I mladí lidé, kteří se dostali do zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, by měli mít šanci dál se rozvíjet a pracovat na sobě. Národní ústředí Programu pro mládež Ceny vévody z Edinburghu (EDIE) se rozhodlo podat jim pomocnou ruku a nabízí jim možnost zapojit se, stejně jako ostatní mladí lidé v České republice, do Programu EDIE. Od roku 2008 spouští národní ústředí Programu EDIE pilotní tříletý projekt zaměřený na rozšíření Programu EDIE do vytipovaných institucí, jež jsou zřízeny pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy v České republice.
Projekt je možné uskutečnit díky finanční pomoci Mezinárodního sekretariátu Ceny vévody z Edinburghu i penězům z dalších zdrojů. V počáteční fázi projektu budou proškoleni zájemci o práci vedoucího, kteří dostanou možnost načerpat praktické zkušenosti od kolegů ve Velké Británii, a to formou studijních návštěv. V další fázi projektu se pak již počítá s rozšířením Programu do dalších zařízení.
Během účasti v Programu mohou mladí lidé rozvinout své základní klíčové kompetence a naučit se novým praktickým dovednostem. Mohou získat takové kvality jako spolehlivost, smysl pro povinnost, schopnost rozhodování, plánování, komunikace, vůdčí schopnosti a schopnost pracovat jako člen týmu. Tím dostanou šanci zlepšit i své budoucí postavení na trhu práce a odvrátit nebezpečí recidivy, jak dokládají zkušenosti z Británie.Při plánování projektu čerpalo národní ústředí ze zkušeností jiných zemí, kde s úspěchem zapojují do Programu mladé delikventy.
Zkušenosti z jiných zemí se zapojováním mladých delikventů do Ceny vévody z Edinburghu:
Na základě dotazníku z roku 2006 zpracovaného Mezinárodní asociací Ceny vévody z Edinburghu vyplývá, že z celkového počtu 59 národních kanceláří (které jsou odpovědné za provozování Programu v dané zemi) pracují s mladými delikventy ve 21 zemích.
Na rozeslaný dotazník odpovědělo 15 národních kanceláří z těchto zemí: Lucembursko, Holandsko, Velká Británie, Irsko, Portugalsko, Singapur, Bermudy, Hongkong, Kanada, Nový Zéland, Austrálie, Guinea, Dominikánská republika, Keňa, Jihoafrická republika.
Na světě bylo do Programu v r. 2005 zapojeno 6129 mladých delikventů, kteří plnili Program ve 186 institucích (vězení, ochranná vazba, ústavy pro mladé delikventy, komunitní skupiny). Ve většině zemí instituce pracující s mladými delikventy oslovily samy z vlastní iniciativy národní kanceláře s žádostí o možnost účasti v Programu. Jejich cílem je využít možností Programu jako odměny pro jedince s dobrým chováním a zapojit některé mladistvé v rámci jejich rehabilitačního procesu.
Většina účastníků byla zapojena na bronzovém nebo stříbrném stupni, zlatý stupeň plnili pouze účastníci v Irsku a Jihoafrické republice.
Statistiky o úspěšnosti Programu v těchto zařízeních jsou dostupné například ze Skotska, kde došlo v 75 % k snížení recidivy; 49 % k snížení užívání nelegálních drog; 96 % mladých delikventů pokračuje v plnění Programu. V Singapuru se všech 450 účastníků, kteří dokončili bronzový a stříbrný stupeň, navrátilo zpět do společnosti bez další recidivy.
Podle celkové statistiky mají nejvíce zkušeností s účastí v Programu v Británii a v Jihoafrické republice, kde se v roce 2005 do Programu zapojilo již více než 2000 mladých delikventů. Z praktického hlediska se u 4 z dotazovaných národních kanceláří vyskytl problém s plněním oboru expedice, neboť bylo třeba pro účastníky získat povolení k opuštění dané instituce nebo najít vhodné náhradní řešení.
Případová studie: LEE WAN, Hongkong
V únoru roku 1996 jsem byl odsouzený za úmyslné ublížení. V našem nápravném zařízení fungovala Hongkongská mezinárodní cena pro mládež, a tak jsem se do ní zapojil. Po roce jsem už měl splněný stříbrný stupeň. Před tím mě ani ve snu nenapadlo, že bych něco takového mohl absolvovat, a dokonce dosáhnout i nějakého ocenění. Jsem rád, že mě tahle zkušenost potkala.
V oboru dovednost jsem se rozhodl získat znalosti v oblasti klimatizace. Chodil jsem do kurzů a ve svém volnu jsem hodně četl odborné knížky, které jsem si chodil půjčovat do místní knihovny. Teď mám hlubší znalosti elektrických systémů v chladicích zařízeních, což se mi snad podaří uplatnit v budoucím zaměstnání.
Než jsem se zapojil do Ceny, tak jsem občas bral drogy, takže moje fyzička nebyla nic moc. Protože jsem se ale při plnění Ceny soustavně dělal rekreační sport, podařilo se mi zase vrátit do formy a doufám, že mi to i pomůže odolávat případným drogovým pokušením.
V rámci dobrovolné služby jsem pomáhal starým, tělesně a duševně postiženým lidem. A díky tomu jsem si uvědomil, jaké mám vlastně štěstí a že je hodně smysluplných věcí, které můžu dělat, abych těmhle lidem pomohl.
Během expedice jsem poznal, že je dobré, když se můžete spolehnout na lidi v týmu. Zároveň jsem dostal příležitost potrénovat si silnou vůli. Tu jsem před příchodem do ústavu rozhodně neměl. Hongkongská mezinárodní cena pro mládež mi ukázala život z různých úhlů a já mohl sobě i ostatním alespoň trochu dokázat, že nejsem tak úplně na odpis.
