Jaké byly letošní letní prázdniny? Vydařené – hravé, napínavé, vtipné, romantické, rozpustilé i vážné…
Soudě alespoň podle četných příspěvků, které k tématu Prázdninové letopisy na redakční e-mailovou adresu dorazily. Převažuje v nich – jak jinak – táborová tematika a sdružení, která o své prázdninové činnosti dala touto formou vědět, přitom tvoří docela pestrou skupinu.
„Vůbec nezáleží na tom, jestli jsme skauti, pionýři či „jenom“ na příměstském táboře, jestli spíme v tee-pee a nebo ve zděných chatkách,“ píše ve svém úvodníku předseda občanského sdružení Život trochu jinak Martin Sukaný. Vždyť o co krásnější pocity můžeme prožít než dobrodružství a svobodu, vědomí, že jsme součástí něčeho velkého, že někam patříme a že máme ty nejlepší kamarády, jaké si jen kluk anebo holka může přát.“
V reportáži Magdaleny Klímové (signály.cz) ze srpnového Celostátního setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou se můžeme v deníkovém záznamu z 15. 8. dočíst třeba tohle: „Městem zní hudba a zpěv. Tklivé tóny houslí střídají jásavé mladé hlasy. Od folku přes rock až po klasiku, nechybí ani muzikály a tanec.“ Následuje zápis z 16. 8.: „Poutníky zkrápí slzy deště. To však nic nemění na působivém svědectví rodičů Badanových a vozíčkářky Marušky. Až se tají dech nad sílou jejich svědectví. LÁSKA je víc než smrt.“
S Tomášem „Bačkorou“ Kocifajem z ČTU strávíme den na Jihočeské tábornické škole; díky junáckému archivu se vypravíme rovných sto let proti proudu času a podíváme se do vůbec prvního dětského tábora u nás a Tomáš Baďura ze studentské organizace AIESEC nás pozve do Zlína, kam dorazili zahraniční studenti z osmi zemí světa, aby se společně zúčastnili zajímavého programu vytvořeného pro děti v příměstských táborech, domovy důchodců a pro další neziskové organizace.
Za tomíky se mrkneme na tábory inspirované říší hmyzu, holubinkami i starosvětským gymnasijním študýrováním; s brontosaury zabrousíme na jejich akce „památkové“ i přírodní“, a to včetně cizokrajného dobrovolnického projektu La Ngonpo v Malém Tibetu na severu Indie; Duha Zámeček se s námi zase podělí o zážitky z tábora připraveného pro děti z ukrajinského sirotčince a českých dětských domovů. Citlivě napsaný text Ivany Vejvodové z Pionýrské skupiny Za Vodou Josefov, nazvaný „Myslíte si, že se vás to netýká?“ pak na táborovém půdorysu připomene téma, při němž mnohým nejspíš zatrne: totiž osud doma týraných, zneužívaných či zanedbávaných dětí.
Občanské sdružení RADAMLK (Rada dětí a mládeže Libereckého kraje) bylo založeno v listopadu 2000 za účelem podpory rozvoje volnočasového sektoru dětí a mládeže působící v Libereckém kraji. V současné době má RADAMLK šest kolektivních členů (sdružení); kooperuje však s desítkami dalších. „V druhé polovině roku 2012 budou probíhat jednání, jejichž cílem je rozšíření stávající členské základny právě o ty organizace, se kterými spolupracujeme neformálně. Připravujeme se zároveň na model, ve kterém chceme dát prostor i individuálním členům – především mladým lidem, jednotlivcům, dobrovolníkům, kteří si pod námi zkoušejí realizovat své individuální projekty či se účastní našich projektů jako dobrovolníci,“ uvedl předseda liberecké krajské rady David Erlebach. Archa přináší medailonek RADAMLKu v rubrice Představujeme.
Známá filmová postava dobrodruha Indiána Jonese si, jak se zdá, odskočila zapátrat po Svatém grálu na Vysočinu, spolu s dětmi z Duhy Jasmín. Byla při tom i Jana Šoupalová, která o tom podává svědectví. Petr Suchomel zase tábořil se zlínskými salesiány – a jaké to tam bylo, můžeme se dočíst v jeho příspěvku Indiáni a rytíři v údolí řeky Rokytné. Dvě desítky skautů ze sedmi zemí střední a východní Evropy se podle Ivety Zieglové z Okresní rady Junáka Brno-město rozhodly hodit za hlavu pohodlí domova a vydaly se v červenci do lesů u Ochozi u Brna. Na samotě v údolí Říčky tam stojí Kaprálův mlýn: rozlehlá prvorepubliková budova a skautská základna v jednom se během rekonstrukce proměnila v moderní středisko ekologické výchovy.
Do zahraničí tak trochu nakoukneme i v rozhovoru, který vedla Michaela Merglová z AIESEC Plzeň s Katkou Bartošovou, jež vyrazila na šestitýdenní stáž do Bulharska. „Asi největší setkání s místní kulturou pro mne bylo bydlení v bulharské rodině první týden stáže. Bydlela jsem s jednou slečnou zhruba mého věku a jejími rodiči. Ona uměla anglicky, rodiče rusky a domlouvali jsme se takovou směsicí angličtiny, češtiny a bulharštiny. Některá slova jsou v bulharštině stejná jako u nás, třeba číslice nebo slovo „pláž“, takže to nebylo tak těžké, jak to z počátku vypadalo. A nejzajímavější bylo právě zažít to, jak se v Bulharsku žije, což člověk nemůže nikdy zkusit, když přijede na dovolenou,“ nechala se slyšet zpovídaná stážistka.
Archu č. 4 si můžete ve formátu pdf prohlédnout na:
http://www.crdm.cz/download/archa/2012/archa-2012-4.pdf
Témata Archy v roce 2012
Číslo 1: Spolupráce bez hranic
Číslo 2: Ruka podaná potřebným
Číslo 3: Bambiriáda 2012 – Nadšení i zkušenost
Číslo 4: Prázdninové letopisy (do distribuce 27. 9.)
Číslo 5: Máme se o koho opřít? (uzávěrka 27. 9., do distribuce 2. 11.)
Číslo 6: Naše historie není kdovíjak dlouhá, ale… (uzávěrka 9. 11., do distribuce 14. 12.)
Časopis Archa je tištěným zpravodajem o výchově a využití volného času dětí a mládeže. E-upozornění na nové číslo v elektronické verzi, uveřejňované na serveru Adam, si lze jednoduše zařídit na www.adam.cz/readers.php?akce=new
