Evropská unie byla ústředním námětem diskusního „Kulatého stolu“ – druhého v plánované šestidílné sérii takto tematicky zaměřených setkání, které se 8. prosince 2008 konalo v Jihlavě. Mladí lidé mají možnost na těchto akcích vyjádřit své názory na život vrstevníků v České republice i v dalších státech evropské „sedmadvacítky“; na to, co se jim líbí a nelíbí, jaké problémy pociťují – a zároveň prezentovat i vlastní návrhy na zlepšení stávající situace.
Do programu Kulatých stolů je zabudována i složka informativní, čili část, v níž představitel mládežnické organizace informuje o tom, co nového Evropská unie nabízí, jak vlastně vůbec funguje a s jakými projekty její reprezentace přichází. Informace, které se touto cestou podaří získat, poslouží pro potřeby českého předsednictví EU v oblasti mládeže. Diskusní Kulaté stoly, pořádané Českou radou dětí a mládeže (ČRDM) , se konají v rámci kampaně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR „Evropa mladýma očima“. Zároveň jsou organizovány za podpory programu EU Mládež v akci.
Na zorganizování jihlavského setkání se podílela Rada dětí a mládeže kraje Vysočina; účastníci se sešli v tamním Divadle na Kopečku. Moderování diskusního odpoledne se ujala projektová manažerka českého předsednictví EU za ČRDM Jana Bělohlávková. Co si vlastně o Evropské unii myslíme? Mohu já jako občan České republiky dění v unii nějak ovlivnit? Tak zněly první z položených dotazů. Například zástupce ČR v Evropském fóru mladých Jiří Let ze sdružení Pionýr, který si připravil prezentaci na téma „Možnosti mladých a EU“, zastává názor, že odpověď se skrývá nejen v naší účasti u voleb, ale také v tom, jak se sami ve svém životě chováme. Padla rovněž poznámka o tom, že člověk jako jednotlivec toho opravdu zmůže méně než jako člen nějaké skupiny; společně mohou stejně smýšlející lidé více dokázat. Předseda ČRDM Aleš Sedláček dodal, že podle jeho mínění i Česká republika, jakožto malý stát, může chod Evropské unie v lecčems ovlivnit.
V Jihlavě se skloňovalo také několik názvů projektů a programů týkajících se dětí a mládeže; některé jsou známé více, jiné méně. Například program nazvaný Eurodesk do povědomí mladých lidí stále ještě příliš nepronikl. Jedná se o evropskou informační síť pro mládež, kde si může mládež vyhledat fakta týkající se třeba studia či práce – včetně té dobrovolnické – v cizině, zahraničních stipendií, stáží a podobně. Jeden z účastníků debaty poukázal na skutečnost, že člověk se většinou o takovéto záležitosti začne zajímat až ve chvíli, kdy se bezprostředně dotknou jeho vlastního života. Mezi námi je mnoho těch, do jejichž pasivního způsobu života aktivní zájem o EU nezapadá, konstatovali diskutující. Když ovšem setrváme v pasivitě a svá přání ani neformulujeme, nikdo je neuslyší, a tím pádem se nakonec „nic nestane“. Nenastane žádná změna – a naše nevyslovená přání pouze potichounku „vyšumí“.
Česká rada dětí a mládeže uspořádala první podobné setkání v Litoměřicích, po Jihlavě má následovat ještě Kulatý stůl v Českých Budějovicích, v Brně, Praze a Olomouci. Do českého předsednictví EU je zapojen i známý projekt ČRDM Bambiriáda, na níž se veřejnosti představují rozmanitá dětská a mládežnická sdružení a spolky s živými ukázkami své celoroční činnosti.
