Přestože jsou letní tábory podle dětských psychologů jedním z nejvhodnějších způsobů trávení prázdnin, může se stát, že právě váš potomek nenese pobyt v takovém zařízení nejlépe, zejména, pokud je na táboře poprvé v životě. Prázdniny jsou v plném proudu a i vy možná patříte k rodičům, jejichž dítě si je užívá na letním dětském táboře. Poradíme vám, jak se s takovou situací vypořádat a co udělat proto, aby se vaše dítě cítilo lépe.
KDY JE UŽ MOJE DÍTĚ DOSTATEČNĚ STARÉ NA LETNÍ TÁBOR?
Přesto, že většina táborů přijímá děti již od 6 let, neexistuje bohužel na tuto otázku univerzální odpověď a musíte ji proto hledat sami přímo u vašeho dítěte. Berte v potaz jeho individuální vyspělost, samostatnost a jeho chování v kolektivu, například ve škole mezi spolužáky. Obecně lze ale říct, že pokud dítě na tábor jet chce, zvládá základní hygienické návyky, umí se samo obléci a nemá větší problémy se začleněním do kolektivu, mělo by táborový pobyt zvládnout již v 6 letech. Plusem jistě je, když už dítě bez problémů absolvovalo například víkend bez vás u prarodičů nebo školku či školu v přírodě. Pro rodiče, kteří si ale stále nejsou jistí, jsou vhodným řešením tábory pro rodiče s dětmi, které pořádá například Občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC. Na takovém táboře může rodič po celou dobu sledovat, jak jeho potomek táborový režim zvládá a jak se zapojuje do neznámého kolektivu a podle toho se příští rok rozhodnout, zda už je čas poslat jej na tábor samotného nebo raději ještě rok počkat. Ať už se rozhodnete vypravit dítě na jeho první tábor v kterémkoliv věku, v každém případě je dobře, když pojede se sourozencem nebo kamarádem.
INFORMUJTE SVÉ DĚTI!
Vypravujete-li vaše dítě na tábor úplně poprvé, může to být do jisté míry stresující zkušenost nejen pro vás, ale především pro něj samotné. Ne každé dítě vnímá takovou událost jako dobrodružství a může mít určité obavy z neznámého. Přece jen jede do cizího prostředí, kde bude obklopeno novými tvářemi a bude se muset přizpůsobit jinému režimu, než na který je zvyklé doma. Proto s potomkem o táboře v dostatečném předstihu mluvte. Zjistěte si co nejvíce informací o středisku a programu, popište mu, kde bude spát, v jakém bude oddíle nebo jaká dobrodružství bude zažívat. Proč si třeba z legrace nanečisto nevyzkoušet táborovou ranní rozcvičku nebo večerku? Tímto způsobem vytvoříte v hlavičce malého táborníka z neznámého místa místo přátelské, plné výzev a nových zážitků a jeho aklimatizace na táboře pak bude o něco snazší a o pár slziček chudší.
MAMINKO, JÁ CHCI DOMŮ!
Pravdou je, že všem dětem, a zejména těm menším, které jsou na táboře poprvé, se někdy zasteskne. Hlavně na začátku pobytu, kdy je prostředí pro dítě nové a snaží se v něm zorientovat. Jakmile čas postoupí, dítko si najde kamarády mezi ostatními účastníky i mezi vedoucími a uvykne na režim, chmurné nálady obvykle slábnou nebo úplně ustoupí. Kromě prvních dnů jsou další kritickou dobou zejména večery, protože celodenní táborový program skončil, areál utichl a najednou je čas na myšlenky na domov. Je to normální jev a pro Vaše dítě cenná životní zkušenost, proto není potřeba se tím jakkoliv znepokojovat. Ráno totiž děti opět vplují do nabitého programu a na stesky zapomenou. „Rozhodně není vhodné s dítětem, kterému se stýská, jeho chmury příliš dlouze rozebírat, většinou ho to jen víc rozpláče.“, říká Petra Valterová, oddílová vedoucí sdružení DĚTI BEZ HRANIC. „Naopak naší taktikou na stýskání je zaměstnat dětskou mysl něčím jiným, zajímavou hrou nebo důležitým úkolem. Dát dítěti pocit, že je na táboře nepostradatelné, ostatní děti ho potřebují a rodiče by na něj byli hrdí.“
Co můžete pro Vaše dítě během tábora udělat Vy sami, je korespondence, a to v dostatečné míře, ideálně obden. Každé dítě má neskutečnou radost, když dostane z domova dopis nebo alespoň pohled. Pro menší děti doporučujeme poslat pár pohledů ještě před táborem, aby na něj čekaly už na začátku pobytu, což je právě nejtěžší období. Dopisy by měly být veskrze povzbudivé a pozitivní. Popisujte, co děláte, pochvalte svou ratolest, jak pobyt skvěle zvládá. Můžete dokonce zmínit i překvapení, aby se dítě mělo nač těšit. Napište, jak se na něj těšíte, avšak vyvarujte se smutných zpráv a vět o tom, že se vám stýská, to děti zbytečně rozesmutní.
Bohužel se ale stává, že nepomůže ani čas ani ošálení mysli jinou aktivitou a dítě zůstává i po několika dnech na táboře plačtivé, apatické a místo toho, aby si program užívalo, jen počítá dny do odjezdu. Pokud si vedoucí takového projevu všimne a všechny snahy o změnu k lepšímu zůstanou bez odezvy, pak je lepší dál malého táborníka netrápit, po dohodě s vedením ho vzít domů a zkusit to třeba znovu za rok. Nikdy dítěti předčasný návrat z tábora nevyčítejte a nepředhazujte mu to jako jeho selhání. Buďte naopak vlídní a mluvte s ním o jeho pozitivních zážitcích z tábora. Třeba vaše ratolest jen letos nebyla dostatečně zralá na tábor, ale za rok už to zvládne s přehledem.
NÁVŠTĚVA RODIČŮ NA TÁBOŘE NENÍ ŘEŠENÍM!
Ačkoliv si mnozí rodiče myslí, že stesky svého dítěte po domově vyřeší tím, že se za ním na táboře cestou na chatu nebo na služební cestu zastaví, odborníci tento názor nesdílejí. Dítě, kterému se na táboře příliš stýská, se naopak návštěvou rodičů ještě více rozlítostní. A pokud už udělalo za těch několik dní na táboře nějaký pokrok a zvyklo si na odloučení od domova, po odjezdu rodičů se může ocitnout opět o několik kroků zpátky a vedoucí s ním pak musejí začít pracovat zase od začátku.
Některé tábory organizují takzvané návštěvní dny, což bývá zpravidla jeden konkrétně určený den, kdy mohou rodiče své děti na táboře navštívit. „My návštěvní dny na našich táborech nepodporujeme,“ říká Mgr. Martin Půlpán, hlavní vedoucí tábora Záchranná mise 1, které pořádá sdružení DĚTI BEZ HRANIC. „A to hned z několika důvodů. Za prvé se ani při nejlepší vůli nikdy nepodaří dosáhnout toho, aby návštěva z domova přijela za všemi dětmi z našich početných táborů, což zejména u citlivějších jedinců vyvolává zbytečné stesky a pocity sebelítosti. Za druhé i děti, kterým návštěva přijede, mohou podlehnout vlivu rodičů a po jejich odjezdu se jim začne znovu stýskat. A třetím nezanedbatelným důvodem je hygiena. Každé dítě a vedoucí na táborech DĚTI BEZ HRANIC musí mít povinně potvrzení od lékaře o bezinfekčnosti a při příjezdu do tábora prochází zdravotním filtrem, pro včasné odhalení případných začínajících onemocnění. Na rodiče během návštěvního dne však nic takového aplikovat nelze a návštěva člověka, který v minulých dnech přišel do kontaktu s infekční chorobou, byť sám nemocný není, může být pro tábor nebezpečná.“, vysvětluje Půlpán a dodává: „Samozřejmě, že občas se stane, že rodiče za svým dítětem přijedou. V takovém případě ale z výše zmíněných důvodů požadujeme, aby se setkání uskutečnilo za hranicemi tábora mimo dosah ostatních účastníků. Rodiče to naštěstí chápou a tento náš požadavek respektují.“
MOBILY RADĚJI NECHTE DOMA!
K dnešní přetechnizované době již prakticky neodmyslitelně patří mobilní telefony. Pořadatelé táborů tak jen nostalgicky vzpomínají na dobu před 15 a více lety, kdy jediným komunikačním kanálem mezi dětmi a rodiči byla pošta a děti věnovaly čas o poledním klidu svěřováním táborových zážitků dopisnímu papíru. „Ačkoliv mobilní telefony mají člověku usnadňovat život, nám táborníkům ho naopak do značné míry komplikují.“, říká k tématu Mgr. Josef Valter, předseda sdružení DĚTI BEZ HRANIC. „V posledních letech mají prakticky skoro všechny děti nad 10 let s sebou na táboře mobily a často se stává, že pod náhlým dojmem nějaké nepříjemné události píší rodičům srdceryvné smsky o tom, jak dostaly míčem do zad, nechutnala jim večeře a podobně. Rodiče si pak vyčítají, že své ubohé dítě na tábor poslali nebo rovnou volají hlavnímu vedoucímu, aby věc řešil. Prošetření takového případu obvykle zabere nějaký čas a mezitím už dítě zase vesele hraje fotbal nebo lítá po lese a na příkoří už si ani nevzpomene. Pokud jste pro své dítě vybrali dobrý tábor, takovéto drobné příhody k němu občas prostě patří a jsou pro vaše děti cennou zkušeností, která může být vaším zásahem narušena.
Místo mobilu proto raději dovolte malému táborníkovi, aby si s sebou vzal milou drobnost, která mu bude připomínat domov. Například hračku, se kterou usíná, nebo oblíbenou knížku. Udělá to rozhodně větší službu a vaše dítě tak dostane možnost vyrovnávat se s drobnými překážkami samo bez vašeho zásahu.
Další užitečné rady a nápady jak dítěti usnadnit jeho (nejen) první tábor, najdete například na www.detibezhranic.cz nebo na webu www.letnidetsketabory.cz , který se specializuje právě na letní tábory pro děti.
