I když Francouzi den předtím řekli své „non“ návrhu Evropské ústavní smlouvy, ratifikační proces se nezastavil – tedy alespoň v českém Senátu, kde v pondělí 30. května jednal v rámci doprovodných akcí Bambiriády 2005 Sněm dětí a mládeže. Čtyři desítky mladých lidí hledaly odpověď na to, zda by v otázce schvalování euroústavy v naší republice bylo namístě všelidové hlasování, anebo by bylo lépe toto rozhodnutí přenechat Parlamentu. Většina, totiž 26 ze 43 přítomných, se vyslovila pro referendum; proti jich zvedlo ruce 14 a tři se hlasování zdrželi.
Snad ještě zajímavější než samotný výsledek tříhodinového rokování Sněmu byla ovšem rozprava, jež mu předcházela. K mikrofonu v jednacím sále Vadštejnského paláce totiž přistupovali -náctiletí, připravení vést věcnou polemiku na téma, o němž díky předchozí průpravě věděli evidentně více, než v současné době mnozí dospělí, kteří by o něm v případném referendu měli skutečně rozhodovat.
Celé jednání, jehož části se jako host zúčastnil i asistent senátorky Aleny Gajdůškové (ČSSD) Pavel Pechanec, řídil s přehledem Tomáš Zíka. Nejčastěji uděloval slovo navrhovateli a zpravodaji, kteří představovali jakousi esenci dvou protichůdných přístupů k euroústavě – vstřícného a odmítavého. K jejich stručně a výstižně formulovaným názorům se pak podle uvážení připojovali svými poznámkami a postřehy ostatní účastníci Sněmu. Na programu měli celkem deset bodů – tezí k okomentování. Například: Ústava zjednodušuje evropský právní systém a činí jej snáze pochopitelným… Ústava zavádí v EU spravedlivější a účinnější rozhodování… Ústava více zviditelňuje EU na světové scéně… Ústava jasně vymezuje hodnoty a cíle EU… Ústava poskytuje občanům více přímých pravomocí… a podobně.
Závěrečná rozprava před samotným hlasováním se už týkala kardinální otázky, zda podpořit vypsání všelidového hlasování v ČR o Evropské ústavní smlouvě, či nikoliv.
„Včera jsme se dozvěděli na kulatých stolech, že by měla existovat nějaká. informační kampaň od září do června – to znamená celý školní rok – což by bylo super,“ nechal se slyšet Petr. „Ale vidím dvě hlavní negativa,“ pokračoval. „Za prvé: určitě nebude zadarmo. A za druhé: kdo mi zajistí, že bude objektivní? 
Kdo mi zajistí, že nebudou jenom billboardy, tam sečtělý muž, jeho jméno, strana a EVROPSKÉ ÚSTAVĚ SVÉ ANO, nebo své NE?“ O slovo se hlásí Jára: „Poznámka k tomu předešlému, že referendum bude drahé: ano, bude drahé. Všechny volby jsou drahé. Protože žádná demokracie není zadarmo…“
