Nechavše se zlákat slibem organizátorského dua Romana Štěpánka a Zbyňka Lichky, začali jsme v úterý 29. prosince svou kariéru v jimi vedené „sektě“ Zlepšíme vám život!. Dříve, než nás přijali do tohoto společenství, museli jsme projevit svou zdatnost při nováčkovské zkoušce, jejímž cílem bylo zajistit vařený brambor, knedlík, deset kusů rozličných oříšků a v minimálním počtu osmi lidí vydržet čtyřicet vteřin na eskalátoru. Jakmile jsme tedy byli přijati za členy, bylo nám oznámeno, že naše práva jsou značně zredukována a naopak seznam našich povinností se rozšířil o nejednu položku.
Nestihli jsme se ani pořádně rozkoukat a následovala první aktivita, jejímž cílem bylo vyzdobení nádobky na tzv. marbelóny. Jednalo se o skleněné kuličky, které plnily roli platidla, za něž jsme si mohli koupit možnost osprchovat se teplou vodou, uvařit si kávu či opustit ve volném čase sektovní budovu. Večer jsme se ještě lehce zamysleli nad významem Vánoc, popovídali si s přáteli, které jsme dlouho neviděli, a záhy po půlnoci ulehli ke spánku.
Následující dopoledne pro nás byl uchystán tajemný pergamen, z něhož jsme se měli dozvědět něco víc o původu naší sekty. Nápovědou bylo pouze několik indicií, jako třeba odečtení čísla devatenáct set od roku, kdy v Brně působil Viktor Kaplan. Není se tedy čemu divit, že rozluštění braillské šifry, fungující na bázi kryptexu, zabralo takřka tři hodiny.
Odpoledne pak následovala argumentační hra, při níž jsme byli rozděleni na dvě družstva (optimisté a pesimisté). Úkolem bylo přesvědčit projevem a osobním kouzlem druhý tábor o pravdivosti jejich argumentů. Zlatým hřebem tohoto dne byla oblíbená hra „Ano – ne“, při níž jsme měli příležitost zhodnotit své životní postoje a uvědomit si, na čem nám v životě záleží. Večer jsme si zaplavali v nedalekém aquaparku a přivítali mezi sebou nového člena sekty, který se k nám mohl připojit teprve nyní.
Čtvrteční dopoledne se neslo ve znamení velmi kreativní hry; byli jsme rozděleni do dvojic, přičemž z každé dvojce se stali majitelé muzea o pěti expozicích – vynálezci dvacátého prvního století, historická vozidla, hudební nástroje, pohádkové postavy a nejneužitečnější pomůcky. Úkolem bylo vymyslet pětadvacet předmětů (pět v každé expozici), které do svých muzeí dvojce rozdělí. Odpoledne pak následovalo lehce relaxačně působící zamyšlení nad významem některých českých i zahraničních písní.
Poslední hodiny kalendářního roku jsme strávili hraním na kytary, zpíváním a reflektováním uplynulých dvanácti měsíců. O půlnoci obligátní přípitek, přání všeho nejlepšího do nového roku a pak už jen ranní úklid, reflexe a dobrý pocit z právě skončivší akce.
Co je ŽTJ?
Občanské sdružení ŽIVOT TROCHU JINAK je sdružení mladých lidí fungující na bázi otevřeného klubu, jež si (velmi stručně napsáno) klade za svůj cíl zkvalitnění úrovně smysluplného trávení volného času mladistvými a mládeží, integraci znevýhodněných (zdravotně, sociálně) mladých lidí do kolektivu jejich „běžných“ vrstevníků a výchovu k mravnosti a odpovědnosti (jak za sebe sama, tak – a to hlavně – za druhé).
http://zivotjinak.cz/
