Už krátce po roce 1993 se mluvilo o tom, že nějaká celostátní setkání nebudou potřeba, že vše vyřeší internet. Jak je vidět, tak lidé se naopak potřebují sdružovat, vyměňovat si své poznatky, názory a nápady. Podělit se o to, co se jim podařilo, ale i nepodařilo. Chtějí vědět více, chtějí, aby jejich činnost měla smysl…. Jsem přesvědčen o tom, že CVVZky si děláme sami a pokud je budeme dělat tak, že nás samotné budou bavit, budeme je sami chtít, tak budou existovat až do skonání světa. Systém, že pokaždé ji dělá někdo jiný, sdružují se organizace, které se na začátku roku 1990 téměř nenáviděly je už samo o sobě přínosem. Vždyť myšlenka Jana Šimáněho – Galéna o porozumění rozrůzněných je v nás všech. Někdo ji už našel, jiný hledá, a o tom jsou CVVZ.
Vše vyřeší internet?
Od Redakce