Na sklonku minulého roku jsem několikrát přemýšlela, co ten neziskový sektor asi čeká. Nejsem žádná úspěšná vědma, ale je mi jasné, že přinejmenším pořádná dávka legislativních opatření. Úplný normotvorný„velevýtvor“ bude jistě zákon o organizacích s veřejně prospěšným statusem, viz. článek Setkání ČRDM v Senátu…. Člověka napadá otázka, jestli je neziskovkám k životu toho tolik zapotřebí.
Možná, že jim nikoliv, ale veřejná správa je maximálně oddaná svému úkolu hlídat pravidla a peníze, poměřovat a odměřovat. Neziskový sektor je svou podstatou amorfní, mění se a dynamicky vlní; jako nejpřesnější příměr se nabízí, že je nezachytitelný jako voda. To se ovšem s principem kontroly zas až tak neslučuje. Proto legislativa mění směr toku, staví hráze a reguluje: kamenů má dost.
Oblast sdružení dětí a mládeže ve vodní neziskové říši mně připadá tak trochu jako rybník. Ani velký, ani malý. Nemějte mi to nijak za zlé, nemyslím tím, že je to nějaký zatuchlý či stagnující prostor. Rybníky mám ráda (zejména ty jihočeské), představují pro mě něco jako tradici, při správné péči dokonale fungující a také do vysoké míry samoregulující se systém. Počet obyvatel rybníka je do jisté míry stabilní, protože je omezen velikostí plochy, vztahy a role mezi jednotlivými druhy jsou tu vývojem a praxí již dány. A respektují je dobrovolně všichni. V tomto rybníku se pravděpodobně neodehraje revoluce, ale vyskytuje se zde jedna anomálie, nikde jinde v přírodě nepopsaná, totiž, že místní obyvatelé cíleně vyhledávají cizí potěr s cílem se o něj starat ve spolupráci s jeho vlastními rodiči. Tento potěr pak nevídaným způsobem urychluje evoluci v rybníku, případně „osidluje“ jiné typy vodních ploch. Může něco z nových legislativních počinů narušit život rybníku? Já si přeji, aby nikoliv, vždyť v minulosti už dno rybníka absorbovalo pěkně velké kusy „kamenů“ se zákonnými normami, které do něj byly přičinlivě naházeny. Udělala se kola, došlo k rozruchu pod hladinou, ale čas ukázal, že systém změny nepoložily, a co fungovalo, funguje dál. Takže pár fůr kamení se tam ještě vejde.
Jen prosím pěkně, panové a dámy legislativci, neposílejte k rybníku moc často náklaďáky, abyste jej postupným zasypáváním nezměnili na rybníček a ten pak úplně nevysušili.
Michaela Přílepková
