Od 30. června do 4. července 2006 se ve finském městečku Hyvinkaa (výslovnost se nachází někde mezi českým „hovínka“ a „Hurvínka“) nedaleko Helsinek konalo evropské setkání s hlavním tématem „Aktivní evropské občanství“. První tři dny byl tzv. „pre-meeting“, při kterém jsme byli rozděleni do tří hlavních tématických skupinek a diskutovali o našem tématu, poslední dva dny byl tzv. „joint-meeting“, kdy se v malých skupinách diskutovalo o závěrech z předchozích tří dní a prezentovaly se finální závěry. Na setkání se sjelo téměř 200 účastníků z 15 zemí Evropské unie. Každou zemi reprezentovali 4 lidé – zástupce ministerstva, výzkumník a 2 mladí delegáti.
„Pre-meeting“
Po příjezdu v pátek odpoledne a ubytování v hotelu jsme si vyzvedli desky s materiály potřebnými na setkání. Mimo obligátních oficiálních materiálů, tužky, bloku a visačky se jménem, byla uvnitř i barevná „badge“ s finských slovem. Smysl tohoto odznaku spočíval v tom, že díky barvám jsme byli rozděleni do hlavních pracovních skupin, a díky finským slovíčkům do menších a promíchaných skupinek na každodenní „feedback“. V pátek večer se konala pouze seznamovací večeře v zahradě, kdy jsme vyplňovali dotazníčky o nás a byli jsme vyfoceni, aby dotazníčky byly kompletní.
Druhý den (sobota) jsme se ráno rozdělili do větších pracovních skupin a diskutovali o hlavním tématu. Já jsme byla ve skupině „Democracy education“ (II.). V sobotu jsme nejprve konkretizovali, co to vlastně to demokratické vzdělávání znamená a co si pod tímto pojmem představujeme, v neděli jsme v diskuzi pokračovali.
„Joint meeting“
V pondělí byla zahájena hlavní část setkání, kdy jsme nejprve vyslechli přednášky k jednotlivým hlavním tématům, a poté jsme se rozdělili do pracovních skupin podle podtémat. Pracovní skupinu jsme si mohli podle našich preferencí zvolit při registraci – u mě se jednalo o podskupinu č. IIa, nebo-li „Digital Learning“. Opět jsme nejprve konkretizovali pojem, a poté vedli velmi bouřlivou diskuzi o tom, jestli nové technologie zbytečně nesnižují sociální kontakty.
V úterý ráno se v pracovních skupinkách vytvářely závěry diskuzí, ty se pak prodiskutovaly v hlavních skupinách. Odpoledními prezentacemi závěrů setkání skončilo.
Mimo neustálé diskuze, přednášky a prezentace jsme měli možnost navštívit Helsinki, kde jsme zjistili, že jejich architektura rozhodně nesahá dále než do 19. století, a místo pro nás běžných historických domů mají všude variace na paneláky a sídliště a honosně těmto komplexům říkají „klidné bydlení pro rodiny s dětmi“.
Zajímavosti:
- Finská ministryně kultury se před několika lety stala Miss Finska.
- Finsko je zemí, kde opravdu nezapadá slunce, a i v půl druhé ráno, kdy má být nejhlubší noc, se jejich „tma“ podobá našemu svítání.
- Jednacím jazykem setkání byla angličtina, během hlavního setkání probíhalo navíc simultánní tlumočení z/do finštiny, francouzštiny a němčiny.
- Nejoblíbenější finský nápoj samotných Finů není kupodivu vodka, ale káva (prý vypijí v průměru na obyvatele cca 5 šálku denně).
- Ve Finsku jsou dva úřední jazyky, a proto také dvojjazyčné názvy a nápisy – finština a švédština.
- V Helsinkách je česká hospoda „Hádanka“, kde mají Budvar. Ale je možné ve Finsku v každé lepší hospodě sehnat lahvovou Plzeň, Kozla nebo Staropramen.
- Veškeré stravování probíhalo formou švédských stolů, na kterých se po celou dobu setkání opakovaly tytéž suroviny, jen v různých úpravách. Největší výběr byl ze zeleniny.
