Nedávno začal další školní rok. Při této příležitosti ministryně školství Miroslava Kopicová přednesla tematicky laděný proslov a její úřad svolal tiskovou konferenci, kde zástupci ministerstva informovali o novinkách v resortu školství pro nadcházející rok. Mezi ně patří především metodická pomoc ministerstva školám či aktuality z oblasti reformy školství týkající se vzdělávacích programů.
Na začátek tiskové konference zhodnotila ministryně školství Miroslava Kopicová současný početní stav žáků na školách. Již několik let trvá pokles počtu žáků na základních školách. Tento trend, způsobený demografickým vývojem, se neustále prohlubuje a v současné době se začal projevovat i na školách středních. Přesto však byl nyní zaznamenán menší početní nárůst u dětí, které se školní docházkou teprve začínají. „Sice jen mírně, ale přece jen roste počet prvňáčků – od školního roku 2004/2005 máme nárůst 4%. Následkem toho se již zastavil pokles počtu žáků na prvním stupni.“ Na středních školách je pokles počtu žáků způsoben rovněž klesajícím zájmem žáků o středoškolské obory bez maturity.
S třemi přihláškami na střední školy nesouhlasí ani zástupci škol
Poslanecká sněmovna v květnu minulého roku schválila novelu školského zákona, která umožňuje studentům podávat v prvním kole přijímacího řízení na střední školy tři přihlášky. Tato úprava je však mnohými odborníky kritizována. K jejím kritikům se řadí i ministerstvo školství. Oblíbená není úprava podání přihlášek na střední školy ani u ředitelů základních a středních škol. Tyto skutečnosti vyplývají ze závěrů šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání. Tento nově zavedený systém totiž pro představitele škol znamená především výrazné navýšení administrativy, finanční zátěže a s tím spojenou značnou nejistotu. V této souvislosti stojí za zmínku informace, že na polovině středních škol u nás se přijímací zkoušky v současné době vůbec nekonají. Důvodem je opět již zmíněný demografický vývoj a dlouhodobý pokles zájmu o učňovské obory.
Zástupci ministerstva na tiskové konferenci uvedli, že do poloviny října tohoto roku jejich úřad vypracuje celkovou analýzu školského systému, který byl do praxe zaveden v minulém roce. Na základě těchto výsledků pak budou navrženy případné úpravy. Do této analýzy budou zahrnuty i názory ředitelů škol, rodičů i samotných žáků. Systém tří přihlášek však bude zcela určitě platit ještě pro tento školní rok.
Kurikulární reforma postihne i střední školy
Kurikulární školská reforma byla odstartována před dvěma lety. V jejím rámci byly vypracovány nové vzdělávací programy. Podle těchto programů se od začátku tohoto školního roku bude vyučovat ve všech ročnících základních škol kromě 4., 5. a 9. Ročníků 3. a 8. se tato skutečnost letos týká poprvé. Tímto začíná další fáze kurikulární reformy, která je postavená na rámcových vzdělávacích programech. Nově zaváděné školní vzdělávací programy stanovují, že nejpozději ve 3. ročníku základní školy musí začít výuka jednoho cizího jazyka. A nejpozději v 8. ročníku pak výuka druhého cizího jazyka.
Kurikulární reforma se od 1. září tohoto roku dotkne i středních škol. Podle rámcových vzdělávacích programů budou nyní učit všechna gymnázia a také část odborných škol. Pro zbytek odborných škol ministerstvo nyní připravuje ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání vydání dalších rámcových vzdělávacích programů. Ty se budou týkat zhruba 50 oborů středního vzdělávání.
Díky kurikulární reformě se celkový počet oborů sníží na 270. Původně bylo oborů zhruba 800. „Redukce počtu oborů je důležitou součástí kurikulární reformy. Vytvoří se tak širší obory, které mají v dnešním světě mnohem větší šance na uplatnění. Oborová soustava se tím ´vyčistí´, protože se v ní dnes mnohé překrývá a zdvojuje, což není zrovna ideální stav z hlediska efektivity,“ vysvětlila Miroslava Kopicová.
Ministerstvo myslí rovněž i na přípravu učitelů středních škol na to, aby tyto školní vzdělávací programy podle rámcových vzdělávacích programů zvládli zpracovat. Tato příprava bude zajišťována prostřednictvím projektu MŠMT zvaného „IPN Koordinátor“. Na podporu středních škol v procesu tvorby školních vzdělávacích programů ministerstvo vypracovalo projekty „IPN Kurikulum G“ a „Kurikulum S“.
Ministerstvo nabídlo školám metodickou pomoc
„Úkolem ministerstva není jen přicházet s koncepcemi, ale i pomáhat učitelům s jejich realizací. Domnívám se, že MŠMT by mělo do budoucna výrazně zesílit metodickou podporu pedagogům,“ zdůraznila na tiskové konferenci ministryně Kopicová. Současně připomněla, že její úřad nyní připravuje i jednoduché šablony, které pomohou všem školám v čerpání peněz z evropských fondů určených na podporu vzdělávání. „Od začátku pokládám tuto věc za jednu ze svých nejdůležitějších priorit a doufám, že se mi podaří dát jí ještě před koncem funkčního období této vlády pevné základy,“ dodala Kopicová.
Hlavní metodickou podporu ministerstva pro školy a učitele představuje internetový portál www.rvp.cz. Zástupci ministerstva si pochvalují, že si učitelé již navykli jej opravdu ve své praxi používat. Na těchto internetových stránkách lze najít náměty a návody, jak zpracovat školní vzdělávací programy a jak podle těchto nových programů vyučovat. Obsah webu je neustále doplňován.
Další pomocí ministerstva školám je zřízení krajských konzultačních center. Školy tak nyní mohou využít nabídku konzultací týkajících se zmíněné reformy, a to telefonicky, prostřednictvím e-mailu nebo osobně. Další možností je i návštěva konzultanta-lektora přímo ve škole. I tato poslední možnost je dle tvrzení zástupců ministerstva v současné době již hojně využívána.
Česká školní inspekce se tak v nadcházejícím školním roce bude zaměřovat právě na to, jak školy zmíněné body reformy uvádí v praxi. Tedy na to, jak se kurikulární reforma projevuje v reálné výuce na školách a jestli si s ní školy vůbec vědí rady.
MŠMT nyní připravuje také metodickou příručku k výuce dějin 20. století. „Myslím si, že toto téma je v současné době zvláště naléhavé a ministerstvo proto musí školám podat pomocnou ruku,“ vysvětlila ministryně Kopicová. Mezi další ukázky metodické pomoci ministerstva školám a učitelům patří přípravy školního vzdělávacího programu pro malotřídky, doporučení k vedení školních knihoven nebo příručka k výuce sexuální výchovy. Ministerstvo se rovněž zaměří na přípravu metodických doporučení pro výuku etické výchovy.
Co přinesla do nového školního roku prakticky novela školského zákona
Díky novele školského zákona nastaly v novém školním roce určité změny v právních předpisech upravujících tuto oblast. Ve školním roce 2009/2010 mohly být do první třídy poprvé přijaty děti ve věku 5 let. Ministerstvo rovněž zrušilo minimální počty dětí pro existenci škol. Studenti učňovských oborů budou nyní moci získat i druhý výuční list ve zkráceném studiu. Rovněž byla upraveny pravidla pro eventuelní přezkoumávání známek na vysvědčení.
Ministerstvo finančně podporuje prvňáčky
Na nákup školních potřeb pro 1. třídy základních škol bylo letos rozděleno 80 milionů Kč. Tato částka znamená oproti minulému roku navýšení. Podle slov náměstka ministryně školství Jindřicha Kitzbergera by z těchto peněz měla být škola schopna veškeré potřebné školní vybavení pro prvňáčka obstarat sama. Na každého žáka bude poskytnut také příspěvek ve výši 800,- Kč. Tuto částku je možné využít na nákup psacích a kreslicích potřeb, pracovních sešitů apod.
