Dopis České rady dětí a mládeže na podporu nového Občanského zákoníku a k tématu rejstříku spolků, odeslaný předsedům poslaneckých klubů a ministrům vlády ČR 19. února 2013:
Vážený pane ministře,
Legislativní rada vlády na svém zasedání, dne 14. 2. 2013 projednávala návrh Rejstříkového zákona. Je v něm upraven obchodní rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík obecně prospěšných společností a rejstřík společenství vlastníků jednotek. Z nepochopitelných důvodů však chybí rejstřík spolků. I když Ministerstvo spravedlnosti (MSp) začalo s přípravou regulace rejstříku spolků v zákoně o veřejných rejstřících, nakonec po intervenci Ministerstva vnitra (MV) bylo vydáno usnesení vlády, že řízení o zápisu spolků do rejstříků bude v působnosti MV. Aniž by pro takové řešení existovaly věcné důvody a navzdory odbornému názoru zpracovatelů Nového občanského zákoníku (NOZ), MSp i neziskových organizací, zůstává rejstříková agenda ponechána nadále na Ministerstvu vnitra.
Nabízí se hned několik důvodů, proč není vhodné svěřit tuto agendu Ministerstvu vnitra:
• MV nebylo schopné a ochotné zavést veřejný rejstřík spolků za posledních 20 let. Katastrofálním důsledkem je nulová ochrana práv třetích osob, což vede ke ztrátě důvěry veřejnosti. Obáváme se, že MV zákon nepřipraví a pak bude uplatněn § 3048 NOZ, že se bude nadále postupovat podle nesmyslné a netransparentní úpravy zákona č. 83/1990 Sb., což je v rozporu s NOZ a jeho principy práv třetích osob, že musí být každá právnická osoba zapsána ve veřejném rejstříku.
• MV opakovaně nerespektuje názory NSS (např. rozhodnutí NSS 1 Ans 8/2005-165, 1 Ans 3/2007, 1A 13/2002-46 dokládají přístup MV).
• MV si s novou právní úpravou snaží opět přisvojovat pravomoci, které mu zákon neukládá (MV vždy projevovalo a projevuje tendence pasovat se do role schvalovacího (koncesního) a nikoliv registračního orgánu, což je v rozporu s mezinárodně uznávanými standardy (mj. Doporučením Rady Evropy – Recommendation CM/rec(2007)14 of the Committee of Ministers to Member State on the legal status of non-governmental organisations in Europe)
• MV svými opakovanými svévolnými postupy podrývá základní strukturu právního státu, což je kritizováno na nejrůznějších úrovních (soudy, ombudsman, odborná literatura atd.)
Důvodová zpráva k rejstříkovému zákonu tuto situaci popisuje takto: „Jiná situace je však u spolků. Ty nový občanský zákoník považuje za základní právnické osoby korporátního typu. Zde není pro odlišnou regulaci příliš velkého důvodu. Na druhou stranu je v České republice již zaběhnutý stav, kdy registraci spolků provádí Ministerstvo vnitra.“
Vyjmutí rejstříku spolků z obecné úpravy rejstříkového práva pokládáme, shodně s důvodovou zprávou citovanou výše, za nesystematické a legislativně technicky nevhodné. Zatímco rejstříkový zákon je zamýšlen jako lex specialis k novému občanskému zákoníku, zákon o rejstříku spolků se má stát lex specialis k rejstříkovému zákonu. Interakce těchto tří „legislativních vrstev“ bude nutně vyvolávat interpretační potíže. Přitom k ní není věcný důvod, jak je zřejmé už z toho, že autoři důvodové zprávy žádný nenalezli. Spolky jsou základním, nejjednodušším typem korporace, jejich regulace nevyvolává žádné specifické problémy oproti obchodním korporacím, které by bylo nutno řešit zvláštním zákonem.
Dosud byly veřejné rejstříky vesměs upraveny spolu s hmotněprávními ustanoveními týkajícími se do nich zapisovaných právnických osob. Jelikož nově mají být rejstříky odděleny od hmotněprávní úpravy, bylo by v rámci zpřehlednění právního řádu logické, aby byly upraveny všechny v jednom zákoně.
Argument, že rejstřík spolků nelze začlenit do rejstříkového zákona, protože zaběhnutý stav je takový, že registraci spolků provádí Ministerstvo vnitra, není příliš přesvědčivý v kontextu rekodifikace celého soukromého práva, jež narušila celou řadu „zaběhnutých stavů“. Vedle toho je třeba poznamenat, že principy, na nichž je založen rejstřík občanských sdružení, se budou v každém případě spolu s rekodifikací soukromého práva měnit – panuje široký konsenzus, že rejstřík spolků bude na rozdíl od evidence občanských sdružení postaven na zásadách formální a materiální publicity.
Také Rada vlády pro nestátní neziskové organizace (RVNNO) na svém zasedání konaném 21. ledna 2013 vyjádřila ve svém usnesení nesouhlas s tím, aby bylo vedení rejstříku spolku vyňato z pravomoci soudů do tohoto rejstříku zapisovat a pořizovat změny a výmazy. RVNNO je přesvědčena, že navrhované řešení nepřispěje k zásadnějšímu řešení situace cca 120.000 současných občanských sdružení a jejich organizačních jednotek, které budou po 1. 1. 2014 zapisované spolky a pobočné spolky. Proto požádala ministra vnitra a ministra spravedlnosti o revokaci usnesení vlády ze dne 6. září 2012 č. 645. Současně požádala ministra spravedlnosti o dopracování rejstříkového zákona a zahrnutí veřejného rejstříku spolků a pobočných spolků pod jeho režim.
V této souvislosti chceme též zdůraznit důležitost zachování účinnosti Nového občanského zákoníku k 1. 1. 2014.
Rekodifikace byla schválena vládou a předkládána do Parlamentu s návrhem účinnosti od 1. 1. 2013; v závěru legislativního procesu již došlo k odkladu účinnosti na 1. 1. 2014 právě s argumentem dostatečné legisvakanční lhůty pro přípravu (ta dosahuje téměř dvou let). Odklad o další rok nevyřeší problémy, jimiž se odůvodňuje, nezvýší připravenost, ale naopak naruší očekávání a právní jistotu veřejnosti. Odklad účinnosti za funkční období této vlády způsobí zastavení příprav, nedůvěru ohledně dalšího vývoje a všeobecné vyčkávání na volby a ustavení nové vlády a její kroky.
Odložení účinnosti NOZ přináší i nutnost připravit doprovodnou legislativu podle stavu právního řádu k 1. 1. 2015, nutnost urychlené implementace některých evropských směrnic jiným způsobem, zejm. směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů do stávajícího občanského zákoníku, nutnost předělávat vzory smluvní dokumentace podle stavu právního řádu k 1. 1. 2015, nutnost dalších školení, neboť odborná veřejnost kodex zapomene, nebude-li jej aplikovat, atd.
Z argumentů, které hovoří pro zachování účinnosti NOZ k 1. 1. 2014, uveďme např.:
• rekodifikace soukromého práva je splněnou justiční a legislativní prioritou této vlády v programovém prohlášení,
• rekodifikace je od 22. 3. 2012 platným právem, veřejnost s ní počítá a připravuje se na ni,
• ve všech právních oblastech a profesích probíhají již od minulého roku školení, rekodifikace je dominantním tématem v odborném tisku, vyučuje se na právnických fakultách, využívá se již dnes pro výklad práva, připravují se komentáře,
• většina významnějších subjektů neziskového sektoru, a to nejen dosavadní občanská sdružení, již investovala značné úsilí do úpravy svých stanov a vnitřního uspořádání tak, aby odpovídaly požadavkům podle NOZ; zejména v případě velkých spolků tyto kroky představují značné, již vynaložené, finanční a další prostředky; řada neziskových organizací chce využívat možnosti, které NOZ přináší (seznam členů, zapsaný rozsah ručení za pobočné spolky, status veřejné prospěšnosti, aj.) a již se přizpůsobila NOZ, pokud jde o implementaci těchto možností,
• NOZ založil legitimní očekávání veřejnosti přechodnými ustanoveními, která umožňují jeho využívání na všechny smlouvy a dědické i osobnostní instituty již od platnosti zákona,
• na rekodifikaci reaguje množství další legislativy v různých fázích legislativního procesu, která je připravována podle stavu právního řádu k 1. 1. 2014,
• MSp realizuje již od r. 2012 evropský vzdělávací projekt k rekodifikaci za téměř 20 mil. Kč naplánovaný k účinnosti 1. 1. 2014,
• vláda dosud vyjadřovala kategorický nesouhlas s odkladem účinnosti rekodifikace a udržovala toto přesvědčení i ve veřejnosti,
• opoziční návrh na odklad rekodifikace byl zamítnut v Poslanecké sněmovně v prvním čtení na lednové schůzi,
• s termínem 1. 1. 2014 počítá schválený plán legislativních prací vlády na doprovodné legislativě všech resortů;
• jakýkoli odklad za rok 2014 je krokem do právní nejistoty, co z toho a kdy vlastně bude; jakákoli příprava utichne a za jakkoli dlouhou dobu bude připravenost stejná či dokonce nižší;
• neexistuje žádný věcně relevantní požadavek na odklad. Žádná z profesních právních komor ani žádná z odborných institucí o odklad oficiálně nepožádala.
Výčet důvodů by mohl pokračovat.
Další konkrétní přínos pro podnikatelské prostředí vyplývá z vytvoření jednotné platformy pro zobrazení informací o podnikajících fyzických osobách a podnikajících i nepodnikajících právnických osobách, kde tyto informace budou zpřístupněny přehledně a zároveň důvěryhodně. Z této platformy bude možné přímo získat ověřený výpis zobrazených skutečností.
Žádáme Vás, pane ministře, abyste podpořil stanovisko Legislativní rady vlády a umožnil tak sloučení rejstříkové agendy v jeden celek, pod jeden zákon. Neziskový sektor na tento stav čeká neuvěřitelných 20 let.
A dále Vás žádáme o podporu zachování účinnosti Nového občanského zákoníku k 1. 1. 2014.
Děkuji.
Ing. Aleš Sedláček
předseda ČRDM
Praha 15. 2. 2013
