Připustíme-li, že o rozmanitou činnost dobrovolníků se lze opírat docela jistě, pak zmíněný text je jednou z „evropských“ odpovědí na otázku pokládanou ústředním tématem.
Politický program pro dobrovolnictví v Evropě neboli zkratkou anglického názvu P.A.V.E. nese podtitul Cesta k zajištění trvalého odkazu Evropského roku dobrovolnictví 2011. Originál dokumentu je o poznání rozsáhlejší – a i když se Pavel Trantina, autor překladu, o jeho zúspornění a zpřístupnění vám, našim čtenářům, snažil, jak to šlo, P.A.V. E. je trochu těžším čtením. Ale zaslouží si pozornost.
„Současná hospodářská a sociální situace nesnížila ochotu evropských občanů uplatňovat a prokazovat evropské hodnoty prostřednictvím dobrovolnictví. Podstata dobrovolnictví tkví hlouběji než finanční škrty a hospodářské potíže a vytváří sociální kapitál, který, ač obtížně měřitelný, je přirozeným a nezbytným aspektem života. Časy útrap poskytují občanům zvýšené příležitosti k prokázání jejich nesobecké solidarity k druhým. Rozšířené přání být aktivním občanem společnosti spíše než pasivním konzumentem se jasně ukazuje v rozmanitosti osob, které dávají dobrovolně k dispozici svůj čas a zkušenosti tam a tehdy, kdy jsou zapotřebí,“ stojí psáno v jedné ze vstupních pasáží P.A.V.E.
Materiál vydala Česká rada dětí a mládeže jako přílohu Archy č. 5/2012, 16 stran formátu A5.
Máme se o koho opřít? ptá se Archa č. 5/2012. A nabízí odpovědi.