Participace, vnímaná jako výchova k zájmu o veřejné dění, je hlavním tématem šestého čísla tištěného zpravodaje Archa. Participace se stala i jedním ze tří nosných pilířů celoevropské kampaně Každý jsme jiný, všichni rovnoprávní. A protože se v rámci této kampaně (jejíž organizační zátěž nese u nás především ČRDM) uskutečnilo v září v Čelákovicích významné pracovní setkání Kontakt 2006, je mu v Arše věnován odpovídající prostor.
I když, jak poznamenává Marie Molková ve svém úvodníku nazvaném Kupte si vědro, participace by vlastně ani nikoho neměla zajímat. „Nikdo by to neměl řešit a vlastně by se o tom nemělo ani psát. Protože zájem o veřejné dění, vážení a milí vychovatelé a vychovávaní, má býti samozřejmostí.“
…Jenomže není. A tak se v Arše dočtete nejen o tom, jaké bylo čelákovické KONTAKTování, ale v rozhovoru s náměstkyní ministryně školství Evou Bartoňovou také o tom, že téma Kontaktu 2006 nás bude provázet stále, v rozhovoru s Michaelem Ingledowem z Rady Evropy o tom, k čemu by kampaň, zaměřená na lidská práva, participaci a rozmanitou společnost, měla vést a od sociální pedagožky Dany Moree se dozvíte něco víc o multikulturní výchově. Součástí Kontaktu 2006 bylo i slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Co Čech, to lidumil!?; příloha Archy nabízí výběr z výtvarných a literárních prací, které porotu nejvíce zaujaly.
„Každý z nás má řadu občanských práv a možností, o kterých často ani nevíme. Stát asi na většinu z nás působí jako nepřehledný labyrint. Je mnoho věcí, které bezprostředně zasahují do našich životů, ale o kterých rozhodují jiní. Chodit k volbám není zdaleka jediný způsob, jak ovlivňovat rozhodování o věcech, které se nás týkají,“ píše Alena Mejstříková z občanského sdružení Econnect v článku nazvaném Občanská společnost – návod k použití. Její text se týká zajímavého projektu – internetového portálu provozovaného zmíněným sdružením. Autorka portál představila na Kontaktu 2006 – a nyní také čtenářům Archy.
„Nemůžeme si stěžovat na to, že participace je obtížná a nákladná – naopak potřebujeme, aby vláda a orgány veřejné správy chápaly nezbytnost investování prostředků na činnost těch, kteří mladé lidi připravují na aktivní účast v rozhodování a dávají jim k tomu praktický prostor,“ zamýšlí se Pavel Trantina ve stati s titulkem Participace – politické heslo, nebo živoucí praxe? Další dva příspěvky na dané téma jsou z počítačových klávesnic Jiřího Tomčaly a Radky Páleníkové. Představují pionýrskou publikaci Knížka o particicipaci, opatřenou podtitulkem Život oddílu. Brožura se zaměřuje na to, jak uplatnit podíl dětí na řízení a přitom se pokud možno co nejvíce vyhnout formálním přístupům.
Většina lidí vnímá podporu neziskových organizací jako záležitost veřejných sbírek, zasílání dárcovských SMS a dobročinných aktivit různých podniků a soukromníků. Většinou ale netuší, že i zaměstnanci si mohou darem neziskové organizaci snížit svůj daňový základ. Právě na tuto skutečnost se snažil poukázat devátý ročník kampaně 30 dní pro neziskový sektor.
Historie organizace AFS se začala psát roku 1914, kdy se ve Francii žijící Američané, sloužící za I. Světové války jako řidiči polních ambulancí, sdružili pod názvem American Fields Services. Postupem času se jako stěžejní program AFS vykrystalizoval systém výměnných poznávacích pobytů mladých lidí z různých koutů světa. Dnes jde o mezinárodní organizaci nabízející mezikulturní zkušenosti mladým zájemcům z více než 50 zemí světa. Působí také u nás – je členským sdružením ČRDM, kde působí jako AFS – Mezikulturní programy a v Arše se o ní můžete dozvědět víc.
Oddílový život dětem svědčí, shodli se přizvaní odborníci na tiskové konferenci, již uspořádala ČRDM u příležitosti zahájení nového školního roku. Podle PhDr. Václava Mertina z katedry psychologie FF UK dokáží dětské organizace například mnohem lépe než škola pracovat s vlivem vrstevníků na osobnostní rozvoj dítěte. A pak – uspět v nich mohou i ti „méně zdatní“…
Výměnný program nedávno umožnil deseti zástupcům sdružení zastřešených ČRDM, aby se zúčastnili cesty do Jižní Koreje. „Korejci jsou hrdí na svoje památky. Bohužel jim jich moc nezůstalo: co nezničili Japonci, to zničila Korejská válka. Mají bohatou kulturu, obzvláště hudbu – měli jsme příležitost zahrát si na tradiční nástroje a vyzkoušet si tradiční korejské kroje. A také se naučit korejskému stolování a okusit tradiční pokrmy,“ napsala po návratu z cesty jedna z účastnic. Její vzpomínky si můžete přečíst uvnitř čísla.
Nová Archa se také krátce ohlédne za celostátním srazem tomíků a připomene, že pionýři pomáhali při letošním ročníku Podzimního kafemletí – benefiční akce pořádané sdružením Máme otevřeno?, které se zaměřuje na začleňování lidí s mentálním postižením do společnosti. Avizuje i sedmý ročník Dominiády – přehlídky rozhlasových pořadů o dětech a pro děti, organizované Dětskou tiskovou agenturou a informuje o slavnostním otevření SUDu, neboli Skautského Univerzálního Domu v Jindřichově Hradci; jde o první z objektů Junáka, získaných pro organizaci z bývalého Fondu dětí a mládeže.
Ve formátu PDF si můžete Archu č. 6/2006 prohlédnout ZDE.
#inkluze #integrace #socialnizaclenovani
#inkluze #socialnizaclenovani
Sociální začleňování (inkluze) z pohledu organizací pracujících s dětmi a mládeží je začlenění sociálně nebo zdravotně hendikepovaných dětí a mládeže do volnočasových aktivit pořádaných spolky, oddíly, kluby… apod. Cílem přitom je, aby se stali aktivními a rovnoprávnými členy skupiny. Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) toto sociální začleňování podporuje prostřednictvím rozvoje způsobilostí, dovedností a schopností vedoucích, dobrovolníků a dalších spolupracovníků pracovat s dětmi a mládeží se specifickými potřebami v rámci volnočasových aktivit. Vytváří informační prostor pro sdílení zkušeností a předávání informací o aktivitách podporujících inkluzi dětí a mládeže.
