Leopold Brašnář je ve vztahu s Bobík Prďůlek. Tom-Paco Pátradlo-Novotný okomentoval stav uživatele Tereza Žemle Žemlíková. Václav Levý napsal vzkaz na zeď uživatele Stanislav Struna. Jakub Vlach se přidal ke skupině časopis Eldorado.
Tisíce podobných zažitých frází na nás dennodenně chrlí momentálně nejmocnější pán, fenomén facebook. Nevím, jak vy, čtenáři, ale já se v té záplavě jmen, fotografií, statusů a vzkazů začínám pomalu ztrácet, a to nejsem na Starém městě! Virtuální městečko facebook se jednoznačně stalo městem královským, a těmto městům odnepaměti náleželo i mnoho výsad, práv a podobně. Nezačnu otázkou: „máš facebook?“, jako se mě ptá úplně každý, ale začnu trochu z jiného úhlu pohledu, proč máte kupříkladu vy svůj profil na tomto portále?
„Nevím, má ho každý, tak jsem si ho také založil,“ odpověděl poněkud stroze Pavel Pavlíček Vosík.
„Já si ho musel založit, mnoho mých přátel přestalo užívat ICQ a přešlo právě sem, trochu mě to mrzí,“ zareagoval Lojza Běloučký Bílek.
A proč ho máte vy, pane prezidente Paroubku? „Tak za prvé jdu s dobou, a za druhé je zde velmi laciný reklamní život…“
Sám jsem zapřemýšlel, proč mám svůj facebook, a dospěl jsem k závěru, že jsem to prostě chtěl vyzkoušet a profil už mi pochopitelně zůstal, jak jinak. Přemýšlel jsem nad výhodami této sociální sítě a nebudete mi to věřit, moc jsem jich dohromady nedal.
Za dobrou věc považuji například pozvánky na události jako jsou narozeniny, večírky, setkání apod. Samotné portfolio tzv. událostí je velmi dobře zpracované. Za další z kladů považuji fotogalerii, na jejíchž fotkách se mohou uživatelé označit, ale jak praví klasik, má to také své mouchy, proto také raději hned přejdu k oněm negativům.
Znám mnoho uživatelů, jejichž počet fotografií a materiálu na facebooku vysoce překračuje standard. Kdyby stejný počet materiálu, například videí, měl na svém profilu každý uživatel, technicky by se to jen těžko zvládalo, i v současnosti se vám jistě mnohokráte stalo, že se nahrání fotek nezdařilo, že je načítání pomalé, konverzace vypadává apod. Toto velké město je zkrátka už tak nabobtnané, že se dříve či později bude muset potýkat s velkými problémy. Samozřejmě také hrozí ztráta vašich osobních fotografií. Mínus je určitě i v oblasti práva, například ohledně autorských práv si nejsem jist, zda je všechno v pořádku. Podle platných právních předpisů nesmíte fotografii zveřejnit (tj. umožnit, aby si ji každý prohlédl) bez předchozího souhlasu osob, jež jsou na snímku zachyceny. Na západě bylo zaznamenáno již mnoho řekněme malicherných soudních sporů, které skončily tučnými pokutami, ovšem jaké může být právní povědomí třináctiletého chlapce či děvčete? Zvláště když si zcela jistě ani nepřečetli pravidla, pouze při registraci slepě zaklikli, že s nimi souhlasí.
Dalším nebezpečím by jistě byla možnost zneužití vašich citlivých osobních údajů. Spousta, převážně mladších uživatelů má povolené sdílení se všemi, tudíž i neznámými lidmi, a vůbec si neuvědomují možná rizika. Proto je lepší 90% všech položek o vás ve vašem profilu neuvádět. Přátelé vás znají a cizí lidi nepotřebují vědět, jaké máte mobilní číslo či kdy jste byli očkováni proti tetanu.
K negativům patří i všelijaké, já říkám doplňkové aplikace, které jsou dětinské, zbytečné a obtěžující… „Normálním“ uživatelům se zbytečně kupí upozornění!
Nyní bych se zaměřil na skupiny na facebooku. Není třeba vás seznamovat s tím, co skupiny jsou. Jistě si mnoho z vás kladlo otázku, k čemu tam ty skupiny vlastně jsou. Já odpověď znám. Zpočátku měly skupiny jistě ušlechtilý význam, a to sdružovat lidi se stejnými zájmy apod. Avšak postupem času vynalézaví Češi (a nejen ti) našli fintu, která zapříčinila, že dnes mají skupiny pouze jedinou funkci, a to nahromadit co nejvíce uživatelů, kteří se pak dají hravě využít k marketingu. Jakou funkci například může mít skupina „meju si ruce dvakrát denně“? Podle mě žádnou. Skupina, do které se nakupí nad 5 000 lidí, je z hlediska reklamy zajímavá. Za 300 korun zakladatel skupinu prodá firmám či podnikatelům, a ti už si pak sami rozešlou svou nabídku během pěti minut všem lidem ve skupině. Je to věru levná reklama. Pak je tu ovšem druhá varianta, a to taková, že tyto skupiny s nesmyslnými názvy mají za úkol posílit ego jejich zakladatele, jiné vysvětlení mě už bohužel nenapadá. A nebo je zde ještě třetí příčina: obrovská nuda.
Dnes i politici či biskupská konference „leze“ na facebook, přes den se tedy hádají v reálu, večer pak ve virtuálu, mohu-li to takto říci. Zní to trochu komicky.
Sami bychom si měli uklidit v našem virtuálním domečku. Obhospodařovat tři polnosti ve formě e-mailu, ICQ a facebooku není snadná práce pro naši psychiku. Proto také vítám novou verzi ICQ, která je s „facem“ částečně propojená.
Možná to ode mě vyzní jako troufalost, ale víte, jaké jsou podle mě příčiny toho, že je společnost v krizi? Myslím tím krizi morální. Převážně za to mohou média typu TV Nova a hlavně internet, kde se žádný občan nebojí prezidenta poslat tam a tam, přičemž do nebe to není, jak tušíte… Zamysleli jste se někdy nad tím, že v dnešní době na nás z téměř všech médií čiší jen černá kronika a optimistické zprávy jsou buď vynechány, nebo obráceny v žert? Je vůbec možné toto nějak vymýtit? Asi těžko…
A co takhle ekonomická krize? Nebyla tak trochu i předtím? Proč krachují firmy? Lidé se dnes málo věnují sportu, přírodě či jiným tradičním zálibám, koníčkem je jim internet, proto jsou menší tržby v turismu, což se podepisuje na HDP… Samozřejmě jsem to hodně nadnesl, rozhodně si nemyslím, že by ekonomickou recesi způsobil facebook, ale i kdyby na mém výroku bylo pouhé 1% pravdy, stojí za to se nad tím zamyslet, já se zamyslel a začal pracoval s dětmi. Již dnes mám mnoho programů a aktivit pro ně. Vymýšlím, jak nové generace alespoň na pár dnů odtrhnout od internetu, který pomalu začíná plnit funkci rodičů. Odtrhnu nejen je, ale i sebe.
Už jsem naťukl ten problém, že z oblíbeného kopání si míčem před barákem, chozením na čundry a věnováním se koníčkům s internetem nespjatých už nezbylo prakticky nic. Mládež se z ulic přesunula za své stoly, ale ne za účelem čtení knih nebo opakování do školy, nýbrž kvůli nesmyslnému a bezpředmětnému brouzdání internetem, reagování na hlouposti, které píšou jejich kamarádi, častého obnovování statusů jako „Nudím se“ nebo „Bolí mě zadek od sezení!“
Ano, i na tělo a zdraví lidí má facebook značný vliv. Před „dobou internetů“ děti sportovaly, věnovaly se různým zálibám spjatým s jakýmkoliv pohybem, ale s nástupem počítačů je dost možná jejich veškerým pohybem po příchodu ze školy jen psaní na klávesnici a pohybování s myší. A myslíte, že se to na fyzické připravenosti neprojeví…?
Profesionální stylisté či korektoři by mně jistě vytkli, že jsem již příliš odbočil od tématu… Život je zkrátka hledání s velkým H. Každý si musí najít svoji životní cestu a určit si, zda je lepší prosedět život u facebooku nebo… Dál musíte uvažovat sami.
Na závěr bych chtěl poznamenat, že mé názory a postoje vám nenutím, i když to někde možná tak vyznělo, žijeme ve svobodné zemi, proto máte právo si myslet o mém duševním zdraví co chcete.
Toto se líbí uživateli Jakub Vlach!!!
Vyšlo v 16. čísle časopisu Eldorado v květnu 2010.
Web: www.eldorado.wbs.cz
archiv starších čísel Eldorada: http://www.archivelda.ic.cz/cisla/
