a vánoční besídky, Oslavy Dne dětí a Dne Romů, účast na romských festivalech a letních táborech.
Michaela Cenková
Na slovíčko s Bc. Michaelou Cenkovou,
koordinátorkou výchovně-vzdělávací činnosti Společenství Romů na Moravě
Jak početně silné je vaše sdružení – kolik má nyní přibližně členů?
Společenství Romů na Moravě má celkem 1879 členů, z toho 869 mladších 26 let. Z tohoto počtu jich je 467 mladších 15 let, 184 ve věku od 16 do 18 let a 218 ve věku od 19 do 26 let.
Po otevření vaší webové stránky (www.srnm.cz) se její návštěvník zadívá mj. i na fotografii z loňské Bambiriády. Jaký význam této prezentační akci ČRDM přisuzujete?
V současné době působí v celé České republice velké množství romských či proromských organizací, které více či méně vykazují činnost pro romské děti a mládež v oblasti volnočasových aktivit, prevence, výchovy a vzdělávání. Možnost prezentace romské organizace v konkurenci ostatních nestátních neziskových organizací je velmi důležitá, zejména pro integraci romské menšiny do majoritní společnosti.
S jakými dětskými a mládežnickými sdruženími – ať už v rámci ČRDM, nebo mimo ni -nejživěji spolupracujete?
Dlouhodobě spolupracujeme především s romskými i neromskými organizacemi, hlavně v oblastech týkajících se volného času dětí, zájmových kroužků či jednorázových akcí pro děti a mládež (DROM, o.s. Ratolest, o.s. Lidských Možností apod.), dále s charitou Šternberk, a to na předškolní výchově v mateřince Jiloro, se ZvŠ Příbor na projektech multikulturní výchovy a s multikulturním kabinetem PdF MU Brno na doučování v romských rodinách. Dobrá spolupráce je také se ZŠ a ZvŠ v Brně (ZvŠ Lidická, ZŠ Křenová apod.), kde prostřednictvím romských pedagogických asistentů realizujeme některé společné akce, výlety a vypomáháme si vzájemnou výměnou zkušeností.
V článku o SRNM se objevila i zmínka o prvním dětském romském muzikálu. Kdo s tímto nápadem přišel a jaké bylo jeho ústřední téma? A jak loni v říjnu v Brně přijalo muzikál publikum?
Na možnost prezentace prvního romského dětského muzikálu nás přivedl dlouhodobý kontakt s významnou hudební rodinou Fečových (jedna z nejznámějších romských muzikantských rodin), která nám sama tento nápad nabídla. Hlavním tématem muzikálu bylo postavení romské komunity v majoritní společnosti. Znázorňoval problémy, které se současných Romů a jejich rodin velmi silně dotýkají (zaměstnání, vzdělání, bytová situace…) v jedné z písní se zpívá: „…nemůžu sehnat práci, protože jsem černej“.
Ohlas z řad obecenstva (jak romského, tak i neromského) byl velmi pozitivní, a to zejména proto, že hudba a tanec jsou Romům velmi blízké.
-maj-
