Většina lidí v České republice má docela dobrou představu o pojmech „olympiáda“ či „soutěž na základní/střední škole“. Méně lidí už ví, že tuto formu podpory talentovaných dětí a mládeže na celostátní úrovni zajišťuje Talentcentrum NIDM. Ještě menšímu množství lidí je pravděpodobně známa další, zcela specifická forma podpory talentovaných dětí a mládeže, kterou realizuje NIDM ve spolupráci s MFF UK. Zaznamenala jsem pro vás vyprávění Vojtěcha Tutra o současnosti i budoucnosti Talnetu.
Talnet je zaměřený jinak než olympiády. Především – děti zde primárně nesoutěží. Ověřují a rozšiřují si to, co se naučily ve škole, a získávají potřebnou motivaci. Talnet je zde pro mládež s nadprůměrným zájmem a schopnostmi pro matematiku, fyziku, chemii, biologii, ekologii, řízení provozu a automatizaci, geografii, biologii člověka a třeba meteorologii a astronomii. Dětem je tak nabízena v motivačním prostředí přiměřená zátěž. A co je velmi důležité, to jsou setkávání. Mladý fyzik se potká s těmi, kteří mají rádi fyziku, může si s nimi popovídat o tom, jaké pokusy vymyslel nebo jaké jsou třeba nejnovější poznatky o vzniku vesmíru. Ale pozor, může se také setkávat s odborníky. Kurzy Talnetu totiž vedou instruktoři – špičkoví vysokoškolští nebo středoškolští učitelé, případně lidé z praxe, kteří pracují ve vědeckých ústavech. Právě ti všichni mohou zprostředkovat to, na co nemá běžný učitel čas ani podmínky.
Hlavní cílovou skupinou Talnetu jsou děti ve věku 13 až 19 let. Ale účastní se ho i mladší. Je zde např. i slečna, která studuje již druhým rokem a začínala, když jí bylo deset. Jako většinu ostatních ji doporučil její učitel, ale to nemusí být pravidlem. Jsou zde všímaví rodiče a prarodiče, pracovníci pedagogicko-psychologických poraden, DDM či SVČ. Doporučovat mohou bývalí studenti Talnetu nebo vedoucí z oddílu a v případě, že není nikdo, kdo by si talentovaného dítěte všiml, může se přihlásit a doporučit samo.
Kurzy jsou hlavní talneťáckou aktivitou. Začínají začátkem října a končí v květnu. Elektronickou cestou, přes internet, se každý týden otvírají lekce, které připravili instruktoři. Studenti vypracují úkoly a odevzdají výsledky k prohlédnutí. Instruktoři mohou rovnou udělit body a práci okomentovat, nebo ji mohou vrátit studentovi k dopracování s vhodným komentářem. To všechno probíhá on-line. Působnost Talnetu totiž musí dosáhnout i do té nejodlehlejší vesničky, kde děti třeba ani nemají možnost navštěvovat středisko volného času. Nemusí mít také štěstí na dobrého učitele a tím spíš se potřebují dostat k tomuto zdroji. On-line komunikace samozřejmě nenahradí intenzívní osobní vztah, proto Talnet pořádá ještě prezenční aktivity: třikrát ročně se lidé scházejí na soustředění. Zajímavé jsou T- exkurze, které se od běžných exkurzí liší tím, že si každý účastník předem prostuduje materiály o tom, co se na exkurzi bude dít nebo čeho se bude týkat, může být zadán i nějaký domácí experiment. Účastníci prostě přijdou připraveni a nikdo jim nemusí sáhodlouze vysvětlovat, o jaký přístroj se jedná nebo co se zrovna odehrává. Děti už mohou rovnou řešit velice pokročilé konkrétní úlohy.
Instruktoři – jak už bylo řečeno – jsou především vysokoškolští pedagogové, třeba profesoři z matfyzu nebo doktorandi či pedagogové přírodovědecké fakulty. Například pan docent Obdržálek z MFF UK se zabývá teorií relativity, takže má i kurz teorie relativity pro talneťáky. Mezi instruktory jsou ale i středoškolští profesoři, například vynikající pedagog pan doktor Pudivítr, který se celou svoji kariéru věnuje didaktice, studiu a výuce astronomie, takže vychovává mladé astronomy i v Talnetu. Ti lidé jsou špičkami ve svých oborech. Ve virtuálním prostoru s dětmi diskutují, to znamená, že když student něco nepochopí nebo se chce na cokoliv z oboru zeptat, má v diskusním prostředí tu možnost. Instruktor mu buď odpoví nebo ho navede na příslušnou literaturu. I na prezenčních soustředěních jsou instruktoři, kteří nejen přednášejí, ale udělají si čas i na neformální povídání.
Regiony, resp. odborníci z regionů, se do Talnetu zapojují pomalu, ale jistě. Je to směr, kterým je třeba se vydat. Nové kurzy teď vypracovávají odborníci z Brna, získalo je Jihomoravské centrum mezinárodní mobility, se kterými jsme loni navázali spolupráci. To se okamžitě projevilo na rekordním nárůstu zájemců z Jihomoravského kraje, ten už se skoro rovná počtu zájemců z Prahy (a ten byl vždy daleko největší). Koneckonců každý region má co nabídnout: na nanotechnologie jsou dobří v Liberci, odborníci z jihomoravského kraje připravili kurzy z ekologie, biologie člověka a grafiky, své možnosti má třeba Ostrava nebo Plzeň. Všude mají svá specifika, v každém regionu jsou odborníci.
Kreativita a technické obory – jde to vůbec dohromady? Přírodovědné a technické disciplíny nejsou zrovna tím nejpopulárnějším mezi dnešními dětmi a mládeží. Proto jim Talnet věnuje takovou pozornost a zaměřuje se právě na matematiku, přírodní vědy a techniku. Jazykově a umělecky nadané děti tady prostor zatím nenajdou, ale Talnet se snaží o propojení kreativních oborů s přírodními vědami. Napomoci by tomu měla spolupráce s Institutem intermédií ČVUT, kde se potkávají kreativní a technické obory. Studenti by tam měli vytvářet nejen nová technická řešení, ale zároveň estetickou hodnotu. V praxi to znamená různé experimentální instalace, happeningy, média pro moderní umění apod. Chtěli bychom pro naše studenty připravit aktivity tohoto druhu. Vždyť se setkáváme s tím, že děti skvělé v matematice a fyzice nejsou ty se silnými dioptrickými brýlemi, které sedí nad obrovskou knihou nebo u computeru, jak si je často představujeme, ale ony hrají na hudební nástroje, zpívají ve sborech, chodí do keramických kroužků, takže je vidět, že mají široký záběr a jsou velmi tvůrčí. Kreativitu v technických oborech děti potřebují. Například ve fyzice – je třeba být nejen fyzik, to znamená vědět, jak udělat experiment, jak ho zpracovat, ale mít i kreativitu, to znamená vymyslet si svou mikroteorii – proč to tak je nebo co by za tím mohlo být.
Kontakt s veřejností má na starosti právě Vojtěch Tutr. Agendy všech pracovníků Talnetu se sice hodně prolínají, ale přesto je nutné, aby zde byl někdo konkrétní právě pro kontakt se zájemci nebo se spolupracujícími organizacemi. Lidé z Talnetu by rozhodně chtěli dostat Talnet více do povědomí veřejnosti, rodičů, učitelských kruhů, kde je stále na čem pracovat. Mnohem lepší výsledky jsou v pronikání na odborné weby. O Talnetu píší servery, které se zabývají talentovanými dětmi, ale také třeba sdružení rodičů, kteří mají talentované děti a hledají, co s nimi. Obecné povědomí není ani na gymnáziích. Je to jako v podobenství o rozsévači: tam, kde semínka padla na úrodnou půdu, ví se o Talnetu už léta, jinde je ale zase situace opačná. Hodně záleží na konkrétním pedagogovi, jakou důležitost přikládá této formě práce s talentovaným dítětem, jak využije této příležitosti péče o nadané a zda talent dítěte dokáže vůbec rozpoznat. To je tedy jedna věc – více informací o Talnetu pro širokou veřejnost. A pak je zde spolupráce s různými institucemi, jako je třeba Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, centrum Vysočina Education nebo krajské úřady či specializované agentury.
Limity. Technická kapacita Talnetu je v současnosti cca 500 dětí, letos se jich přihlásilo rekordních 230 (oproti loňským 160) a tým Talnetu tento nával zvládl. Přitom nejde ani tak o limitující počty dětí, jako o nedostatečné vybavení, které morálně zastarává – například software. O to náročnější je pak obsluha. Vůbec personální obsazení je asi ten největší limit. Pokud by propukl takový zájem, že by se přihlásily tisícovky dětí, to by překročilo současné možnosti, ale podle Vojty Tutra tohle nehrozí a on je přesvědčen, že dvojnásobný až trojnásobný zájem oproti současnému stavu by Talnet ještě byl schopen technicky i organizačně zvládnout.
Soustředění se týkají daleko menšího počtu dětí, než je celkový počet účastníků zapojených do Talnetu. Na úvodním soustředění jich bylo asi čtyřicet, mohlo by se jich ale přihlásit o málo více. Soustředění samozřejmě vyžaduje velké nároky na organizační tým. Ten se snaží být flexibilní, zajišťovat návaznost na další studium, takže na posledních třech soustředěních už organizátoři částečně předávali zodpovědnost za některé body programu absolventům. Tito dnes už studenti vysokých škol buď vedli některé odborné programy nebo připravili a zrealizovali přednášku o škole, na které v současnosti studují. Těžiště účastníků soustředění Talnetu tvoří zejména studenti posledních ročníků středních škol, kteří oceňují pohled pod kůži některých fakult, jak jim jej zprostředkovávají absolventi Talnetu, kteří dnes na těchto fakultách studují.
Dívky mají na kurzech Talnetu postavení rovnoprávné s chlapci. Složení děvčata/kluci je zcela vyrovnané, na úvodním soustředění byla dokonce převaha dívek. Není to jen tím, že dívky převládají ve více „dívčích“ kurzech jako je geografie, biologie, částečně i chemie. I v kurzech fyziky jsou skvělé studentky, stejně tak v kurzech matematiky. Rovněž z pěti absolventů, se kterými Talnet úzce spolupracuje, jsou dvě dívky.
Finanční podpora je poskytována z větší míry z MŠMT. Některé finance získávají sice z grantů, z evropských fondů nebo od města Prahy, ale bez ministerských peněz by Talnet neexistoval. Organizátoři Talnetu se také snaží svým studentům nabízet stáže na pracovištích Akademie věd, otevírají před dětmi perspektivu vysokoškolského studia a kariérní možnosti. Zatím nevyužité možnosti se snad skrývají ve spolupráci např. s Fulbrightovou komisí, která může poskytovat velmi výhodná stipendia ve Spojených státech těm dětem, které prošly soutěžemi nebo aktivitami pro nadané. Ty pak mají neskonale větší šanci získat toto stipendium. To by mohl být jistý benefit pro absolventy Talnetu – vidět, že se jim s vysokou pravděpodobností otevírá jedna z možností jejich perspektivy. Co se týká podpory ze strany komerčních subjektů, skutečnost je poměrně tristní. Firmy vlastně o podporování talentovaných děti moc velký zájem nemají. Výzkumy ukazují, že jenom tam, kde jsou firmy schopny myslet na víc než na svůj bezprostřední prospěch, třeba na prospěch společnosti, jsou ochotny investovat do talentovaných dětí.
Samozřejmě s vysokým rizikem, že dítě, které podporují, u nich nakonec nebude pracovat. Obecně jsou ale zástupci firem přesvědčení, že o talentované se má starat stát, současně ale konstatovali, že stát to neumí a nemá na to prostředky. Firmy platí daně a jsou zde od toho, aby zajišťovaly zaměstnanost. Talnet by přitom potřeboval silného partnera, ale výsledky zatím nejsou takové, jak by si představoval.
Vize: Talnet by měl mít důležitou roli při podpoře nadaných, měl by být zdrojem inovací v oblasti práce s talenty, měl by působit na mladé lidi a v budoucnu třeba i jejich prostřednictvím na firmy. Talnet děti vyučuje nejen technice, tedy například jak postavit jadernou elektrárnu, ale také ekologii či biologii. Ukazuje, že součástí našeho světa jsou živé organizmy a ty potřebují pro svůj život nějaký prostor. Chce, aby jeho absolventi byli v budoucnu těmi, kdo povedou výzkum a vývoj v těch oblastech, ve kterých vznikají globální výzvy. Jsou to například výroba energie, která by výrazně nenarušovala životní prostředí, boj s chorobami, zajišťování dostatku potravin a zdrojů pitné vody.
Tak – a teď už toho víte opravdu hodně.
Pokud byste ale chtěli o Talnetu vědět ještě víc, řešení je jednoduché: www.talnet.cz.
