Celkem 82 procent dětí ve věku 6 až 15 let tráví čas každý týden v různých zájmových kroužcích a kurzech. Stěžejním kritériem pro výběr volnočasových aktivit pro děti je přitom zájem a přání dítěte. Za velmi důležité to označuje osm z deseti rodičů. K těmto hlavním zjištěním dospěl výzkum nazvaný Zdroje informací a 
kritéria při výběru volnočasových aktivit, prezentovaný 6. listopadu 2008 Miroslavem Bocanem z Národního institutu dětí a mládeže (NIDM) během pracovního setkání, na němž představili svou činnost čtyři odborníci. Dva z nich odprezentovali výzkumy realizované v rámci přípravy projektu MŠMT a NIDM Klíče pro život aneb Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání.
Kromě Bc. Miroslava Bocana vystoupili se stručným nástinem svých prací jeho kolegové z NIDM Bc. Adam Spálenský a PhDr. Naděžda Tremlová. Účastníky setkání předtím uvedl do problematiky výzkumů obšírným exkurzem do metodologických přístupů slovenský vysokoškolský profesor Ladislav Macháček z partnerské organizace NIDM „Iuventa“ a Slovenské společnosti pro výzkum mládeže. Podělil se s přítomnými nejen o své akademické znalosti, ale přiblížil jim i některé slovenské reálie.
Upozornil mj. na to, jak nesnadná je úloha výzkumníků zachytit, popsat a interpretovat zkoumané jevy. Zobecnil, že v metodologii výzkumů jako takových většinou převažují kvantitativní nad kvalitativními. „Je málo seriózních kvalitativních výzkumů – a fakt, že jich je málo, současně ovlivňuje to, že nerozumíme některým novým fenoménům, které se objevují. Protože vždy, když se něco zajímavého objeví, děje se tak v podobě nějaké malé skupiny, avantgardy, subkultury, která se formuje a předznamenává budoucí význam zaznamenaného úkazu,“ vysvětlil. Oblast informací o výzkumech mládeže, o níž hovořil, podrobně mapují slovenské internetové stránky www.vyskummladeze.sk a www.syrs.org.
Výzkumná šetření představená Miroslavem Bocanem si všímala mj. toho, v kolika letech se začíná dítě pravidelně věnovat zájmovým aktivitám. Ukázala, že se tak stává v poměrně útlém věku: nejčastěji v šesti, dále v sedmi a osmi letech. Jako čtvrtá v pořadí se umístila skupina pětiletých předškoláků. Vyšlo také najevo, že spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit je nejmenší v obcích do 5000 obyvatel a největší v obcích o lidnatosti od 5000 do 20 000 obyvatel. K zajímavým zjištěním patří i to, že tříčtvrtinová většina dotázaných rodičů čerpala informace o volnočasových aktivitách pro své ratolesti ze školy. Těsná nadpoloviční většina z nich rovněž uvedla coby zdroj takových informací své dítě; známí a přátelé tuto roli sehráli ve 49, internet ve 24 a místní tisk ve 23 procentech. Pro někoho překvapivě malou účinnost vykázaly v tomto směru různé informační letáky – oslovily
19 procent rodičů. Samozřejmě záleží na souboru respondentů, jejich socioekonomickém postavení, místě bydliště atd.
Výzkumné šetření prezentované Adamem Spálenským se zaměřilo na specifickou formu dobrovolnictví, jíž je tzv. mentoring. Adam Spálenský objasnil, že jde o metodu sociální intervence, která využívá profesionálně vedené dobrovolníky. Mentor je osoba, která má větší zkušenosti a znalosti než jeho svěřenec a která provází a instruuje dítě za účelem jeho individuálního rozvoje: nabízí mu jisté modely chování, rozvíjí jeho schopnosti a vlohy. Cílem šetření pak bylo formulovat jednotlivé typy takových vztahů a na základě jejich charakteristik vytvořit metodiku k jejich kvalitnímu vedení. „Rovnocenně přátelský přístup je velice kvalitní, žádoucí a efektivní – svým způsobem určitý ideál, kdy dobrovolník je rovnocenným partnerem v roli kamaráda,“ vypíchl jeden z důležitých poznatků Adam Spálenský.
Účelem shora uvedeného projektu Klíče pro život, který je připravován oddělením projektových činností NIDM pod vedením Mgr. Ireny Obrusníkové a v jehož přípravné fázi kromě jiného prováděli svá šetření i Bocan se Spálenským, je trvalý a udržitelný rozvoj zájmového a neformálního vzdělávání založený na uznávání jeho výsledků v procesu celoživotního učení. 
Cílem je vytvořit systém, jenž by tento rozvoj podporoval, a zvyšoval tak kvalitu a rozšíření nabídky zájmového a neformálního vzdělávání. Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) , jejíž předseda Aleš Sedláček nechyběl mezi účastníky prezentačně-diskusního odpoledne, chystá s NIDM v rámci projektu část, jež podpoří rozvoj vzdělávacích systémů pro dobrovolníky organizací dětí a mládeže a pracujících s dětmi a mládeží. Průběžné informace o přípravě a realizaci projektu naleznete na webu NIDM: http://www.nidm.cz/oddeleni-projektovych-cinnosti.
Fungování a úlohu Národního registru výzkumů o dětech a mládeži (NRVDM) přiblížila účastníkům setkání administrátorka registru Naděžda Tremlová. 
Předeslala, že NRVDM vznikl roku 2004 z popudu expertní mise Evropské komise a MŠMT.
Jde o veřejně dostupný portálový informační systém, který obsahuje především databázi výzkumů z oblasti dětí a mládeže. Zhruba dvě třetiny jich jsou z dílny NIDM, který má bohatou výzkumnou činnost. Registr dále obsahuje mj. elektronickou knihovnu závěrečných zpráv těchto výzkumů. Zájemci mohou po zaregistrování do systému dostávat zprávy a novinky z oboru výzkumů o dětech a mládeži. Ke vzniku registru vedlo podle Naděždy Tremlové především to, že neexistovala žádná centrální evidence výzkumů; dále vzájemná izolovanost řady nových výzkumných subjektů i snaha omezit zbytečné dublování zkoumaných témat. Registr je dostupný na adrese www.vyzkum-mladez.cz.
