Tisíc čtyři sta převážně mladých lidí z celé ČR i ze sousedního Slovenska si v rozmezí tří dnů – od pátku 16. listopadu do neděle 18. listopadu 2007 našlo cestu na Celostátní vzájemnou výměnu zkušeností (CVVZ), pořádanou v Třešti na Jihlavsku v kraji Vysočina. Čtrnáctý ročník zmíněné akce nabídl již tradičně všem zúčastněným, především z řad dobrovolných pracovníků s dětmi a mládeží, prostor pro sebezdokonalování v široké škále nerůznějších oborů i pro předávání vlastních znalostí a dovedností druhým. Při závěrečném ceremoniálu obdrželi ocenění Březový lístek za svoji činnost předseda České rady dětí a mládeže (ČRDM) Pavel Trantina a náčelník CVVZ 2007 Martin Paclík, šéf Rady dětí a mládeže kraje Vysočina.
I když hlavní programová nabídka čekala na účastníky třešťského setkání až o víkendu v prostorách tamní střední odborné školy, středního odborného učiliště a základní školy, sedmičlenná tábornická skupina se už v pátek vydala na noční vandr a přespala na sněhu stylově „pod širákem“. Osmistránkový tištěný zpravodaj, vydávaný u příležitosti CVVZ, o tom mj. napsal: „Za dvacet čtyři hodin ušli přes dvacet kilometrů, proráželi si cestu sněhem, bažinou a přes potok, ale hlavní je, že si užili plno legrace a jsou bohatší o nové zážitky.“ V pátek večer se cévévézetka stihla zapsat i do knihy rekordů, a to návštěvou betléma u místního kostela, kam se společně vypravilo přes dvě stě účastníků zmíněné akce.
V sobotu se pak už programový kolotoč roztočil na plné obrátky. Výživa dětí na dlouhotrvající akci, První pomoc na vodě – vodní záchrana, Výchova nástupců, Využití PC na schůzce, víkendovce, pro práci v oddíle, „Dětská práva“ – jejich aplikace z pohledu vedoucích sdružení dětí a mládeže, Byrokracie před tábory aneb Co a kdo nám komplikuje život – pod těmito názvy se skrýval jen zlomek dílen, seminářů, diskusních fór a výměn zkušeností, které byly v Třešti zájemcům k dispozici. Organizátoři je pro snazší orientaci rozčlenili do 16 programových řad, včetně třeba rukodělné, osobnostní, oddílové, estetické nebo hospodářské.
Kdo chtěl, mohl se procvičit například v táboření, výrobě šperků z drátů nebo se dovědět něco o tom, jaké to je být vychovatelem v Mozambiku. V rámci výuky staročeských her se také mohl vrátit o sto let zpátky a zažít to, co naši předci, když byli ještě malí – vyzkoušet si tlučení špačků, roztáčení káči, chůzi na chůdách, cvrnkání kuliček. Nebo si poslechnout cestovatelské vyprávění z putování po Gruzii. Nebo se zeptat na všechno, co potřeboval vědět o účetnictví, daních a financování pro nestátní neziskové organizace. Nebo…
Školní chodby lemují pestré nástěnky desítek rozmanitých juniorských sdružení a stolky podél stěn jsou obloženy nepřeberným množstvím jejich propagačních materiálů. Pokud zrovna nejsou na tom „svém“ programu, na který se předem přihlásili, na chodbách postávají, diskutují a procházejí se účastníci CVVZ. Někteří si oblékli trička s logem akce. Občas kolem projde někdo ve stejnokroji Skautské ochranné služby. Jednotné součásti oblečení potvrzují i přítomnost lidi ze Skautského záchranného týmu, od hasičů a tu a tam lze zahlédnout i pár maskovacích uniforem vojáků. Převážná většina návštěvníků je tu ovšem v „civilu“ – a náleží k nejrůznějším mládežnickým formacím.
Podle přihlašovacího seznamu je tu nejvíce pionýrů, junáků a členů České tábornické unie; 
po nich jsou na řadě tomíci, lidé z Duhy, brontosauři, členové Friga, LDT Adam a SKaKS Dakota. Pokud jde o jejich věk, vyhrávají to osmnáctiletí; druhou početně nejsilněji zastoupenou skupinou jsou devatenáctiletí, třetí jednadvacetiletí a čtvrtou sedmnáctiletí – těch je tu, jen pro ilustraci, 82. Nejvíc účastníků sem přijelo z Brna; moravskou metropoli pak s velkým odstupem následují Praha, Třebíč, Jihlava a – pro někoho možná překvapivě – Košice.
V sobotu se na cévévézetku přijeli podívat také zástupci ministerstva školství, kteří se kromě jiného zúčastnili diskuse o krajských radách dětí a mládeže.
Setkání mělo informativní a konzultační charakter; ministerští úředníci spolu se zástupci NIDM (Národní institut dětí a mládeže) a představiteli mládežnických rad včetně ČRDM (Česká rada dětí a mládeže) si vyjasňovali vzájemné pozice a debatovali i o podmínkách a možnosti spolupráce, například při snaze o eventuální čerpání evropských peněz.
Na tomto jednání také padl termín, kdy se poprvé sejde pracovní skupina krajských rad vzniklá při ČRDM (ke členům ČRDM nyní patří šest krajských mládežnických rad) – stane se tak 29. listopadu t. r.. Lze očekávat, že na plánované schůzce bude zvolen i šéf zmíněné skupiny.
Celostátní vzájemná výměna zkušeností 2007 se nachýlila ke svému závěru v sobotu večer, kdy se ve sportovní hale třešťsé základní školy odehrál ceremoniál, na jehož konci čekalo diváky překvapení v podobě koncertu Pavla Lohonky – „Žalmana“ a spol. 
Ještě předtím, než folkový bard hrábl do strun své kytary, odezněla z improvizovaného pódia slova díků těm , kteří ke zdárnému průběhu akce přispěli. „Všem moc děkuji za pomoc při přípravě. Hlavně Vojtovi, Šárce a mé rodině,“ citoval konec proslovu náčelníka CVVZ Martina Paclíka již dříve uvedený tištěný zpravodaj vydávaný během akce.
K mikrofonu poté přistoupil Rudolf Kašpar–Pegas, který vyřídil publiku vzkaz od známého propagátora „přátelství rozrůzněných“ a duchovního otce Březových lístků, 
jímž je letitý Jan Šimáně–Galén: totiž aby si účastníci i z této cévévézetky odnesli co možná nejhezčí a nejprospěšnější zážitky. Rudolf Kašpar pak udělil čestný Březový lístek Pavlu Trantinovi–Goblinovi za mimořádnou práci pro mládež a Martinu Paclíkovi–Coodymu žlutý Březový lístek. Tato symbolická ocenění mají váhu šestého, respektive čtvrtého stupně na dvanáctistupňové škále; mají podobu odznaku a získá je ten, kdo dlouhodobě a nezištně pracuje ve prospěch dětí a mládeže.
Příští ročník CVVZ mají na starosti organizátoři z Přerova; kritici jejich přístupu k pořádání akce již dali najevo, že se jim nezamlouvá avizovaný říjnový termín, a zejména věkový limit zapovídající účast lidem mladším 18 let. Pořadatelství CVVZ 2009 se ujme tým z Plzně.
