Velikonoce byly původně jarním rodinným svátkem kočovníků. Ten se slavil v noci, při úplňku jarní rovnodennosti. V průběhu slavnosti byl Bohu obětován mladý a bezchybný beránek nebo kozlík, kterému se nesměla zlomit ani jedna kost. Jeho krví se znamenaly veřeje příbytků, které se tak ocitaly pod Boží ochranou, a z jeho masa se připravoval pokrm k hostině, která však probíhala spěšně – spolustolovníci byli oblečeni jako na cestu. Tento svátek snad existoval už v dobách, kdy byli Izraelité v otroctví v Egyptě. Od té doby jim velikonoce jako exodus připomínají okamžik, kdy je Bůh vysvobodil z egyptského otroctví. Záchrana Izraelitů se stala předobrazem záchrany člověka od všeho zotročení, ponížení, zla a smrti.
Křesťané slaví Velikonoce jako největší a nejvýznamnější svátek v roce, mnohem důležitější než Vánoce. Připomínají si totiž, že Ježíš Kristus o židovských velikonocích zemřel ukřižován na kříži, ale hlavně věří, že třetího dne vstal z mrtvých. Na znamení smutku nad smrtí Ježíše ve čtvrtek v tomto týdnu přestávají znít všechny zvony (a hrát varhany) a místo nich chodí po vesnicích děti s klepačkami a řehtačkami. A pak začíná v sobotu večer Velká noc, ve které křesťané slaví Ježíšovo vzkříšení.
Pavel z Tarsu, velký starověký filosof, který nejprve křesťany pronásledoval, ale po osobním setkání s Ježíšem zcela změnil svůj postoj, k tomu píše: „Nevstal-li Kristus z mrtvých, marná je naše víra. … Ale Kristus z mrtvých vstal, a to jako první z těch, kteří zesnuli.“ Když mluvil Pavel z Tarsu kdysi v Athénách o Ježíši Kristu, Řekové mu naslouchali s velkým zájmem. Jakmile však vyslovil, že Ježíš vstal z mrtvých, jedni se mu vysmívali, druzí řekli: „Poslechneme si tě o tom až jindy.“
A tak můžu i já předpokládat, že když tady začnu psát o nějakém zmrtvýchvstání, mnozí čtenáři přestanou číst a překliknou raději někam jinam.
Lidé často věří, „že je něco nad námi“. Přeji každému z vás, abyste poznali, že tu není „něco“ ale Někdo, komu na nás záleží a kdo nás má rád; že ten „Někdo“ je mocný a silný a vítězí nad zlem i nad smrtí. – A o tom jsou Velikonoce.
Majka Světničková,
Asociace křesťanských sdružení mládeže
