Děti, zvláště některé, vidí svět jinak než leckteří dospělí. To je známá pravda. Jestli ho vidí lépe, nebo hůře, nechám na zvážení jiných. Faktem ovšem zůstává, že ti, co už dávno odrostli dětským střevícům, často zapomínají, jak oni sami v nějakých –nácti (či ještě mladší) uvažovali a vnímali svět kolem sebe. Ještě že existuje soutěž Svět očima dětí, aby jim to připomněla.
Tuto soutěž pořádá převážně pro žáky základních škol Ministerstvo vnitra České republiky a jejím cílem je předcházet špatným jevům v naší společnosti. Její průběh se dá popsat jednoduše: Organizátoři vyhlásí téma, žáci jej zpracují a z došlých výtvorů organizátoři vyberou ty nejlepší, které na slavnostním vyhlášení vítězů ocení. Tak zní oficiální část. Ovšem je tu také ta druhá, podle mě ta důležitější, ta, která je záměrem a probíhá na samotných školách, a to samotné zamyšlení žáků nad daným problémem a posléze způsob, jak se k němu postaví, prodiskutují ho mezi sebou, pochopí ho a umělecky ho ztvární.
V letošním školním roce si děti lámaly hlavu nad dvěma tématy:
1) Děti na útěku (účast 702 žáků)
2) Práva a povinnosti dětí (účast 527 žáků)
Svou fantazii mohli účastníci uplatnit v kategorii hudební, dramatické, výtvarné, literární, počítačové a v několika mimořádných jako třeba 3D díla.
Vše vyvrcholilo v pondělí 27. června 2005 ve 13 hodin v pražské Betlémské kapli, kam se sjela necelá stovka oceněných, ministr vnitra, pan František Bublan a spousta dalších hostů. Akci moderovala „princezna ze mlejna“- Andrea Černá. Když byly vítězné děti zvány na pódium, promítala se jejich díla na plátno a mě samotnou překvapilo, jak problematiku (zvláště útěku z domova) pochopily. Kvůli omezenému prostoru nemůžu jmenovat všechny vítěze a popisovat jejich díla, tak zmíním alespoň ta, jež se mi vryla do paměti: keramická plastika dítěte na útěku spícího pod stromem (Děti na útěku, Lucie Kačmárová, 16 let, 8. třída, Speciální školy Kroměříž); obraz opuštěného chlapce na pozadí sídliště (Nikdo mně nemá rád, Marek Kubát, 15 let, 9. třída, Základní škola Pozořice); polštáře pro sladký spánek s motivy rodiny, vzdělání a ochrany proti nebezpečí drog; klec znázorňující nesvobodu a ohrožení; obraz Evy Koláčkové, 15 let, 9. třída, ZŠ Zubří s podtitulem Chci se narodit znova.
Kromě dětí byla na pódium přizvány: Šárka Laipoldová z Linky vzkaz domů, což je „záznamník“ a poradenství pro děti utíkající z domova (nebo odjinud) a paní učitelku Marie Kilbergerová (Základní škola Touškov), aby převzala Cenu za nejaktivnějšího a nejobětavějšího pedagoga. Mimo to všem přítomným moderátorka představila psycholožku Tamaru Cenkovou. Ta má pro děti s problémy poradnu Sluníčko a letos vydala knihu pohádkových naučných příběhů Kouzelná zvířátka dětem (publikaci jsme vám představili ZDE). A na závěr se před obecenstvem objevil i princ z Princezny ze mlejna, Radek Valenta a společně s Andreou Černou zazpívali úvodní písničku ze zmíněné filmové pohádky.
Na jednoho člověka bych málem zapomněla. Jmenuje se Richard Pachman (hudební skladatel, zpěvák, textař, malíř a vlastně i spisovatel). Na slavnostním vyhlášení neprokládal dění svými písničkami jen tak náhodou, neboť poskytl do soutěže dvě své skladby jako základ, na němž děti pracovaly ve zvláštních kategoriích, a jeho nové dílo je úzce spjato s Betlémskou kaplí, kde se pondělní vyhlášení konalo. Ale o tom všem více v následujícím rozhovoru.
Jak došlo k tomu, že jste navázal spolupráci se soutěží Svět očima dětí?
Pokud to řeknu upřímně, tak moje kamarádka pracuje na Ministerstvu vnitra a já jsem do minulého ročníku jako ceny dával svoje nosiče. Tuším, že to byly videokazety a CD. Viděl jsem pak záznam celého vyhlášení a moc se mi to líbilo. Proto jsem se sešel s pořadateli, a jelikož mám opravdu hodně rád práci s dětmi, slovo dalo slovo a vymysleli jsme, že by se mé hudby dalo využít právě v souvislosti s vyhlášenými tématy.
V čem spolupráce spočívala? Je mi známo, že děti měly přetextovat písničku Když máš rád a vytvořit barevnou kreaci na píseň Sunset. Ještě něco dalšího?
Byly to tyto dva nápady. Ten nápad ode mě vyšel, protože my umělci, když něco vytváříme, tak do toho uměleckého díla dáváme nějaký záměr a je jedno, jestli se jedná a skladbu, obrázek…, ale neplatí, že ten kdo uvidí hotové dílo, nakonec uvidí to co já. Děti jsou vnímavější něž dospělí lidé, a proto mě zajímalo, co si představí oni. Přiznám se, že jsem byl velice, velice překvapen. Mnohdy jsem zapomněl, že jsem na začátku bylo moje dílo. Opravdu mě uneslo, co děti vytvořily.
Pamatujete si nějaké konkrétní dílo?
Bylo jich mnoho a nechci říkat někoho konkrétního. Řada z nich mě skutečně dojala.
Jedno z letošních témat bylo takové smutné – útěk z domova. Znáte někoho, kdo utekl z domova?
Sám osobně nebo v blízkém okolí ne. Docházím do ústavů, kde děti s těmito problémy jsou, zpívám tam a povídám si s nimi. Jejich příběhy jsou velice silné a velice smutné. Musím říci, že někdy až trhají srdce.
Letos uplyne 590 let od upálení Mistra Jana Husa a prý k tomuto výročí něco připravujete? Dokonce jste ukázku z onoho díla zpíval na příhodném místě, zde, v Betlémské kapli.
Ano, jedná se o oratorium Mistr Jana Hus, což se dá populárně nazvat duchovním muzikálem. Není to přímo muzikál, ale má i muzikálově prvky. Vypráví se v něm o životě Mistra Jana Husa. Přiři tvorbě textů jsem vycházel z jeho korespondence i z jeho kázání a chtěl bych touto formou přiblížit, kým vlastně jmenovaná osoba byla. Jako autor nemůžu zhodnotit, jak se nám to povede. Doufám, že dílo vyzní jako pocta Janu Husovi, neboť to byl úžasný člověk.
Kde a kdy budou moci diváci vaše dílo zhlédnout?
V rámci svátků 5. a 6. července 2005 na Staroměstském náměstí od 21 a druhý den od 20,30 hodin i se slavnostním nasvícením sochy Mistra Jana Husa. Pak vyjíždíme hrát po republice. Jednáme s Pražským hradem. Po prázdninách počítáme s představeními pro školy.
Poslední otázka. Je podle vás Jan Hus největší Čech?
Já jsem mu své hlasy posílal. Ano je.
Děkuji za rozhovor
Více o oratoriu si můžete přečíst v článku Mistr Jan Hus se vrátil.
Nenáleží mi, abych zhodnotila slavnostní vyhlášení soutěže Svět očima dětí sama, a proto jsem si na pomoc přizvala ty nejpovolanější, a to oceněné děti. Mezi odpověďmi na otázku: „Co se ti na dnešním vyhlášení vítězů líbilo nejvíce?“ zaznívalo asi nejčastěji slovíčko písničky. Pak se dětem zalíbily i ceny, zaujala je atmosféra, ale například i to, že pořadatelé ocenili nejen děti, ale i jejich paní učitelku. Tolik slovo dětí.
Na stránkách ministerstva vnitra si můžete prohlédnout velkou fotogalerii.
Vítězná díla jsou zveřejněna ZDE.
