MŠMT na dnešní tiskové konferenci představilo výsledky výzkumu, kterého se zúčastnilo 11 743 studentů. Vyplývá z nich, že celkové životní náklady při denním studiu na veřejné vysoké škole činí v průměru 8 163 Kč měsíčně. U studentů soukromých vysokých škol jsou životní náklady dokonce v průměru 11 591 Kč měsíčně (bez školného).
Za varující autoři výzkumu považují skutečnost, že celkem 80 procent příjmů, z nichž studenti hradí náklady spojené se studiem, pochází od jejich rodičů (45 procent příjmu) a z vlastního výdělku (35 procent). Půjčky, stipendia a jiné zdroje finanční pomoci jsou zanedbatelné. Téměř polovina studentů (45 procent) přitom uvádí, že jejich finanční možnosti nestačí na pokrytí nákladů spojených se studiem. Necelá pětina studentů (18 procent) pak uvedla, že studium neúměrně finančně zatěžuje jejich rodiče. Výsledky výzkumu využije příslušný expertní tým MŠMT pro vypracování návrhu reformy finanční pomoci studentům.
Absence účinného systému finanční pomoci studentů patří dlouhodobě mezi hlavní příčiny velkých nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. „Hladinou nerovností patříme k neproblematičtějším zemím v EU,“ uvedl Petr Matějů, člen projektového expertního týmu, který se nerovnostmi v šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání dlouhodobě zabývá. „Například pokud má otec potencionálního studenta sám vysokoškolské vzdělání, má jeho potomek téměř třikrát větší šanci, že bude na vysoké škole také studovat, než by měl v případě, že by vzdělání otce nemělo žádný vliv na šanci studovat.“
Z výzkumu vyplývá, že na nerovných možnostech vystudovat vysokou školu se podílí schopnost rodiny financovat studium, neboť 90 procent studentů finančně podporují rodiče, přičemž průměrně jim přispívají částkou 3 668 Kč měsíčně. Celkem 71 procent studentů uvedlo, že během studia pracuje, přičemž jejich průměrný vlastní výdělek je 4 170 Kč měsíčně. „Otázka zní, zda necháme studenty vysokých škol být nadále ekonomicky závislými na rodičích a jejich vlastních příležitostných výdělcích. Současný stav umocňuje sociální nerovnosti, prodlužuje dobu studia a má negativní dopad na studijní výsledky,“ dodal Jakub Fischer, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání, v jehož rámci byl výzkum studentů uskutečněn. „Náš tým připravuje pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy návrh na zavedení moderního systému finanční pomoci studentům, který by ekonomické bariéry odstranil a studium umožnil všem nadaným, mladým lidem, kteří o něj projeví zájem. V tuto chvíli jde o jednu z nejvyšších priorit projektu,“ zdůraznil Jakub Fischer.
Dotazování probíhalo od srpna do listopadu 2009, přičemž z 23 964 oslovených studentů se do výzkumu zapojilo 11 743 studentů. Na dotazník odpovídali studenti všech ročníků vybraných z matriky vysokoškolských studentů z celkem 191 fakult. Výzkum a hodnocení provedla společnost SC&C, která byla vybrána ve výběrovém řízení. Technická zpráva k výzkumu, základní tabulky a prezentace hlavních výsledků v grafické podobě jsou k dispozici ke stažení na internetové stránce věnované reformě terciárního vzdělávání.
Více viz:
http://www.reformy-msmt.cz/reforma-terciarniho-vzdelavani/vyzkum-studentu-vysokych-skol
http://www.msmt.cz/uploads/K2/Doplnujici_informace.pdf
