Jen houšť?!

Stáváme se národem čím dál kulturnějším. Přímo masově navštěvujeme galerie, parky a trávíme v nich neuvěřitelné množství hodin. Smutné na tom je, že ony galerie mívají většinou přívlastek nákupní a u parků je přilepen přívlastek tentýž, ale v angličtině. Měla jsem první červnovou sobotu po celé odpoledne příležitost pozorovat ruch v obchodním domě IKEA, který pozval zákazníky na zábavné odpoledne k dětskému dni. Kromě rodičů s dětmi tu chodily i děti samotné. Brzo jsem pochopila, že kluci z pražského Smíchova vyjeli na Zličín za zábavou. Místo aby bloumali po ulicích, procházeli se celé odpoledne mezi regály, zjevně nepotřebujíc nic víc a nic méně, než něčí zájem. A tak ačkoli pro ně byly novinářské úkoly připravené Dětskou tiskovou agenturou zapeklitě těžké, lámali si nad nimi hlavu neuvěřitelně dlouho a rádi. S úžasem jsme pak všichni naslouchali, jak Láďa do mikrofonu vypráví o místech, která má na Smíchově rád. Bylo jich skutečně hodně a zdaleka to nebyly jen obchodní pasáže. Uvědomila jsem si, že dětí, které tráví víkendová odpoledne „výletem“ u „moře“ nákupů, je hodně. Inu, každá výchova musí začínat v co nejrannějším věku. Jak jinak by se malý človíček dozvěděl, že do obchodu je třeba vyrazit právě tehdy, když je tam něco s slevou či snad dokonce zadarmo!