Jak už sám název napovídá, je tento článek adresován právě neziskovým organizacím, jimž chce předat něco málo z odkazu končícího projektu Klíče pro život a ke kterým chce zároveň najít klíč v podobě společné řeči i pro navazující projekt K2.
Čtyřletý národní projekt Klíče pro život – Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání, úspěšně realizovaný od 1. dubna 2009 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Národním institutem dětí a mládeže (NIDM), se blíží ke svému konci, který je pevně stanoven na 28. únor tohoto roku. Mnoho času už mu tedy nezbývá, a tak by ho rád využil k rekapitulaci a oslovení těch, kteří v jeho příběhu sehráli jednu z hlavních rolí.
Nejprve to „hlavní“
Hlavními postavami projektu Klíče pro život (KPŽ) se stali ti, kteří pracují s dětmi a mladými lidmi v rámci jejich volného času, a to buď ve střediscích volného času (SVČ), školních družinách (ŠD) a klubech (ŠK) či v nestátních neziskových organizacích (NNO), což je sektor, o kterém předpokládám, že je (anebo může být) samotným čtenářům velice blízký.
Projekt na jmenované aktéry myslel hned v několika oblastech: Jeho hlavními cíli bylo vytvořit systém podporující trvale udržitelný rozvoj zájmového a neformálního vzdělávání, zvýšit kvalitu organizací poskytujících tuto významnou formu vzdělávání a rozšířit nabídku volnočasových aktivit v celé České republice. – Úkoly nemalé výše a dosahu tak významného, že zaměstnaly nejen samotné pracovníky realizačního týmu projektu, ale i zástupce z řad odborné veřejnosti.
U jednoho stolu se tak často scházeli mluvčí zaměstnavatelů, vzdělavatelů, nestátních neziskových organizací, středisek volného času a školních družin či klubů s představiteli státní správy a samosprávy. Došlo k propojení více než jednoho tisíce různých organizací, jehož výsledkem bylo nebývalé sdílení probíhající mezi 12 000 zapojených účastníků. Hmatatelným důkazem (a odkazem) tohoto sdílení se počátkem listopadu roku 2011 stalo podepsání „Memoranda o podpoře uznávání výsledků neformálního vzdělávání při práci s dětmi a mládeží“, které lze považovat za počátek nové cesty. Cesty, na jejímž konci v budoucnu čeká snazší získávání kvalifikací nejen ty, kteří s dětmi a mládeží ve volném čase pracují, ale i ty, kteří se v prostředí neformální výchovy a vzdělávání mimo školu dále rozvíjejí, tedy samotné děti a mládež.
Tématem uznávání (zájmového a) neformálního vzdělávání jsme ale otevřeli jen jedny z pomyslných dveří, ke kterým projekt nabídl své „klíče“. Druhými dveřmi je toto vzdělávání samo o sobě (resp. snaha o jeho zkvalitnění, jak už bylo řečeno výše). Snad nejlepším způsobem, jak činnosti projektu KPŽ osvětlit, je představit jeho výstupy.
Výstupy projektu Klíče pro život
Mezi hlavní výstupy projektu KPŽ patří 381 vzdělávacích programů (a z toho 11 akreditovaných MŠMT), 6 výzkumů a řada dalších dílčích šetření (viz www.nidm.cz/vystupy-kpz/vyzkumy) a 27 publikací (jejichž výčet přidružený k jednotlivým klíčovým aktivitám projektu naleznete na www.nidm.cz/vystupy-kpz, odkud si příručky, sborníky a další metodické materiály můžete v elektronické podobě zdarma stáhnout).
Z dalších výstupů pak jmenujme alespoň vzdělávací modul zájmového a neformálního vzdělávání (vm.ka2.cz), návrh Osobního kompetenčního portfolia (www.nidm.cz/okp), online platformu pro řízení kvality organizací poskytujících zájmové a neformální vzdělávání (tzv. „OLINA“ – olina.nidm.cz), sekci neformálního vzdělávání na metodickém portálu RVP.cz a v neposlední řadě také webové stránky samotného projektu, Kliceprozivot.cz, na nichž je k nalezení nespočet odborných článků, reportáží, rozhovorů a dalších příspěvků.
Jinými slovy, díky zapojení samotných organizací (a to i neziskových) dokázal projekt vyprodukovat opravdu enormní množství podpůrných materiálů a softwarových aplikací. Podmínky, za nichž tyto materiály vznikly, nenasvědčují ani trochu tomu, že by mělo jít o pouhou neuplatnitelnou teorii. Ústřední funkcí veškerých výstupů projektu je sloužit (dobré) praxi a jejímu dalšímu zkvalitňování.
Předveďme si to „názorně“ hned na prve jmenovaných vzdělávacích programech, jejichž autory jsou sami zástupci organizací (a to i neziskových). Ti tyto dokumenty nejen sepsali, ale ve svých střediscích, klubech, sdruženích atp. také prakticky ověřili.
Jak sám garant výzkumů projektu Mgr. MIROSLAV BOCAN prozradil, těšila se jejich inovace velmi pozitivním ohlasům.
„Stejně dobrá odezva byla zaznamenána i ze strany médií, a to především na výstupy v oblasti takzvaných průřezových témat, jež byla neziskovým organizacím zprostředkována formou vzdělávacích kurzů,“ dodal v rozhovoru, během kterého také vysvětlil význam samotných kurzů: „Kurzy si prošli pracovníci pracující s dětmi a mládeží z přibližně stovky organizací a většina z nich je nyní cítí jako přínos nejen pro sebe, ale i pro svá sdružení. Díky ‚Klíčům‘ navíc navázali kontakty s organizacemi dalšími. To byla také jedna z podmínek projektu Klíče pro život – aby byla navázána spolupráce, což se podařilo, a navíc se zájmem ji i nadále udržovat a vyměňovat si zkušenosti. V tom vidím jeden z největších přínosů tohoto projektu.“
Konečné výstupy jsou jen začátkem
Neztrácejme pro všechno to ohlížení za projektem Klíče pro život směr a nezapomínejme také na budoucnost…
Slovo „budoucnost“ zní ve spojení s výrazem „zapomínat“ poněkud oxymorónsky, až neskutečně. Smutnou skutečností však zůstává fakt, že mnozí z nás prognózované věci budoucí opravdu moc nezohledňují. Uprostřed probíhajících společensko-ekonomických změn se pak ocitají napospas silné konkurenci, jež je v rostoucím poměru 15:1 neustále drtí. A o čemže to mluvím? O rostoucí nezaměstnanosti a neschopnosti konkurovat na trhu práce.
Tam kde nejsou konstruktivní vize, chybí i nadějná budoucnost. Nezoufejme však! 1. října roku 2012 se na scéně objevil nový vizionář v podobě národního projektu K2 – kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání. Jeho doslova nevídaný rozhled umocněný výškou „druhé hory světa“ stojí na pevných základech projektu předchozího (KPŽ), kterému byla v mezinárodním měřítku připsána mnohá prvenství.
Svět (a Evropa především) totiž v posledních letech zcela přehodnotil význam neformálního vzdělávání. Kompetence získané, sdílené a předávané metodami osobnostního rozvoje používanými právě v této sféře vzdělávacího systému se dostaly do hledáčku vzdělavatelů, zaměstnavatelů i personalistů, kteří se k nim začínají trvale obracet.
Jaká jsou tedy v souvislosti s tím očekávání od nového projektu K2?
(Na tuto a další otázky odpovídala sama manažerka obou projektů Mgr. IRENA HOŠKOVÁ:)
„Výše uvedené výstupy projektu Klíče pro život zavedeme do praxe, a to tak, že proškolíme zájemce přímo z nestátních neziskových organizací či středisek volného času k tomu, aby je mohli začít používat. Využijeme jejich praktické zkušenosti k dalšímu rozvoji ‚OLINY‘ a dále k rozvoji Osobního kompetenčního portfolia s důrazem na plánování osobnostního rozvoje.
Na cestě k uznávání výsledků neformálního vzdělávání tedy za pomoci různých nástrojů podpoříme snahu o integraci kvality a konkurenceschopnosti do běžné činnosti organizací a zároveň povedeme dialog s těmi, kteří by měli výsledků této oblasti prakticky využívat, to jest se vzdělavateli, zaměstnavateli, zástupci společenského a politického života. V tom vidím hlavní přínos projektu i pro neziskové organizace.“
Existují způsoby, jakými se do aktivit projektu K2 mohou neziskové organizace zapojit?
„Budeme je oslovovat v rámci nabídky kurzů prostřednictvím vzdělávacího modulu (vm.ka2.cz) nebo webových stránek projektu (www.ka2.cz). Jmenované organizace se mohou zapojit také do realizace projektu podáním svých nabídek v rámci veřejných zakázek na zavádění kvality a realizaci vzdělávacích programů.
Informace o projektu K2, o možnostech zapojení se do jeho aktivit či připojení se podpisem k ‚Memorandu‘ k nim rádi přijedeme šířit v rámci konferencí, kulatých stolů, veletrhů, pracovních setkání a podobně – bude-li nám tato možnost nabídnuta.“
Je něco, co byste v tuto chvíli chtěla prostřednictvím článku neziskovým organizacím vzkázat?
„K2 je výzva a cestu na vrchol najdou jen ti nejlepší. Budu moc ráda, když ji budeme hledat společně. Na spolupráci se těší realizační tým projektu K2 i já osobně.“
Psal a (nejen) v závěru se ptal Miloš Šolc, NIDM
