Letos o prázdninách, v pátek 13. 7. tomu bylo právě 100 let, kdy se skupina patnácti kluků vypravila na svůj první skautský tábor. Byl to první dětský tábor u nás vůbec.
Na svou 140 kilometrů dlouhou cestu, která první táborníky dovedla na Vysočinu na Orlovskou myslivnu, vyrazili pěšky, jen s dvoukolákem, na kterém si vezli veškeré vybavení, které na čtyřtýdenní letní táboření potřebovali. Letos se tři skauti rozhodli prošlapat tuto cestu znovu. Reportáž o tom natočila i Česká televize.
Tábory se za stovku let pochopitelně proměnily, stejně jako celá společnost. Dnešní tábory bývají většinou kratší – často jen dva nebo tři týdny. Program prvního tábora tvořil především sport a fyzické cvičení. Aby taky ne – Antonín Svojsík byl povoláním tělocvikář a ve volném čase sokol.
Překvapivě mnoho věcí ale zůstává stejných i dnes. Tábor je pro děti od začátku jedno velké dobrodružství. Objevují bydlení ve stanu, hry, sportování, koupání, pobyt v přírodě. Děti si často samy vaří, jezdí na koni, chodí na výlety do okolí. Mohou se vžívat do rolí samurajů, rytířů nebo indiánů… Starší a zkušenější pomáhají nováčkům zvyknout si na táborový život. Právě na skautských táborech při společných zážitcích vznikají pevná přátelství na celý život.
Skautský tábor nemá placený personál. A přesto – je potřeba uvařit, postavit stany, připravit dřevo do kuchyně i na večerní oheň. Vzít kárku a dojet ke studánce pro vodu. Ráno dojít na nákup pro pečivo,po jídle umýt nádobí. Co se tím mladí lidé naučí? Že je potřeba se přičinit. Že je potřeba něco dělat a nečekat, až to někdo udělá za mě. Je to na nás.
Zdroj: skaut.cz
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/212411000100713/obsah/210769-letni-tabory/