Rozhovor s místostarostou Uherského Hradiště Květoslavem Tichavským, laureátem letošní Ceny ČRDM „Přístav“
Získal jste Cenu Přístav, kterou Česká rada dětí a mládeže uděluje zástupcům veřejné správy a samosprávy za podporu mimoškolní práce s dětmi a mládeží – co s cenou uděláte?
Myslím si, stejně, jak jsem to zmínil na pódiu při přebírání ceny, že ocenění jednoho člověka mezi těmi tisíci bezejmennými je skutečně symbolické. Pokud to člověk nebere tak, že jde o ocenění všech, tak je to špatně. A tak jsem se to i snažil prezentovat ve své krátké děkovné řeči. 
Už desítky let pracuji s mládeží, a tak si myslím, že to mohu velmi dobře posoudit. „Dělám“ sice více „do sportu“, ale snažím se pochopitelně z titulu mé funkce podpořit i řadu dalších mimosportovních aktivit. Velice si vážím těch lidí, kteří pracují s mládeží, protože vím, že je to potřebné, nezastupitelné, ale také nedoceněné. A plnohodnotného ocenění se v této oblasti, bohužel, vzhledem k nedostatku finančních prostředků, hned tak brzo ani nedočkáme. Proto se alespoň snažíme vytvářet pro ně lepší podmínky. Co je pro děti, je pro nás prioritou, a v tom vidím největší přínos.
Zmínil jste na pódiu při přebírání Ceny Přístav také Bambiriádu v Uherském Hradišti – jak tam vypadá ta letošní?
U nás to v minulém roce chvíli vypadalo, že se neuskuteční, ale nakonec vše dobře dopadlo a už tradiční Bambiriáda v Uherském Hradišti se koná – a jsem přesvědčen, že bude i v budoucnu. Podle mého názoru je to vynikající prezentace volnočasových aktivit a lidí, kteří s dětmi pracují. Každý, kdo Bambiriádu navštíví, si může vybrat z celé škály aktivit a může se na vlastní oči přesvědčit, jak vše funguje. Vidím ve sportu, že se nám děti trošku vytrácí a přesunují se právě do volnočasových aktivit. Zřejmě proto, že je zde větší volnost.
Zapojují se do Bambiriády v Uherském Hradišti i sportovní organizace?
Například v rámci Domů dětí a mládeže jsou i sportovní aktivity, nicméně složky Českého svazu tělesné výchovy se do Bambiriády nezapojují. Přes město vydáváme podrobný katalog všech sportů, ale v tomto případě chceme zviditelnit jiné volnočasové aktivity. Myslím si, že to je dobrá a zároveň nutná prezentace.
Zaznamenal jste heslo letošní Bambiriády „Každý jsme jiný, všichni rovnoprávní“? Co se Vám pod ním vybaví? Víte třeba, jak se ho zhostili organizátoři v Uherském Hradišti?
Přiznám se, že nevím, jak se tohoto hesla zhostili jinde. V našem městě se snažíme vycházet vstříc tělesné postiženým, zapojovat je do konkrétních aktivit a ukazovat jim i další šance na jejich uplatnění.
Když jste byl malý, řekněme ve věku kolem deseti až patnácti let, jak jste se zapojoval do života společnosti? Chodil jste do nějakého kroužku?
Přiznám se, že já jsem už v tomto věku tíhnul hodně ke sportu. Chodil jsem do Sokola a od čtrnácti let dělám atletiku. V šestnácti letech jsem také vedl atletické žákovské družstvo, od sedmnácti jsem se stal trenérem. A to už mi zůstalo (usmívá se). V roce 1974 jsem stál u zrodu atletických sportovních tříd v Uherském Hradišti a od té doby jsem prošel různými funkcemi od trenéra, vedoucího družstva, předsedu atletického klubu až po předsedu krajského atletického svazu. Trénoval jsem malé žáčky v přípravkách, mládež, ale i reprezentanty. Díky čtyřicetiletým zkušenostem se mně dobře posuzuje práce těchto lidí a dovedu ji ohodnotit. Ovšem mé ocenění mě skutečně velice překvapilo, nikdy bych je nečekal.
Na internetu jsem se dočetl, že vaším krédem je fair play – jak se toto krédo prakticky prolíná do vaší práce a funkce samosprávného zastupitele?
To je velice obtížné, fair play by mělo být krédo každého v této oblasti. Nicméně já sám fair play vidím například v tom, že jako město podporujeme prioritně mládež. Trenéry mládeže a kluby zaměřující se na mládež, kterým dáváme větší šanci. Finančně podporujeme jejich sportovní činnost na základě spravedlivě vytvořených kritérií. Fair play není jen „o zachraňování životů“, ale o tom, že se v běžném každodenním životě chováme slušně a zodpovědně ke všem okolo nás.
Za rozhovor poděkoval Marek Fajfr
