Extremismus a xenofobie, Veřejný prostor a my, Praxe a stáže a Podpora dobrovolnictví – čtyři pracovní skupiny, čtyři tematické okruhy a čtyři stanoviska k nim.
Nejprve ještě „nanečisto“, v rámci závěrečné diskuse účastníků konference „Kecejme do toho“, a pak, při tzv. politickém panelu, s nimi už „naostro“ seznámit i pozvané hosty… Konference, konaná 17. května 2012 v pražském hotelu Krystal, byla počtem účastníků spíše komornější, zato ale s nabitým programem, kultivovanou věcnou debatou a s ne zcela zanedbatelným vyzněním.
Stalo se totiž vlastně poprvé, že se s ještě čerstvými výstupy z projektu Kecejme do toho (KDT) seznámili politici přímo na závěrečné konferenci KDT a na místě je také ze svého pohledu komentovali – některé body souhlasně, jiné polemicky. Přislíbili zároveň, že s nimi seznámí své stranické kolegy a kolegyně. Organizátoři zvali na politický panel přímo vedení všech vládních politických formací a největší opoziční strany – ODS, TOP 09, ČSSD, liberálně-demokratické platformy Karolíny Peake. Kromě ODS vyslaly všechny strany své zástupce. 
Za jeden konferenční stůl s nimi zasedl i vysoký úředník ministerstva školství, který se akcí KDT již dříve zúčastnil. Přizvaní byli také poslanci podvýboru pro sport a mládež z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kde již byly dřívější výstupy projektu také prezentovány. Z podvýboru ale bohužel nikdo z poslanců nedorazil.
Jak mladí lidé vnímají vybrané problematické oblasti a kde by hledali recepty na jejich nápravu, to postupně vyplynulo z nejrůznějších akcí pořádaných KDT během letošního školního roku – zejména z workshopů a diskuzí spojených i s konzultacemi s odborníky.
„Jsme tu od toho, abychom se starali o aktivity, které pro nás chtějí naši členové (cca 100 dětských a mládežnických sdružení, které mají dohromady zhruba 200.000 členů), a snažíme se také o určitý přesah; snažíme se vytvářet prostředí, v němž se mohou tyto aktivity odehrávat, rozvíjet, a měly nějakou budoucnost,“ zahájil konferenci jejím uvedením do širších souvislostí Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže (ČRDM), jejímž projektem KDT je. „Naším důležitým tématem je i zapojování mladých lidí (do celospolečenského dění) tak, aby se jejich názory promítaly do toho, co děláme za prvé my a za druhé ti, kteří nám podmínky k činnosti vytvářejí – což jsou v našem případě orgány státní správy, samosprávy, EU a podobně. Tento projekt nám slouží právě k tomu, abychom se dozvěděli, co mladou generaci pálí,“ shrnul Aleš Sedláček.
Podle výstupů z konference identifikovali mladí lidé jako problémy spojené s extremismem a xenofobií například nedostatek informací o životě a kulturách menšin žijících v ČR, odsuzování přistěhovalců ze strany většinové společnosti, vzájemnou šikanu příslušníků minorit a majority, nepřizpůsobivost menšin ke zdejší kultuře, obzvláště v oblastech společenského soužití, přístupu k dodržování zákonů a mezilidských vztahů. 
Vnímají neupřímnost médií a časté dezinformace; dále to, že z vnějšího pohledu existuje „pozitivní diskriminace“ příslušníků menšin, ale také předsudky – někdy oboustranné – i nejasnou vizi státu, jak tyto problémy řešit.
Řešeními, která nabízejí, se jako červená nit vine – a v tom s nimi politici souhlasili – role vzdělání. Upozorňují rovněž na význam cestování jako pramene poznání cizích kultur a odbourávání různých předsudků. Stát by měl podle nich důsledněji uplatňovat již existující zákony, lépe a přesněji nastavit podmínky pro přistěhovalectví – a státním činitelům by mladí přiřkli větší odpovědnost za řešení problémů spjatých s rasismem a xenofobií.
Co na to politici?
Místopředseda Poslanecké sněmovny PČR Lubomír Zaorálek (ČSSD) zdůraznil, že zdroj napětí a konfliktů vidí v rovině sociální. „Já to vidím v konkrétních věcech jako sociální problém, a ne problém kulturní, dokonce ani ne rasový,“ míní. Jak předeslal, své přesvědčení opírá o poznatky získané z Ostravska, odkud pochází a kde jsou problémy s nezaměstnaností, potažmo s některými příslušníky romské menšiny, docela velké. „Celý problém vidím v tom, že zvlášť, když tu máme krizi, tak se zvýší nezaměstnanost. Oni jsou první nezaměstnaní – a ve chvíli, kdy nemají příjem, tak jsou tlačeni do té asociálnosti. A já vám to řeknu úplně natvrdo: Kdybych já byl v jejich situaci, neměl peníze a rodinu, tak uvažuji: Jak já bych tedy dodržoval ty normy, kdybych měl pocit, že jsem dohnaný do pasti…?“
Ondřej Kolář, tajemník předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, má zato, že předsudky vůči Romům jsou do značné míry dány historicky a bohužel přetrvávají. Média by podle něj měla určitě začít informovat také o problémech, které dělají Češi – anebo i jiné menšiny než jenom Romové. „Myslím si, že těch menšin tady na našem území žije hodně, a ne všechny jsou svaté… A jakmile začne takováto osvěta, tak potom se přístup k Romům zlepší a oni sami se začnou chovat trochu jinak. Myslím si, že oni se cítí hodně diskriminovaní nejenom ze strany většinové společnosti, ale právě i jejími nástroji, jako jsou třeba média. Z toho pramení jejich frustrace a potřeba ji nějak ventilovat. Je to začarovaný kruh,“ říká Ondřej Kolář.
Problémů v tematické oblasti Veřejný prostor a my identifikovali mladí lidé přibližně dvacet. Soustředili se nicméně na dva z nich: bezpečnost na ulicích a čistotu veřejného prostranství. Policie v mnoha místech podle účastníků konference zdaleka nefunguje tak, jak by měla. „Spousta mladých lidí se bojí navečer nebo v noci chodit po městě, právě z důvodů vlastní bezpečnosti,“ objasnil stanovisko mladých průvodce konferencí Jiří Let. Možná náprava? „Diskutovali jsme o tom, jak by se dala přeorganizovat činnost policie, a zároveň jak by se dalo této neblahé situaci vůbec předejít – výchovou a vzděláváním. Zabývali jsme se i otázkou trestání pouliční kriminality,“ zobecnil moderátor. Mimochodem, tresty připadají mladým relativně mírné, zvláště v případech recidivy. Zároveň ale navrhují sahat mnohem častěji po alternativních trestech typu veřejných prací, než je tomu nyní. 
„Velmi varuji před jednou věcí, a to je volání po více policistech. Je to takový evergreen, všichni říkají: víc policistů. Na každý roh policajta. A ještě kameru nad něj. A kameru před můj dům. A kameru na zastávku. Pak bude dobře, pak bude bezpečno, pak se mi nic nestane a ten vševědoucí kontrolující stát se o mě postará. Tak to je veliká iluze, nic takového se nestane. Úplná bezpečnost nebude nikdy, a je to tak dobře, protože, jak pravil klasik, kdo chce vyměnit svobodu za bezpečí, nezaslouží si ani jedno – a ztratí obojí,“ podotkl ve svém vystoupení poslanec Viktor Paggio, zastupující platformu Karolíny Peake.
S výstupy z celodenní konference KDT se můžete seznámit na projektovém webu www.kecejmedotoho.cz. „Po konferenci budeme mít snahu prezentovat daná témata i médiím a dále při nejrůznějších příležitostech jak úředníkům, tak i politikům. Snažíme se domlouvat schůzky s lidmi, kteří s tím mohou něco udělat,“ nastínil další předpokládaný postup koordinátor projektu KDT Jan Husák.
