Při mytí nádobí nenechávám zbytečně téct vodu. Neplýtvám papírovými ubrousky. Mám na svém počítači nastavený úsporný nebo spánkový režim. Dávám přednost plochým obrazovkám. Pračku i myčku se vždy snažím dostatečně naplnit. Tyto a další podobné nadpisy uvozují 365 jednoduchých, a přitom účinných tipů pro každodenní ekologický život, které pod názvem Život pro planetu Zemi vydalo nakladatelství Práh. Kniha je určena všem, kteří se nad životním prostředím nejen zamýšlejí, ale chtějí pro ně i něco udělat, dočteme se na obálce praktické publikace. Na 20 000 jejích výtisků poputuje zdarma do našich základních škol.
„Podle zažité (leč nepravdivé) představy se domníváme, že čím vyšší je teplota při praní, tím lépe se prádlo vypere. To ale platilo možná za našich babiček… Pračky, které se prodávají dnes, jsou dostatečně účinné i při teplotách nižších, než je uvedeno v návodu k použití. Místo na 90 °C perte proto raději na 60 °C. A pokud vám v příručce radí nastavit na termostatu 60 °C, 40 °C bude docela určitě stačit. Za předpokladu, že budete takto postupovat pravidelně, podaří se vám vaši celoroční spotřebu CO2 snížit až o 5 kilogramů.“ Takto stručně a jasně – jako u právě citovaného tipu Peru při nižší teplotě – jsou sepsány texty pod jednotlivými titulky. Ke každému z nich je ještě připojena informativní douška, kde se čtenáři dozvědí například to, že „mrazák umístěný ve sluncem vyhřáté místnosti může během letních dnů zvýšit svou spotřebu až o 100%“ nebo to, že „pokud je hrnec při vaření zakrytý poličkou, bude k přivedení vody do varu potřeba asi čtyřikrát méně energie“.
Publikace, uvozená Gándhího výrokem „Změnou, kterou hledáme ve světě, se musíme stát my sami“, je překladem francouzského originálu Sauver la Terre: 365 gestes verts au quotidien autorů Noëlle Saugout a Daniela Ichbiaha. Jednotlivé tipy jsou doprovázeny názornými příklady. „Původně byly všechny francouzské, a my jsme se snažili pro české vydání co možná nejvíce těch příkladů přepsat a převést do českých podmínek za použití českých statistik a českých čísel, aby byly co nejnázornější,“ řekl na tiskové konferenci konané 21. dubna 2009 v pražské ZŠ náměstí Curieových nakladatel Martin Vopěnka. Je přesvědčen o tom, že většina lidí, pokud si bude moci vybrat, jestli se zachovat ekologicky, anebo ne, zvolí šetrnější variantu. Musí k tomu ale mít potřebné informace. Kámen úrazu je ovšem v tom, že lidé nemají čas je příliš aktivně vyhledávat. A právě tady vidí nakladatel přínos vydávané publikace: „Nenajdete tam nějaké nové objevy, nenajdete tam ani hluboké analýzy – ale kdekoliv si ji otevřete, tak vás ta knížka může inspirovat a nějakým způsobem vám dá návod k ekologickému jednání v každodenním životě,“ podotkl Martin Vopěnka.
„Listovala jsme si tou knihou a zkoušela jsem si, jak jsem na tom s ekologickou kázní já. Začala jsem si číst a všimla jsem si, že je knížka nejen velmi chytrá, ale také velmi vtipná. Lekla jsme se, jestli splňuji třeba i takovou věc, že na zahradě vytvářím úkryty pro zvířata…? Ale nakonec jsem se v tom poznala… Úplně to splňuji, protože jsem v loňském roce vyvěsila na stromy šest budek pro sýkorky. Vyrobili jsme je na naší chalupě ze zbytků školních lavic,“ poznamenala Libuše Vlková, ředitelka ZŠ nám. Curieových. Jak upozornila, v této základní škole se věnují ekologické výchově nejen teoreticky, ale seznamují děti i s konkrétními praktickými postupy, například s kompostováním. Paní ředitelka poděkovala všem, kteří se na vydání knížky podíleli, za „krásný dárek, který pro děti v České republice připravili“ – a dvacítka žáků a žákyň, jimž byly knížky přímo na tiskové konferenci rozdány, si je začala zvědavě prohlížet.
První náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík dětem vysvětlil, že knížka má napomoci tomu, aby se životní prostředí nezhoršovalo. „Jde nám, děti, o to, abyste měly život co nejhezčí a abychom my všichni udělali něco pro to, aby byl zdravější vzduch a řeky, ve kterých se můžete koupat,“ řekl. Návody publikované v knížce podle něj ukazují, že o kýžené změny se může zasloužit vlastně každý z nás – a že k tomu někdy není potřeba ani složitých mezinárodních jednání… „Myslím, že kdybychom se všichni řídili těmi postupy, které jsou v knížce popsané, tak bychom zjistili, že nemusí existovat žádné ministerstvo životního prostředí, protože životní prostředí by bylo v daleko lepším stavu, než je dneska,“ prohlásil Jan Dusík.
