Banát je jeden z rumunských krajů. Je to i pohoří, rozkládající se v jihozápadní části Rumunska, v místě, kde Dunaj tvoří hranici se Srbskem. Kromě krásné přírody, rozsáhlých bukových pralesů nebo krasových jevů sem české turisty přitahuje ještě něco jiného. Tím „něčím“ je šest vesnic, které zde před více než sto osmdesáti lety založili Češi, přicházející za prací. České tradice, zvyky a jazyk tam od té doby zůstaly zakonzervovány, a tak si nyní můžeme vychutnat pravou atmosféru devatenáctého století se vším všudy, včetně domácího jídla, přátelských, česky mluvících obyvatel a suchých záchodů.
A právě pro děti zdejších obyvatel se Asociace TOM rozhodla uspořádat dva turnusy klasického stanového letního tábora. Organizovat je budou dva oddíly – Dakoti z České Lípy a TOM Průzkumník Ostrava. Z toho důvodu jsme se my, zástupci těchto oddílů, a také předseda asociace tomíků Tomáš Novotný a woodcrafter Aleš Sedláček vydali do Banátu již potřetí, tentokrát definitivně dořešit organizační záležitosti, a hlavně uspořádat mezi dětmi nábor na jednotlivé turnusy.
Během čtyř dnů jsme objeli tři vesnice a v každé z nich jsme pro děti připravili zdolávání nízkých lanových překážek a také jednu vysokou, jako ukázku naší činnosti a ochutnávku toho, co se bude na táboře dít. Malí krajani se, myslím, hodně vyřádili, bylo vidět, že i přes počáteční nesmělost se opravdu baví, takže tahle aktivita rozhodně sklidila úspěch. 
Naše obavy, že se nám nepodaří tábor naplnit, se naštěstí nevyplnily a odpolední náročné obcházení rodičů nakonec přineslo své ovoce – do každého turnusu se nám přihlásilo okolo dvaceti dětí, což bylo přesně podle našich plánů. Dále jsme stihli upravit budoucí táborovou louku v nádherné lokalitě „U mlýnků“ k obrazu svému, domluvit výrobu podsad u zdejšího truhláře, navázat kontakty s místními a spoustu dalších nezbytných věcí.
Z Banátu jsme odjížděli neradi, s dobrým pocitem a plni nevšedních zážitků. Je ale pravda, že před sebou ještě máme náročnou cestu k tomu, aby se připravovaný tábor opravdu povedl. Teď už můžeme jen věnovat co největší úsilí na nachystání kvalitního programu, doladit všechny zbývající logistické problémy a potom doufat, že všechno klapne tak, jak má a přihlášené děti na tábor skutečně pojedou a užijí si to tam, stejně jako my. Také doufáme, že se nám zde podaří navázat osobní kontakty a dát základ pro spolupráci i do budoucna. Tím by se nám, Čechům žijícím ve své vlasti, mohla poodhalit kapitolka dějin, o které se v našich školách příliš neučí a která má pro nás kouzelný až dobrodružný nádech.
Je ještě nutno dodat, že tábor, do kterého své dobrovolnické síly vkládají tomíci, bude podpořen z prostředků našeho mateřského ministerstva školství.
Veronika Králová-Česílko, TOM Průzkumník, Ostrava
Foto Tomáš Novotný
