Jednou z nejneobvyklejších akcí roku je pro některá sdružení dětí a mládeže Bambiriáda – tam představují svou činnost veřejnosti, příchozím dětem, které nejsou jejich členy. Sdružení Letní dům dlouhodobě spolupracuje s dětmi v dětských domovech a jeho terapeutické programy jsou spojené s uměním. Na pražské Bambiriádě připravují program pro malé návštěvníky právě děti z DD. Jak se jim to letos dařilo? S Kristýnou a Přemkem rozmlouvala Luciša.
Co vlastně tady na Bambiriádě děláte?
K: Nabízíme dětem malou nebo velkou čtvrtku, dáme jim voskovky, temperky nebo fixy, potom jim čtvrtku navěsíme na stojany nebo uděláme místo na malování u stolu. Děti malujou sebe nebo svýho kamaráda nebo domečky nebo něco jiného. Při malování je důležitý, aby z něj měly děti hezkej prožitek. Dneska jsem se jedný holčičky ptala: Jestli se jí líbí malovat svůj obraz a ona říkala, že je to pro ní zajímavý. Dětem často měníme barvy a vodu, aby jim nic nechybělo.
P: Malujeme dětem na obličeje to, co chtějí namalovat.
K: Děti který k nám přicházejí, tak jsou z Prahy i odjinud. Některým je 12, 13 a i míň.
Jak jste se na Bambiriádu dostali vy?
K: Na Bambiriádu jsme se dostali díky pozvánce od dospěláků z Letního domu. Pozvánka přišla některým dětem z Dětského domova v Krompachu. Pozvánky přišly jen těm, kterým je víc jak 15 let a jezdí na pobyty s Letním domem.
Co tě baví nejvíc?
P: Malovat na obličeje, baví mě lepit čtvrtky na malířské stojany a rozdávání letáků.
K: Roznášení vody, paletek s barvami, říkat dětem, že mohou malovat svůj obličej nebo svého kamaráda. Pomáhat dětem s výběrem barev a velikosti čtvrtky.
Co vás nebaví?
P: Nebavilo mě, když bylo horko. Protože bylo fakt velký horko a dusno. Jedna holčička malovala hezkej obrázek, ale nedomalovala ho, zdál se jí ošklivý a brečela, tak jsme jí říkali, že to má hezký, že je jedno, že je to jinačí a přišla ho domalovat.
K: Mě nebavilo, když se jedna holčička začala prát s druhou holčičkou o paletku, to se mi fakt nelíbilo.
Už jste si takovou nebo podobnou práci vyzkoušeli někde jinde?
K: Pomáhání při malování znám ještě z LDN (léčebny dlouhodobě nemocných). Malovali jsme s babičkami, jak měly dřív děti, jaký měly pocity.
Co vám nejvíc jde?
K: Mně nejvíc jde komunikovat s lidma, je to v pohodě, umím to s nima probrat, jsem už vycvičená z LDN. Poprvý, když jsme byli na Bambiriádě na Letný, tak jsem se hrozně styděla, to bylo před dvěma lety.
P: Nejvíc mi jde malovat dětem na obličej, co si řeknou, to jim namaluju, někdy maluju podle svýho.
V čem je to jinačí na Bambiriádě oproti pobytům?
K a P: Je to úplně jinačí. Jsme úplně jinde. V jiným prostředí. Na pobytu malujeme my, tady jiný děti.
Naučili jste se tady něco?
K: Komunikovat s lidma, neměla jsem s nima žádný problém, byla jsem s nima spokojená a myslím že i oni se mnou.
P: Naučil jsem se jezdit vlakem. Jezdil jsem z Úval do Prahy a pak z Prahy do Úval.
Fotografie z archivu Letního domu
Více informací o činnosti občanského sdružení LETNÍ DŮM najdete na www.letnidum.cz
