V neděli 17. května uplyne 60 let od doby, kdy se několik desítek mladých lidí postavilo totalitnímu komunistickému režimu, v plánovaném pokusu o státní převrat. Šlo o čin týkající se lidských práv a svobod. Mnoho skautů za něj bylo potrestáno lety vězení – mezi nimi i Dagmar Skálová, nositelka Řádu T. G. Masaryka, nebo Jiří Navrátil, současný místostarosta Junáka.
Když skauty v roce 1949 požádala o spolupráci důstojnická odbojová skupina, byla pro ně volba jasná – přirozeně chtěli pomoci při obnově demokracie. Dagmar Skálová, vedoucí skautského oddílu, s pomocí Jiřího Navrátila a Jiřího Řeháka mobilizovala starší skauty, kteří měli působit jako spojky při protikomunistickém puči 17. května 1949. Vše ale od začátku sledovala tajná policie a v předvečer akce téměř 50 skautů pozatýkala.
Těm se naštěstí podařilo smluvit se na jednotné výpovědi a díky své mlčenlivosti při výsleších jich bylo obžalováno 23 a jen devět z nich bylo odsouzeno. Mezi nimi i Dagmar Skálová k doživotí, Jiří Navrátil k 20 a František Falerski k 15 letům vězení. Za to, že jich bylo odsouzeno jen devět, vděčí schopnosti neztratit hlavu i v tak těžkých situacích, jako byly výslechy StB. Velký podíl na tom měli také vedoucí, kteří rytířsky vzali celou vinu na sebe, aby tak ostatní ochránili.
Skautské hnutí v ČR bylo zakázáno celkem třikrát: poprvé při nástupu druhé světové války, podruhé po Únoru ‘48 a potřetí krátce po roce 1968.
„Každá demokratická společnost potřebuje čestné, zodpovědné lidi – a pro každou totalitu jsou takoví lidé postrachem,“ zmiňuje Jiří Navrátil, dnes místostarosta Junáka.
Proč dnes zmiňovat něco, co se stalo před šedesáti lety? Protože lidská práva a svobody jsou v současnosti skloňovány čím dál častěji. Pro mladé skauty je důležité vyjádření postoje k projevené odvaze před šedesáti lety – vyjádření respektu a obdivu k tomu, co skauti před nimi dokázali – chránit demokracii, aktivně působit ve společnosti a vzít život do vlastních rukou.
