Grafický návrh českého loga vyvolal bouřlivou diskusi. Byť vzešel z renomovaného ateliéru, byť v porotě zasedalo mnoho zkušených odborníků, přesto se ledaskomu nápad s bublinami nepozdával. S propagací naší země je to zatraceně složité. V dnešní době zkratek a mediálních obrazů jeden neví. Zatímco chcete dát cizozemcům najevo, jak je u nás krásně a vážíme si historických tradic (a v propagačním prospektu to doložíte pohledem na roztančený pár v lidovém kroji), pochopí to jako informaci, že jsme zemí spíše historickou. Přidáte do prospektu idylický obrázek rozkvetlého slunečnicového pole a hned je tu nálepka výrobce oleje. A tak ještě, že máme sportovce. Někteří propagují zemi v srdci Evropy důkladněji, než renomované reklamní agentury (viz číslo 68 na dresu Jaromíra Jágra). A nebo „zlatá“ Katka Neumannová. Měla jsem štěstí, že její dojezd pro olympijské zlato mne zastihl poblíž velké plazmové obrazovky. S blížícím se cílem dav diváků patřičně houstnul. V duchu jsme si říkali, že aspoň to třetí místo by bylo dobré, ale zároveň si neskromně přáli, aby ten poslední olympijský závod skončil pro Katku kovem nejcennějším. Pohledy i slovy jsme závodnici postrkovali do cíle. A ona skutečně začala soupeřky nejen dobíhat, ale i předbíhat. Zvítězila. Udělala zlatou tečku za svým olympijským závoděním. Bubliny jsou zajímavý nápad. Důležité je, že máme co do nich vložit!