Od roku 1969 se (nejen) pražští skauti setkávají pravidelně – obvykle na počátku února – na stezkách Brdské vrchoviny. Zimní přechod Brd se za dobu své historie stal jednou z nejvýznamnějších akcí pražské organizace Junáka, ale i skautingu v České republice vůbec. Letos – v sobotu 7. února – se za účasti více než 700 skautů z Prahy i dalších míst celé ČR uskutečnil již po čtyřicáté!
Úvodní ročníky zimního přechodu Brd nesly stopy mohutného vzestupu a rozvoje skautského hnutí v Československu na sklonku 60. let minulého století. V roce 1968, po dvou desetiletích nucené pauzy od nástupu komunistů k moci v únoru 1948, se u nás skauting znovu obnovil. Zakrátko se těšil ohromnému zájmu a přízni desítek tisíc chlapců a děvčat. Zanedlouho však Československo obsadily armády vojenského paktu Varšavské smlouvy a skauting se pro vládnoucí komunistickou garnituru stal opět nežádoucím hnutím. Proto byl i přechod Brd pojímán v prvních ročnících jako tichá, nenásilná forma protestu proti okupaci naší země cizími vojsky a vyjádření nesouhlasu s vývojem společnosti v duchu totalitní a skautingu nepřející ideologie.
Zásahem státní moci byla činnost skautské organizace Junák v roce 1970 znovu ukončena. Ideje skautingu se však totalitnímu systému zničit nepodařilo. Důkazem toho se staly aktivity mnoha oddílů, které pokračovaly v činnosti převážně pod hlavičkou odborů turistiky tělovýchovných jednot, branné organizace, zájmových kroužků dětí a mládeží, nebo i zcela v ilegalitě. Proto nedošlo ani k přerušení tradice zimního přechodu Brd. Po celá 70. a 80. léta si organizaci akce vzaly na starost pražské turistické oddíly mládeže. Tuto pochodeň pak nesly až do roku 1989. V roce 1990, kdy československý – a následně samostatný český – skauting začal psát novou, již čtvrtou kapitolu své historie, se také do znaku zimního přechodu Brd vrátily skautské symboly. Pod nimi pak v roce 2009 oslavila tato tradiční akce pražských skautů kulaté čtyřicetileté jubileum.
Také v jubilejním ročníku si většina účastníků (oddíly, družiny, neformální skupinky i jednotlivci) vybrala ze dvou hlavních tras přechodu před brdské Hřebeny – z Mníšku pod Brdy do Řevnic, nebo v opačném směru. Druhá trasa je ale pro náročné stoupání v úvodu – až ke známému trampskému kempu El Paso (u Jezírka) – fyzicky náročnější a využily ji hlavně skupiny roverů a rangers.
Součástí přechodu je setkání všech účastníků na Kytínské louce na jižním svahu Hřebenů, kde se jednotlivé trasy přechodu sbíhají a protínají. Na tomto „Brdském jamboree“ se uskutečnilo i v letošním ročníku několik drobných her a soutěží. Především se však Kytínská louka stala místem pro tradiční výměnu pamětních kartiček. Dvojnásob ceněné byly ty, které si skauti nakreslili a vyrobili vlastnoručně, bez pomoci moderní kancelářské techniky, počítačů nebo kopírek. Ve 13 hodin se uskutečnil slavnostní nástup všech účastníků přechodu. Při něm se dostalo i na každoroční tradici provolávání družinových, oddílových či střediskových pokřiků.
K letošnímu jubilejnímu přechodu byly připraveny i dva speciální suvenýry. Prvním se stala originální kreslená mapa brdských Hřebenů (od kreslíře Marko Čermáka) s podrobným textem a zajímavostmi o čtyřicetileté historii akce. Druhým suvenýrem je výroční turistická známka (dřevěné vypalované kolečko ze závěsným háčkem) se symboly zimního přechodu Brd a znakem Junáka – Pražského kraje A. B. Svojsíka. Svou „troškou do mlýna“ přispěli k jubileu akce i oldskauti ze 48. klubu Jestřábi: díky nim vznikla nová píseň ve stylu country s názvem Přes brdské Hřebeny.
Sečteno a podtrženo: Jubilejní čtyřicáté skautské „Brdy“ se i přes spíše předjarní počasí vydařily. Zájem o přechod neutuchá, a proto lze věřit, že tato tradiční akce pražských skautů bude stejně úspěšná i ve své nastávající páté dekádě.
