Podle celostátních statistik kouří skoro každý druhý český student starší patnácti a mladší osmnácti let. Od ledna platný protikuřácký zákon možná pomůže toto číslo snížit. Možná ale taky ne. Podle některých psychologů a psychiatrů je prý totiž nejdůležitější tzv. craving, do češtiny překládaný jako „bažení“.
Statistiky zabývající se kouřením obvykle uvádí čísla o kouření mladistvých jen zevrubně. Časopis Scarabeus si proto nechal vytvořit statistiku vlastní. Ankety se zúčastnilo téměř pět set studentů ze šesti ostravských středních škol. Výsledky jsou následující: pravidelně kouří 28% patnáctiletých, 35% šestnáctiletých, 39% sedmnáctiletých, 36% osmnáctiletých a dokonce 45% devatenáctiletých studentů. Dohromady vzato je to téměř 37% studentů mezi patnácti a osmnácti lety. Navíc platí, že větší část kuřáků tvoří ženy – z ostravských studentů je to 65%. Tento trend je obzvláště nebezpečný. „Ženy se zbavují návyků až dvacetkrát hůře než muži. Jakmile začnou s kouřením v dětském věku, už se závislosti většinou nezbaví,“ říká lékař a člen Světové zdravotnické organizace Josef Richter.
V porovnání s ostatními evropskými státy se Česká republika řadí na šesté místo co do počtu kouřící mládeže. Za námi jsou i takové státy jako Španělsko, či Itálie. Jen 23% všech námi dotázaných neokusilo cigaretový dým nikdy. Ostravští studenti svou první cigaretu vyzkouší průměrně už ve třinácti letech. Důvod je jednoduchý – kouření mladistvých je u nás legální.
V české legislativě neexistuje žádný zákon, který by kouření mládeže zakazoval. Policista může potrestat člověka, který dítěti tabákový výrobek prodal. Pokud už však dítě cigaretu má, nikdo na něm nesmí vynucovat její uhašení ( případně znehodnocení ), sám by se tím totiž dopustil přestupku, navíc by takové jednání hraničilo s omezováním osobní svobody.
Dříve se tento problém řešil formou vyhlášek, v rámci školy pak nařízením školního řádu. Ovšem nebylo tomu tak všude. V polovině dubna loňského roku bylo v Lidových novinách poukazováno na několik případů škol, které nejen že přestaly postihovat neplnoleté kuřáky zhoršenými známkami z chování, ale navíc jim v areálu školy nechaly vybudovat kuřárny.
Paní ředitelko, můžu si od vás připálit?
Jednou z těchto škol byla Integrovaná střední škola Milevsko. Dagmar Švárová, ředitelka školy, loni sice souhlasila, že kuřárna není nejlepší způsob, jak odnaučit studenty kouřit, nicméně její existenci na své škole povolila. „Netvrdím, že je to ideální řešení. Kuřárnu máme hlavně proto, že si lidé z okolních domů stěžovali na poházené nedopalky a nepořádek. Takhle máme studenty pod kontrolou, neutíkají nám o přestávkách ven a nekouří na záchodech,“ uvedla Švárová.
Dnes se situace změnila, protože s protikuřáckým zákonem přišly i rozsáhlejší zákazy a větší sankce. Od prvního dne tohoto roku je kouření zakázáno ve vnitřních i vnějších prostorách všech typů škol. Za porušení zákona může škola, jakožto samostatný právní subjekt, zaplatit až půl milionu korun.
Nedá se říct, že by ostravští studenti kuřárny vyžadovali. Ba dokonce naopak – jen 15% dotázaných ( tedy ani ne polovina kuřáků ) by si na škole studentskou kuřárnu přálo; naopak 42% ji vyloženě nechce. Tak jako tak si 12% kuřáků svou cigaretu ve škole zapálí i bez kuřárny.
Podle statistik vykouří český kuřák průměrně dvacet sedm cigaret denně, za rok je to tedy průměrně čtyři sta devadesát krabiček. Pokud jedna krabička stojí 40 Kč, dostaneme se k částce 19 000 Kč ročně. To je více než jeden průměrný měsíční plat státního zaměstnance.
Studenti podle našeho průzkumu tak velké výdaje nemají. Zhruba 55% z nich se měsíčně vejde do 75 Kč, 90% neutratí více než 300 Kč, ale každý desátý student do kouření měsíčně vloží více než tři stovky. Zde už by se mohlo mluvit o silném kuřáctví.
A koho vy? Losnu nebo Bažňáka?
Proč vlastně ale tolik studentů kouří? Někomu to chutná, někomu pomáhá, někdo si tím upevňuje své postavení ve společnosti, spousta dětí to však třeba jen párkrát zkusí a pak už nedokáže přestat.
„U dítěte byla popsána fyzická – drogová závislost na nikotinu již po třech vykouřených cigaretách,“ říká Kateřina Langerová z České koalice proti tabáku. Popisují to i statistiky, které říkají, že kouří zhruba stejné procento dospělých, jako mladistvých. Pokud tedy někdo začne kouřit v mládí, obvykle už nenajde sílu s tímto nešvarem skoncovat. Pro tento jev se v odborné terminologii zažil výraz craving – bažení. „Jde o těžko zvladatelnou, silnou touhu po psychoaktivní látce, v tomto případě po nikotinu. Během dospívání se navíc v mozku dobudovávají sítě nervových buněk a do tohoto procesu když vstoupí jakákoli psychoaktivní látka, ať už je to alkohol, tabák nebo něco jiného, tak to může vést k poškození,“ vysvětlil primář Karel Nešpor z oddělení léčby závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice.
Kuřáctví je definováno jako nemoc s diagnózou F-17, drogová závislost. Nikotin je totiž jedna z nejnávykovějších látek, jaké známe. Přesto u nás s kouřením začíná denně více než sto dětí. Z nově začínajících kuřáků je více než 90% nezletilých. Přitom zhruba 80% z nich v dospělosti přehodnotí své rozhodnutí z dětství na špatné, ale už nedokáže přestat. Není tedy nejlepší s kouřením vůbec nezačínat?
Článek vyšel v časopise Scarabeus, jehož redakce nám jej poskytla ke zveřejnění. Scarabeus je nezávislý studentský časopis, který vychází bez účasti dospělých osob. Byl založen před šesti lety. V současnosti se na jeho tvorbě podílí studenti jedenácti středních škol z Ostravy a okolí. Jeho internetovou verzi můžete navštívit na stránkách www.casopisscarabeus.net.
Ankety se zúčastnilo celkem 485 studentů z šesti ostravských středních škol.
Anketu vypracoval autor článku „Studente, nemáš oheň?“ Vít Tokarský ve spolupráci s redaktory časopisu Scarabeus.
Zdroje informací: www.nekurte.cz, www.kurakovaplice.cz, www.dokurte.cz, www.lidovky.cz, www.idnes.cz
