Sdružení pracující s dětmi poskytují rodičům „hlídání“ jejich potomků ve volném čase, a to v prostředí dobré party se zkušeným vedením. Nabízejí naší nejmladší generaci možnost neformálního vzdělávání, získání cenných „měkkých kompetencí“, jako jsou kreativita, týmová spolupráce, či smysl pro zodpovědnost za svěřené úkoly. A pokud po cestě, na niž nastoupili, budou mladí lidé kráčet i coby dobrovolníci v neziskové organizaci, mohou jim takto nabyté kompetence pomoci uplatnit se na trhu práce.
Na některé aspekty mimoškolní výchovy v prostředí dětských a mládežnických organizací a spolků upozornil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš na tiskové konferenci konané 3. června 2011. Práci těchto spolků oceňuje a míní, že představují alternativu k pasivnímu a konzumnímu způsobu života; mj. podporují zdravý životní styl, sociální inteligenci a představují též výraznou primární protidrogovou prevenci.
„Dobrovolníci dělají něco, co je samotné přesahuje. Tím, že pracují s dětmi ve sportovních, zájmových organizacích, že pracují s dětmi nějakým způsobem hendikepovanými, dává jim určité obohacení. A zároveň je připravuje, dává jim určitý základ pro jejich budoucí uplatnění: pracují týmově, musí prokázat organizační schopnosti, komunikaci, cit pro práci s lidmi – a to se jim nepochybně vrátí při pracovním zařazení,“ míní ministr školství.
„Podporujeme jak práci s organizovanou mládeží, jejíž vlajkovou lodí – nebo jednou z nich – je Junák, tak také – a to já i ze své praxe vnímám jako velice důležité – podporujeme organizace, které pracují s neorganizovanou mládeží, což bývá často mnohem těžší. Často to bývají křesťanská sdružení, dělají to kluby rodičů pro zdravotně postižené děti a podobně. Vedle toho se snažíme finančně podporovat centra, která informují o všech těchto aktivitách; podporujeme Radu (míněna ČRDM) ve velkém projektu, který všichni znáte, což je Bambiriáda,“ nastínil přístup „svého“ úřadu k dané problematice Josef Dobeš. Dodal, že na samotný projekt Evropského roku dobrovolnictví vyčleňuje MŠMT šest milionů korun; jdou především na prezentaci ERD a posílení povědomí ve společnosti o organizacích, které se tématem dobrovolnictví zabývají.
Na setkání s novináři přičinil Josef Dobeš i poznámku osobního rázu: „Kromě toho, že mám sám poměrně dost dětí, tak jsem roky, aniž to někdo ví, pracoval pro Hestii, což je národní dobrovolnické centrum. Dělal jsem tam sedm, osm let supervizora pro program 5P; byl to můj koníček vedle psychologické profese. A tam jsem vedl mladé lidi, kteří se zavazovali pomáhat nějakým způsobem vyloučeným dětem, hendikepovaným dětem. Takže pracovali s romskými dětmi, s dětmi s výchovnými, školními problémy, s dětmi nějakým způsobem vyloučenými z těch (svých vrstevnických) skupin,“ poznamenal ministr školství.
MŠMT může výše zmíněná sdružení podporovat dvěma základními způsoby: přímou podporou finanční a posilováním kapacit jednotlivců i organizací. Pokud jde o prvou možnost, Josef Dobeš se svým loňským podpisem pod „Memorandum o podpoře dětských sdružení“ (předkládané Českou radou dětí a mládeže zástupcům politické reprezentace ještě před sněmovními volbami) zavázal dbát o to, aby prostředky určené pro mládež nebyly kráceny. Zajímavým příkladem možnosti druhé je pak koncept uznávání neformálního vzdělávání v rámci projektu „Klíče pro život“.
Mládežnické „neziskovky“ však nejsou jen pasivními příjemci peněz; je třeba vidět i to, co rodina, stát, kraje a obce získávají zpět za prostředky do nich vložené. Tvrdí to alespoň ekonomická analýza vypracovaná Michalem Menšíkem a Michaelou Vaněčkovou z Moravské vysoké školy Olomouc; analýzu představil předseda ČRDM Aleš Sedláček. Na základě výsledků průzkumu v rámci organizací ČRDM za léta 2004 – 2009 dospěli její autoři k zajímavým závěrům: Každý z dvaceti tisíc vedoucích působících jen v rámci ČRDM věnuje dětem a mládeži ročně přes čtyřicet dnů dobrovolné práce. Tím se vzdá srovnatelné mzdy blížící se padesáti tisícům korun. Za všechna členská sdružení ČRDM je to 900 milionů. To je částka, kterou by jinak museli zaplatit rodiče nebo stát. Jeden člen sdružení, včetně dospělých, tím získává prospěch ve výši 4400 Kč ročně. Srovnáme-li takto vytvořený prospěch s celkovou dotací ve výši jeden tisíc na člena a rok dostáváme se k „zisku“ přes tři tisíce a k odpovídající nákladové rentabilitě přesahující 300%.
Faktická úspora na straně rodin není však ohraničena jen těmito mzdovými náklady. Kdo totiž zapíše dítě do jakéhokoliv kroužku, musí tam zaplatit celou tržní cenu, včetně DPH a zisku. Může to být 50 korun za hodinu u předškolního cvičení, ale klidně též až 600 Kč třeba u tenisu. V oddíle naopak děti neplatí téměř nic. A stráví-li tam dítě 200 hodin ročně, uspoří tak rodiče až 20 000 Kč při velmi skrovné srovnatelné ceně 100 Kč/hod.
A což teprve vyčíslit další užitky, které vesměs mají též svou finanční stránku: prevenci dětské kriminality, protidrogovou prevenci, rozvoj sociálních dovedností…?
Na letošek je opět naplánován dvanáctimístný rozpočtový schodek. Je tedy namístě stýskat si, že podpora ze státního rozpočtu pro tuto oblast dlouhodobě reálně klesá, konkrétně za posledních sedm let o čtvrtinu? Zachrání tento trend značně kolísavé krajské a obecní rozpočty? Jistě nikdo nechce jen chodit s nataženou dlaní do prázdnící se státní kasy, ale aktivně se hledají i jiné možnosti – proč by třeba odvody z loterijních společností nemohly být též věnovány na veřejně prospěšný účel zvaný práce s dětmi a mládeží?
Ekonomická analýza je ke stažení na webu České rady dětí a mládeže (www.crdm.cz) v sekci Dokumenty > další dokumenty (www.crdm.cz/dokumenty); přímý odkaz na soubor PDF s analýzou je:
http://www.crdm.cz/download/dokumenty/Ekonomicka-analyza-CRDM-24-5-2011.pdf
související články:
Téměř miliarda korun ročně – to je hodnota práce dobrovolníků v dětských sdruženích ČRDM
http://www.adam.cz/clanek-2011060006-temer-miliarda-korun-rocne-to-je-hodnota-prace-dobrovolniku-v-detskych-sdruzenich-crdm.html
