Titulní strana Archy č. 8/2010„Nedávno tomu bylo právě 21 let, kdy v Evropě po více než čtyřiceti letech padla železná opona rozdělující kontinent na dva nesmiřitelné ideologické bloky. V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, a zařadila se tak natrvalo do struktur demokratických států Evropy. Skončily fronty na hraničních přechodech, do zahraničí jsme začali jezdit jen s občanským průkazem a pro nás studenty se značně usnadnilo ‚papírování‘, když jsme se rozhodli vyjet do zahraničí na výměnné studijní pobyty,“ rekapituluje v úvodníku osmého čísla zpravodaje Archa uplynulou éru Barbora Pavlíčková. Svůj text nazvala shodně s tématem poslední letošní Archy: „V Evropě jsme doma“.

    „V životě není nic černobílé a tak i naše členství v Evropské unii s sebou přineslo určitá negativa a vedle práv i rozličné povinnosti. Jsem však přesvědčená o tom, že výhody našeho trvalého začlenění do evropských struktur přináší v dlouhodobém horizontu mnohonásobně více výhod než nevýhod. Abychom se však mohli v Evropě cítit skutečně jako doma, je nezbytné, aby se vazby mezi jednotlivými státy budovaly zdola – mezi ‚obyčejnými‘ lidmi, občanskými spolky, školami, úřady a podobně,“ míní autorka, která je členkou Erasmus Student Network Česká republika o. s.

    Jednu z variant, jak nechat hlas mladých zaznít, Archa obšírněji ukazuje hned na několika stranách věnovaných projektu „Kecejme do toho“ (KDT). Čtenáři se tu dozví základní fakta týkající se zmíněného projektu včetně možností, jak se do něj zapojit. A také první výstupy, a sice z workshopů na téma školné na vysokých školách a státní maturity.
    Má mladý člověk vůbec nějakou šanci, že bude jeho hlas vyslyšen? „To je náš cíl,“ říká v rozhovoru pro Archu koordinátor projektu KDT Jan Husák. „Pokud by nás neposlechli žádní politici – což je jejich dobrovolné a svobodné rozhodnutí neposlouchat občany země, kde byli zvoleni, tak předáváme výstupy na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které s nimi dále pracuje jako se svojí vlastní zprávou,“ podotkl Jan Husák.
    Není patrně bez zajímavosti, že své sympatie s úsilím organizačního týmu projektu KDT vyjádřil nedávno krátkým vzkazem i první prezident České republiky Václav Havel.

    V Arše se dále dozvíte, že „ČRDM podpořila Polskou radu organizací mládeže“ (Jan Husák), že „Rada mládeže Slovenska oslavila 20. narodeniny“ (Katarína Gavorníková a Viktória Vasilenková) a přečtete si i pár odstavců věnovaných „zrození bulharského Národního fóra mládeže (překlad Michaela Přílepková). Aneta Lačevová z AIESEC Praha rozvíjí ve svém článku myšlenku o tom, že „Evropa je doma u nás!“ a Michaela Přílepková vám pro změnu odhalí, co se skrývá pod záhadně znějícím slovem štamtiš – a jakou má souvislost s česko-německým porozuměním. S předsedou Společenství harmonie těla a ducha Václavem Bílkem se vypravíme na školení pro mladé lidi v rámci projektu EU „Mládež v akci“a s Helenou Podroužkovou se vydáme (nejen) do sloupského herberku v době společného turisticko-herního víkendu kladenského oddílu TOM Roháči a saského krušnohorského spolku Erzgebirgverein.

    Informace a zajímavosti z konference o mládeži v Tunisku přináší článek jednoho z jejích účastníků, předsedy České rady dětí a mládeže (ČRDM) Aleše Sedláčka. Text Marka Krajčího, mapující pokračování trojstranného (česko-německo-izraelského) mezinárodního výměnného projektu ČRDM nás zase zavede do Izraele; zmíněný projekt, zrealizovaný ČRDM, nesl název „Objevovat historii – rozumět současnosti – tvořit budoucnost“.
    Ti z vás, které před časem zaujala sbírka plyšových hraček pro děti z Kosova, uspořádaná ČRDM, se nyní dozvědí, jaký byl jejich osud na místě určení. Pod článek „Plyšový dar z České republiky“ se tentokrát podepsala kpt. Magdalena Dvořáková, tisková a informační důstojnice 16. kontingentu AČR v silách KFOR. Podobnou akci, zaměřenou na školní a sportovní potřeby, nyní Česká rada vyhlašuje v rámci nadcházejícího ročníku Bambiriády 2011: Tato humanitární sbírka, o níž Archa na svých stránkách rovněž referuje, je určena pro střední chlapeckou školu v Azra a dívčí školu v Khoshi v Afghánistánu.


    Ve formátu PDF si můžete Archu č. 8/2010 prohlédnout ZDE.


    Témata Archy v roce 2011 spolu s termíny uzávěrek příspěvků pro jednotlivá čísla naleznete na http://www.crdm.cz/view.php?cisloclanku=2010122102


    Autor