Tak jsme nedávno poděkovali maminkám kytičkou ke Dni matek – ten už od časů našich praprababiček připadá na druhou májovou neděli. A 15. květen je Mezinárodním dnem rodiny. Aby to tatínkům nebylo líto, existuje taky Den otců – 15. června. Nic vám to neříká? Jistě si ale vzpomenete na dětské rojení kolem 1. června, kdy je Den dětí. Slaví se po celém světě už od roku 1950.
Je to jistě důležité, připomínat si děti a jejich práva mezinárodním dnem. To pak různé instituce a strany a radnice pořádají oslavy a trachtace, přijede nafukovací hrad a vstupné do ZOO děti ten den neplatí…
Ale je to jen jediný den v roce.
A kdo z vás, ruku na srdce, ví o těch dalších dnech v kalendáři, které se týkají dětí a mladých lidí a jež nějaká mezinárodní společnost vyhlásila?
Jsem si jistá, že daleko důležitější, než se jeden den někde poveselit, je pro děti stálá možnost chodit někam, kde se dá příjemně strávit volný čas, užít legrace, popovídat si, a třeba se tam ještě naučit něco užitečného pro život. A právě proto tu jsou stovky sdružení dětí a mládeže, kde je tohle všechno možné, pořád, po celý rok, a ne jenom jeden den v roce!
Jsou to tisíce hodin ročně, desítky víkendů, tábory, které mohou děti strávit v kruhu kamarádů díky dobrovolné a neplacené práci vedoucích z neziskovek.
Tihle vedoucí dělají něco, co nezvládá ani stát, ani škola, ani žádná jiná placená instituce.
A tak si myslím, že právě ke Dni dětí náleží všem těm tisícům dobrovolníků, kteří se o děti starají ve svém volném čase, bez nároku na odměnu, veliké poděkování.
Michala Kateřina Rocmanová