V časných ranních hodinách dne 1. ledna 2012 se Rozhledna Svobody – Hýlačka stala obětí požáru.
Rozhledna byla v majetku Klubu českých turistů v Táboře. Členové KČT se okamžitě rozhodli rozhlednu obnovit.
Hned začátkem ledna nejenže s pomocí dalších uklidili ohořelé trosky, ale také jednali o možnosti uspořádat veřejnou sbírku. K pomoci při obnově vyzývají na svých stránkách také tomíci – tedy Ústředí Asociace turistickývh oddílů mládeže.
O záměrech táborského KČT do budoucna vypovídá i nápis na místě požárem zničené informační cedule poblíž uklizených kamenných základů rozhledny..
Dne 12. ledna 2012 byla oficiálně zahájena veřejná sbírka, kterou pořádá Klub českých turistů Tábor na podporu financování výstavby nové rozhledny Hýlačka. Přispěvatelé si mohou vybrat mezi převodem na k tomuto účelu zvlášť založený bankovní účet 249362410/0300 vedený u ČSOB Tábor a sbírkovými pokladničkami rozmístěnými po Táboře…
Rozhledna Svobody byla postavena v roce 1920 Klubem českých turistů Tábor ve tvaru husitské hlásky a slavnostně otevřena dne 4. července 1920. Byla vysoká pouhých 18 m, protože vrch Hýlačka (525 m n. m.) na Větrovech u Tábora byl původně holý. V nedávné době byla zčásti ukryta za vzrostlými stromy, ale stále poskytovala velice pěkný výhled na Tábor a za dobré viditelnosti i na panoráma vrchů od Čertovy hrbatiny, přes Bukovec, Chotoviny, Mladovožicko, Dubské vrchy až po Choustník.
Pata rozhledny je ve zcela stejné nadmořské výšce jako samotný vrcholek 73 metrů vysoké věže táborského kostela a Tábor byl tak z vyhlídkového ochozu doslova jako na dlani.
Projekt rozhledny vypracoval profesor pražské techniky architekt Theodor Petřík, a to ve tvaru husitské hlásky s šestibokou kamennou základnou a téměř kolmou střechou s trámovou konstrukcí, krytou šindelem. Ochoz rozhledny byl zasklen.
Po roce 1948 byla Hýlačka vyvlastněna a později užívána k různým účelům. Od roku 1990 je opět vlastníkem rozhledny KČT Tábor, který ji v roce 1991 po značných opravách znovu zpřístupnil turistické veřejnosti. U rozhledny se každoročně pořádala řada akcí pro děti.
Ministerstvo kultury posoudilo v roce 1995 rozhlednu jako objekt historicky významný a prohlásilo ji za kulturní památku. Na podzim 2004 KČT rozhlednu oblékl do nového kabátku – nové eternitové (přesněji řečeno cembritové) střechy. Po dlouholetém úsilí se také konečně podařilo vyjednat částečnou úpravu dřevin v okolí rozhledny, která v únoru 2006 a výrazně vylepšila výhled z rozhledny.
Místo, kde rozhledna stála, je snadno dosažitelné MHD Tábor č. 30 a 40, nebo ze železniční zastávky Horky. Pěšky pak z Tábora po zelené turistické značce přes Horky (4 km), od Lužnice po červené turistické značce Vlčím dolem (7 km) nebo ze Sezimova Ústí I (7 km).
Přes Hýlačku vedou také první dvě doporučené pěší trasy na Táborsku.
O založení rozhledny Hýlačka
Myšlenka vystavět na Větrovech rozhlednu se poprvé vyskytla již roku 1894, tedy ve druhém roce existence KČT Tábor. Klub však měl v té době mnoho jiných aktivit (značení prvních cest, příprava na budování stezky do Příběnic, úpravy Choustníku a Kozího hrádku ad.), kromě toho prostředky nového klubu podobný podnik ani vzdáleně neumožňovaly. Po vzniku samostatné republiky v roce 1918 se myšlenka postavit na vrchu Hýlačce nad Větrovy rozhlednu Svobody stala aktuální a nebyla již puštěna ze zřetele.
O samotném vzniku rozhledny nejlépe vypovídá citát z brožury vydané ke 30. výročí založení táborského odboru KČT: Plán rozhledny Svobody svěřen k vypracování profesoru techniky Dru. Theodoru Petříkovi, který jej velice pěkně rozřešil se zřetelem k rázu krajiny a historii okolí ve způsobě husitské hlásky.
Dr. Petřík také nakreslil projekt rozhledny, kterýžto nákres byl vydán odborem jako pohlednice. Ve výboru ustavena komise pro postavení rozhledny, jejímiž členy byli předseda Dr. Janke, dále Pokorný, Broukal, Thanabauer a Věcovský. Výbor hlavně svým energickým neúnavným předsedou staral se o úhradu nakladu, který rozpočten na 40.000 Kč (a činil vskutku 45.000 Kč).
Byli získáni příznivci, kteří darovali a zabezpečili stavební materiál i jeho dovoz. Přípravné práce všechny provedeny byly r. 1919, takže hned začátkem roku 1920 mohlo býti přikročeno k vypsání konkursu a zadání stavby. Obec Větrovy věnovala na rozhlednu pozemek 1050 m² a na cestu pozemek v šíři 6 m a svolila. k dobývání kamene na obecním pozemku. František Kareš z Tábora daroval veškerý potřebný cement a písek; cihly dali: Alžběta Polednová z Drahnětic, Jan Setunský a František Klier z Tábora; hřebíky a železo darovali: Alois Freund, Otto Živna a František Dvořák, vesměs z Tábora; latě, šindel, prkna a trámoví dali: Otomar Kvěch z Klokot, František Vodňanský z Dražiček, Rudolf Rappl ze Stálce, Jan Herzán a J. Veselý z Tábora, Otto Harrach ze Strkova, Jan Schwarzenberg z Chýnova a Dr. Nádherný z Chotovin. Nedostávající se část dříví darovala obec táborská. Veškerý dovoz obstaral obětavě Frant. Vodňanský.
Zdroj:
http://www.kct-tabor.cz/cesky/index.htm?l=/cesky/hylacka.htm
http://taborsky.denik.cz/zpravy_region/u-tabora-dnes-shorela-pamatna-rozhledna-hylacka.html
http://www.a-tom.cz/1/novinka/1810/0/pomozme-obnovit-rozhlednu.html
